8°C
Tahanice o minimální mzdu. Marksová: Kdo pracuje 8 hodin, nesmí být chudý
Minimální mzda by měla být opět zvýšena. A to na 11 tisíc korun, má jasno ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Podporu jí vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). To Andrej Babiš (ANO) je opatrnější, 10 600 korun a dost, říká. Tahanice o několik stovek však vnímá politolog i jako součást předvolební hry. Co na ně říká ekonom? A jak reaguje sama Marksová? Kritiku odmítá a Babiše nechápe, jak uvedla v rozhovoru pro Blesk.cz.
„Kdo pracuje osm hodin denně, nesmí být chudý. Proto navrhujeme pro příští rok zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc korun. Zvyšování minimální mzdy považujeme za zcela zásadní, i když Andrej Babiš a hnutí ANO míní, že by se minimální mzda měla zvyšovat méně,“ uvedla ministryně Michaela Marksová (ČSSD) na svém profilu na Facebooku.
Zvýšení minimální mzdy na tuto částku podpořil i její vládní a stranický šéf Bohuslav Sobotka. Ani to ale nestačilo, aby se tripartita na zvýšení minimální mzdy dohodla. Krachem skončilo pondělní jednání, kdy zaměstnavatelé byli maximálně pro 10 600 korun. Podpořil je v tom i vicepremiér Babiš.
Marksová: A to Babiš před volbami sliboval 15 tisíc
Paní ministryně, prosazujete minimální mzdu 11 tisíc korun. Jaký je dle vás hlavní důvod, proč je nutné tuto částku opět navýšit?
Zvyšování minimální mzdy je jedna z cest, jak může vláda bojovat za vyšší mzdy i v soukromém sektoru. A pracovat se musí lidem vyplatit. Není možné dělat osm hodin denně a být pod hranicí chudoby.
V porovnání s dalšími zeměmi EU je Česko v případě minimální mzdy na konci žebříčku. Jak vnímáte českou realitu v tomto evropském měřítku?
Naši lidé nepracují ani hůře, ani méně než třeba v sousedním Německu a Rakousku. Není možné, aby rozdíly ve mzdách byly tak obrovské.
V souvislosti s minimální mzdou dochází v současné době k dohadům o stovky korun. Máte však nějakou představu, jaká by měla být výhledově – dvanáct, třináct, čtrnáct tisíc korun, či jiná?
Do konce tohoto období by se měla co nejvíce blížit 40 procentům průměrné mzdy. V blízké budoucnosti bych ji určitě viděla ráda aspoň na 15 tisících. Ale to nebude v tomto volebním období.
Jak vnímáte to, že Andrej Babiš podporuje zvýšení minimální mzdy maximálně na 10 600 korun?
To nechápu, obzvláště když před volbami v roce 2013 sliboval, že za něj bude 15 tisíc.
Co říkáte na kritiky, podle kterých je to jen předvolební agenda, téma politického boje a soupeření?
Minimální mzdu zvyšujeme každý rok, co jsme ve vládě. Je to zásadní věc pro poctivě pracující lidi.
Politolog: Část voličů zajásá. Jde o předvolební hru
Tahanice o minimální mzdu však někteří kritici vnímají jako součást předvolebního boje. „Já si myslím, že je to součást předvolební hry, protože na tu problematiku minimální mzdy má většina ekonomů názor, že když se minimální mzda vyšroubuje příliš vysoko, může to mít zase negativní dopady na zaměstnanost. Pro voliče je to ale samozřejmě přitažlivé téma, část voličů může zajásat, že jim politici zařizují vyšší minimální mzdu,“ řekl Blesk.cz politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií FSV UK v Praze.
„I vzhledem k tomu, že se ekonomice daří, nezaměstnanost spíš klesá, určitě neroste, tak si myslím, že je to spíš předvolební téma než téma, které by si žádalo akutně nějaké řešení,“ dodal politolog Mlejnek. Marksová však politický boj odmítá, argumentuje mj. tím, že pracovat se lidem musí zkrátka vyplatit.
Ekonom: Skokové zvyšování je nebezpečné
Na úskalí v oblasti zvyšování minimální mzdy upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda z finanční skupiny Roklen Fin. „Navyšování minimální mzdy je nebezpečné, když hrozí zvýšení nezaměstnanosti. A to v případě, že zvyšování minimální mzdy je skokové. Tedy pokud dochází k příliš velkým posunům směrem nahoru během krátkého okamžiku,“ řekl Blesk.cz.
Navýšení, za které bojuje ministryně Marksová, by podle Kovandy znamenalo, že by se v lednu 2017 minimální mzda za poslední čtyři roky zvýšila o více než 30 procent, avšak za stejnou dobu by se průměrná mzda zvýšila podle současných odhadů pouze o 13 procent.
Rozhodnutí Marksové proto nepovažuje Kovanda za příliš šťastné. Jde dle něj již o skokový nárůst, který může ohrozit pracovní místa lidí. Zejména tehdy, až přijde zhoršení současné, zatím stále ještě příznivé ekonomické doby. Kovanda by byl spíše pro postupné zvyšování minimální mzdy, bližší mu tak je návrh zaměstnavatelů, podpořený ministrem financí Babišem. Na zvýšení ze současných 9 900 korun na 10 600 korun.
„To mi přijde jako odpovídající. Nebude to zatěžovat tolik zaměstnavatele, nebude to ohrožovat pracovní místa, nepovede to k růstu rizika automatizace, robotizace. I to je další aspekt, který minimální mzda přináší – jestliže budou zaměstnanci příliš drazí pro zaměstnavatele, dříve nebo později je nahradí automaty, roboty, jak už to vidíme třeba v některých hypermarketech, kde mizí prodavačky a místo nich tam jsou stroje. Čím vyšší minimální mzda bude, tím více budou zaměstnavatelé inklinovat k nahrazování nízkopříjmových pracovníků automaty, roboty,“ dodal pro Blesk.cz Kovanda.
Jiný názor však mají třeba odbory, které naopak požadují zvýšení minimální mzdy rovnou na 11 500 korun. Ministryně Marksová pak argumentuje sociálním aspektem. „I když navýšíme minimální mzdu na 11 tisíc hrubého, tak je to čistého 9600 korun, to je pořád pod hranicí chudoby,“ uvedla Marksová po jednání tripartity.
Česko za evropským průměrem zaostává
Dalším argumentem pro zvýšení minimální mzdy bývá pak i to, že je Česko ve srovnání s okolními zeměmi na chvostu EU. Podle Eurostatu v rámci minimální mzdy skutečně zaostává. A to ve srovnání 22 z celkových 26 států EU, neboť národní minimální mzdu nemají všechny – chybí v Dánsku, Finsku, Švédsku, Itálii, Rakousku a na Kypru.
Také rozpětí měsíční minimální mzdy je poměrně široké, na začátku roku činilo 215 eur (cca 5800 korun) v Bulharsku až po 1923 eur (cca 51 900 korun) v Lucembursku.
Minimální mzdu má i Velká Británie, která se v referendu rozhodla pro brexit, odchod z EU. Od dubna zvedla mzdu na 7,2 libry (247 korun) za hodinu a chce jít ještě výše. „Minimální mzda nebyla nikdy tak populární jako dnes. Otázka je, jak vysoko ji můžeme tlačit,“ komentoval to profesor ekonomiky Richard Dickens pro Financial Times.
V Česku po zvýšení měsíční minimální mzdy z 9200 korun na 9900 korun na začátku letošního roku stoupla i základní hodinová sazba – z 55 korun na 58,70 korun. Zvýšení minimální mzdy plánují od příštího roku i Němci. Hodinová sazba by se tam měla zvýšit z 8,5 eura na 8,84 eura (cca 239 korun).
Témata:
Související
Správná přípomínka. Ale jinak to, že je člověk chudý, o tom nerozhoduje ani kolik hodin pracuje a jak pracuje. O tom rozhoduje způsob života a hospodaření s vydělanými financemi.