9°C
Praha si v průběhu současné zimy užívá sněhu v nadstandardním množství. Obecně ovšem bývaly v hlavním městě zimy tužší a přívaly sněhu lidé pozorovali pravidelněji. Na konci 19. století, kdy začala po metropoli jezdit koněspřežná tramvaj, několikrát napadlo tolik sněhu, že dopravní prostředky vůbec nevyjely.
„Jediné řešení bylo, že lidé vzali lopaty. Všichni možní zaměstnanci pak ručně odklízeli sníh z kolejí,“ řekl s úsměvem vedoucí archivu Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) Pavel Fojtík.
Postupem času Pražanům došlo, že bude potřeba sněhové závěje odklízet efektivněji. Ještě za dob koňky před nástupem elektrických tramvají proto začali tehdejší provozovatelé MHD využívat čtyři sněhové pluhy.
„Byly to vozy se šípovou radlicí a s korbou, táhli je dle tehdejších zvyků koně. Zvířata kráčela po dráze přes sníh a za nimi radlice rozrážela cestu. Vozy musely být zatížené kamením, protože jinak by je sníh nadzvedl,“ popsal tehdejší praxi Pavel Fojtík.
Posun přišel s elektřinou
Na přelomu 19. a 20. století, kdy se po Praze postupně začaly pohybovat elektřinou poháněné tramvaje, si Elektrické podniky nechaly u podnikatelské rodiny Ringhofferových postavit první sněhový pluh pro své vozy.
„Šlo o jednoúčelové vozidlo, které mělo vepředu mohutnou šípovou radlici s košťaty. Tato praxe se docela osvědčila, takže takových pluhů poté vznikla celá řada. Ty nejstarší neměly zakrytou plošinu, řidič tedy často býval přímo vystaven chumelenici,“ prozradil Pavel Fojtík.
Navzdory technickému pokroku se však i tehdy stávalo, že bylo potřeba přiložit lidskou ruku k dílu. Speciální tramvaje se sněhovými pluhy v takových případech doprovázeli zaměstnanci s lopatami.
Pluhy v létě a kropicí vozy v zimě
Sněhový pluh se stal jedním ze sezonních účelových vozidel pražské MHD. Co ale s takovými vozy po zbytek roku?
„Aby tyto tramvaje nestály nečinně ve vozovně, v letním období se jim odmontovaly radlice a sloužily jako nákladní lokomotivy pro tažení dalších vozů. Sněhové pluhy tak například tahaly po Praze první vlečné kropicí vozy,“ uvedl zajímavou podívanou z tehdejších ulic hlavního města vedoucí archivu DPP.
Podobnou kuriozitu šlo v metropoli pozorovat také obráceně. Roku 1922 se v Praze objevil první samostatný motorový kropicí vůz. „V zimě se samozřejmě nekropilo. Aby kropicí vozy měly využití i v tomto období, namontovaly se na ně radnice a jezdily také jako sněhový pluh,“ vysvětlil Pavel Fojtík.
Běžné vozy s radlicemi
Postupem času se od jednoúčelových tramvají začalo upouštět, a tak sněhové pluhy nahradily běžné staré tramvaje s přimontovanými radlicemi. Zkoušely se však různé víceúčelové vozy, které například mívaly kromě radlice ještě po straně připevněné kartáče, kterými se odmetal sníh směrem od tramvajové trati.
„Staré vozy fungovaly jako pluhy poměrně dlouho a byla to spolehlivá služba. Pluhy byly očíslované, každý z nich měl stanoven přesně svůj úsek. Bylo jasně dané, co má uklidit nebo na které křižovatce se otočit,“ popsal Pavel Fojtík.
Tyto práce velice často probíhaly během noci. V tehdejších dobách totiž neexistoval pravidelný noční tramvajový provoz tak, jak ho známe ze současnosti.
„Když začal v nočních hodinách padat sníh, nečekalo se na ráno, ale sněhové pluhy vyjížděly i v noci a uklízely. Tou dobou se také prováděla údržba a opravy tramvajových tratí – dnes v takových situacích dochází k přerušení provozu,“ prozradil Pavel Fojtík.
Sněžné pluhy se na tramvajových tratích v Praze v současnosti používají mnohem méně než v minulosti. Souvislost lze určitě hledat i v častějších případech, kdy zima probíhá v mírnějším duchu a sněhu v metropoli není tolik. Navzdory tomu mají sněhové pluhy v rámci pražské MHD stále své opodstatnění. Je potřeba pořád počítat se situacemi, kdy se bez jejich pomoci ani v současnosti nelze obejít.
Podívejte se na vývoj sněžných pluhů v pražské MHD:
