Drama za hranicemi: Kvůli rozšiřování uhelného dolu Němci bourají impozantní kostely

Plány firmy narušila skupina ekologických aktivistů z organizace Greenpeace, kteří odsvěcený kostel obsadili, a začátek jeho konce tak o pět hodin pozdrželi. Aktivisté požadovali, aby se s bouráním impozantní stavby počkalo, dokud nová vláda, o níž se nyní jedná, nerozhodne o budoucí energetické politice spolkové republiky. Chtějí také, aby Německo postupně do roku 2030 přestalo vyrábět energii z uhlí.

Uhlí přes výrazné změny z posledních let zůstává nejdůležitější součástí německého energetického mixu. Loni z něj spolková republika získala 37 procent elektrické energie, z obnovitelných zdrojů 33,1 procenta a z jádra 11,6 procenta. I když podíl energie z uhlí postupně klesá, Německo s tímto zdrojem počítá i nadále. V neposlední řadě kvůli tomu, že se na jeho těžbě podílí řada lidí v sociálně slabších regionech, kteří by zřejmě jen těžko hledali jinou práci.

Největší ekologická zátěž Česka: Takhle se likviduje 30 milionů tun hlušiny

Pokračující využívání uhlí ale vede i k ničení památek, jakou byla novoromantická bazilika z roku 1891. Další kostely podobný osud kvůli dolu, kde se těží 35 milionů tun hnědého uhlí ročně, teprve čeká. Padnou také obydlí řady lidí, kteří v okolí dolu žili a nyní se musí stěhovat.

Podobné problémy zná i Česko, kde například v roce 2015 vláda přes protesty rozhodla o prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí na lomu Bílina v Ústeckém kraji. V minulosti povrchové těžbě padly za oběť desítky obcí a také historické jádro města Most. Například pozdně gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie tam ale byl v roce 1975 zachráněn, když byl přesunut po kolejích o 841 metrů dál.