Zruší se střídání letního a zimního času? Poslanci Evropského parlamentu vyzvali Komisi, aby vyhodnotila přínosy a rizika. Řada studií hovoří o různých dopadech na lidskou psychiku, ale také na dopravu, zvířata a spotřebu energií. Jak přetáčení hodinek vidí právě tuzemští poskytovatelé plynu či elektřiny nebo dopravci? A má nějaký vliv i na zvěř?
„Změna času probíhá v době mezi 2. a 3. hodinou noční, kdy je na železnici minimální provoz osobních vlaků. Obvykle se jedná jen o několik dálkových nočních vlaků. Dopady na provoz osobních vlaků jsou tak zcela zanedbatelné,“ řekl Blesk Zprávy Petr Štáhlavský, mluvčí Českých drah, a dodal: „V době, kdy je kvůli změně času noc delší o 1 hodinu, stojí vlaky tuto dobu ve vybraných stanicích. V opačném případě, kdy si posouváme hodinky ze 2. na 3. hodinu a 1 hodina tak chybí, dostanou vlaky zdánlivé zdržení 60 minut, které mohou krátit. Lidé jsou tedy na cestě stejně dlouho nebo kratší dobu než v jinou noc, i když ukazatele na příjezdových tabulích informují o zdržení.“
V Česku se změna času dotkne cca 8 dálkových nočních mezistátních vlaků ČD a nově několika málo regionálních vlaků nočního rozjezdu z Prahy do okolních měst.
„Střídání času nezpůsobuje nějaké zásadní problémy – RegioJet jako dopravce počítá s tím, že 2x ročně v noci ze soboty na neděli dojde ke změně času. Ta se vždy dotkne pouze několika málo nočních spojů (zejména mezinárodních nočních vlaků RegioJet Praha–Košice a zpět a několika mezinárodních autobusových linek), které jednou v inkriminovanou noc, kdy se mění čas, a v návaznosti na to, o jakou změnu se jedná – buď mají po cestě v určité stanici hodinovou přestávku (na podzim), nebo dorazí do stanic s příjezdem po 2. hodině ranní s 60minutovým zpožděním (na jaře),“ vysvětluje Aleš Ondrůj, tiskový mluvčí RegioJet.
Cestující jsou podle něj o všem dopředu informováni a dopravce tak nezaznamenává žádné komplikace nebo stížnosti.
„Změna času má jako vše své plusy i minusy. Z pohledu nás coby dopravce nicméně toto nehraje nějakou podstatnou roli – naopak je to léta zavedená praxe, která nezpůsobuje nějaké komplikace,“ uvedl Ondrůj.
Některé státy přecházejí na letní čas jen proto, aby měly možnost využít večerní denní světlo a aby ušetřily na spotřebě energie za elektrické osvětlení.
„Z hlediska zemního plynu uvedené nemá podstatný vliv na jeho spotřebu,“ Mirek Vránek z Pražské plynárenské.
„Už mnoho let tvrdíme, ze úspora energií změnou času je prakticky nulová. Kdysi jsme dělali průzkum a zjistili úspory menší než jedno procento. Daleko větší vliv mají klimatické podmínky, zejména teplota, kdy každý stupeň dolů znamená vyšší spotřebu energií o cca 3 procenta,“ řekl mluvčí PRE Petr Holubec.
Podle něj význam úspor elektřiny střídáním času vymizel prakticky od roku 1990 změnou společenských poměrů, změnou charakteru činnosti, a to zejména v Praze, kde PRE působí.
„Lidé přestali vstávat do továren na šestou hodinu ranní, tato špička se rozprostřela do delšího období, lidé přešli do služeb, obchodů a úřadů, továrny zanikly a špička není tak strmá a je v dalším časovém úseku. Takže změna času z pohledu energetiků nemá žádný význam, nicméně z hlediska její platnosti si na ni firmy zvykly a nepřináší žádné komplikace,“ dodává Holubec.
„V současnosti, tedy již řadu let, se nedá vliv zavedení letního času na úsporu elektřiny prokázat. Velmi pravděpodobně není žádný vliv. Rozdíl ve spotřebě v zimě a v létě se postupně snižuje a s tím také mizí možné úspory, které střídání letního a zimního času přináší. Podíl elektřiny spotřebovávané při svícení klesá, protože se elektřina využívá více v jiných oblastech (například v domácnostech se konstantně zvyšuje množství spotřebičů). Tím pádem se také snižuje úspora vyvolaná změnami letního a zimního času, protože tyto změny byly zdůvodňovány právě úsporami při svícení. Před rokem 1989 odborníci uváděli úsporu zhruba 0,4 procenta,“ říká ke střídání času Ladislav Kříž, hlavní mluvčí Skupiny ČEZ.
„Pro energetiky je naprosto jedno, zda je letní nebo zimní čas, zda dochází ke změně nebo ne. Jediné, co by nám poněkud komplikovalo život, by byla skutečnost, pokud by změny časů v okolních státech, se kterými je naše elektrizační soustava propojena, probíhaly rozdílně. Pro energetiku je důležitá synchronizace zavádění letního a zimního času v rámci Evropy,“ vysvětluje Kříž.
Studie prý dokazují, že v zemích přecházejících na letní čas dochází k méně dopravním nehodám, a to právě proto, že díky změně času je déle vidět, na druhou stranu střídání času prý lidem způsobuje zdravotní komplikace, jako je únava, nesoustředěnost, která může naopak počet dopravních nehod zvyšovat.
„Přesné statistiky nemáme k dispozici, nicméně v době změny času nedochází k žádné změně ani nárůstu oproti normálu,“ odpověděla Eva Kropáčová z Policie ČR na dotaz, zda v době střídání času skutečně dochází k většímu počtu dopravních nehod. Policisté pracují na směny a podle Kropáčové změna času, chod a službu u Policie ČR nikterak neovlivňuje.
„Domnívám se, že spíše než s profesí souvisí změna času s osobností každého člověka. I mezi sestrami jsou lidé, kterým změna času žádné fyzické ani psychické potíže nečiní, a potom citlivější jedinci, kteří se s časovým posunem dlouho srovnávají. Je to tedy naprosto individuální záležitost. Napadá mě snad jedině jeden praktický důsledek, který s sebou v naší profesi časový posun přináší, a to je směnný provoz. Sestry slouží vlivem změny času kratší a delší směny a staniční sestra musí dbát na to, aby se spravedlivě vystřídaly, tj. aby jedna sestra nesloužila pokaždé prodlouženou směnu,“ řekla Martina Šochmanová, MBA, prezidentka České asociace sester.
Má střídání času vliv na zvířata? Podle zoologického náměstka Jaroslava Šimka ze ZOO Praha zřejmě ne: „Jediný rozdíl, který naše zvířata mohou vnímat v souvislosti se střídáním času, je příchod chovatele o hodinu dříve, či naopak později. Rozhodně se ale nedomníváme, že by jim to jakkoliv vadilo.“
„Jediné, co postřehnou zvířata vzhledem ke změně času, je, že lidé kolem nich všechno dělají o hodinu jindy. Samotná zvířata naši lidskou administrativní záležitost vůbec nevnímají. V plzeňské ZOO je 20 let kolem toho jediná zajímavost – tučňáci jsou zvyklí na přesné krmení ve 14:30 a musejí si přeřídit své vnitřní hodiny, první den po změně se tedy mohou tvářit překvapeně, že ryby přišly moc brzo/pozdě (o 1 hodinu),“ říká Martin Vobruba ze ZOO Plzeň.
Jiný názor má veterinářka Martina Načeradská: „Ano, má to vliv, zvířata nechápou, proč najednou nastane změna, např. kočky jsou často zvyklé na krmení v určitém čase – a najednou je to o hodinu jinak. Problém je to např. u zvířat, která dostávají inzulin nebo antiepileptika, protože by tyto léky měly být podávány ve stejnou dobu, a majitelé tak pak při převádění na nový čas musí dělat postupný přechod. Moje kočky jsou při přechodu na zimní čas opravdu naštvané, že ranní i večerní krmení je o hodinu později.“
„Obecně platí, že ranní vstávání koreluje zejména s východem slunce. Při přechodu na letní čas na konci března, kdy již začínáme většinou vstávat do světla, musíme najednou opět začít vstávat do tmy a našemu vnitřnímu časovému systému to může chvíli trvat, než se tomuto nově sociálně nastolenému času přizpůsobí. Vynucené vstávání o hodinu dříve znamená, kromě jiného, že můžeme po nějakou dobu, než se novému režimu přizpůsobíme, spát o hodinu méně. Toto zkrácení spánku spolu s tím, že začneme vykonávat ranní činnosti v době, kdy na ně ještě nejsme vnitřně připraveni, může být pro organismus stresem,“ řekla Blesk Zprávy Helena Illnerová, fyzioložka a expertka na lidský biorytmus.
Podle Illnerové se uvádí, že v dolech či ve stavebním průmyslu může v prvních 3–7 dnech po přechodu na letní čas vzrůst úrazovost až o 5 %. S návratem z letního na středoevropský čas na podzim již většina lidí žádný problém nemá.
„Malé děti mohou mít větší problémy po přechodu na letní čas, neboť jim těžko vysvětlíme, proč mají jít dříve spát, a ještě hůře pochopí, proč by měly dříve vstávat, když jejich vnitřní hodiny jim nic takového neříkají. A starší lidé se obecně již hůře přizpůsobují na změnu času. To platí i při letech přes více časových pásem. Staří lidé však, pokud jsou již v důchodu, by se po nějakou dobu přizpůsobovat ani nemuseli a mohli by chodit spát ‚po staru‘,“ vysvětluje Illnerová.
Ke změně času dochází zhruba ve 40 % zemí na světě.
Absolutním rekordmanem v používání letního času je Evropa, kde ho užívá 49 zemí, od střídání času upustilo 5 států a pouze jeden jej nikdy neužíval. Střídání času zrušilo Rusko, nepoužívá se v Bělorusku, na Islandu a na norských ostrovech.
V 25 asijských zemích bylo střídání času zrušeno, nyní ho používá jen 7 zemí.
V Africe se mění čas pouze ve dvou státech, nikdy se čas nestřídal v 38 afrických zemích.
Světle zelené jsou státy, kde se střídání času používá, tmavě zelené jsou země, kde se čas měnil, ale nyní už ne, a bíle označené státy nikdy čas nestřídaly.
Panuje domněnka, že čas se vždy posouvá dopředu nebo dozadu přesně o jednu hodinu. To je omyl. Například na australském Ostrově lorda Howea se při přechodu posouvá čas jen o 30 minut. V minulosti se v některých oblastech posouval naopak o 2 hodiny, existují i záznamy o 20- a 40minutových posunech.
Němci a Rakušané poprvé posouvali čas v roce 1916, nicméně Kanaďané tuto praktiku znali už od roku 1908 a pravidelně 1. července posouvali ručičky svých hodinek o hodinu zpět. Prvenství změny času drží obyvatelé města Thunder Bay. Po nich následovala i další kanadská města. Letní čas ale zpopularizovali až Němci.
Němci a jejich spojenci během 1. světové války, přesně 30. dubna 1916, přešli na letní čas, aby ušetřili palivo – petrolej do lamp, pro vojenské účely. O týden později je následovaly Velká Británie a Francie a další země. Po válce země čas posouvat přestaly, k přechodu na letní čas pak došlo znovu až během 2. světové války.
Mnoho zdrojů ukazuje na to, že to byl právě prezident Benjamin Franklin, kdo se zasadil o sezonní posuny času. Nicméně myšlenka nepochází vůbec od něho. Franklin to podle historiků jen mezi řečí zmínil a celou ideu považoval za vtip.
8°C
Victor1 - naprostý souhlas. Nevím nač ty pupínky. Měření času si vymyslel člověk. Člověk určil, že den má 24 hodin. Klidně mohl rozdělit den na 100 dílků-(hodin), jeden tento díl pak na 100 (minut) atd. Změnou času se nezmění nic, než poloha ručiček na ciferníku. Jednou za rok půjdu v sobotu o hodinu dřív spát a za odměnu mám delší letní dny.