8°C
Metrem v brněnském podání má být severojižní kolejový diametr, jakási budoucí kombinace železnice a podzemky, která by navazovala na železniční a tramvajovou síť metropole. Dodatek má zajistit, aby se stavba „metra“ stala podmínkou i pro modernizaci celého železničního uzlu.
„Chceme, aby se ke kolejovému diametru stát přihlásil a bral to spolu s nádražím jako jednotnou investici,“ prohlásil náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno). Dovětek má ve skutečnosti umožnit setrvání Žít Brno a Zelených v brněnské magistrátní koalici. Obě zmíněné strany totiž na rozdíl od koaličních partnerů a opozice i nadále samotné stěhování nádraží principiálně odmítají. A přílepek prý zároveň znamená, že Brno v budoucnu nepostaví ve svém centru novou městskou třídu v rozsahu trolejbusové a automobilové dálnice, podobnou pražské magistrále nad Václavákem.
Usnesení je jen doporučením vládě
Úterní usnesení brněnského zastupitelstva samo o sobě ještě neznamená, že hlavní stanice se bude opravdu stěhovat. Má však být důležitým vodítkem pro vládu, která nakonec o poloze nádraží definitivně rozhodne. „Stihnout bychom to mohli již v průběhu května,“ nechal se slyšet ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO) s tím, že ministerstvo dopravy je také pro odsunutou variantu nádraží.
Již dříve se pro variantu odsunu nádraží k řece vyjádřil Jihomoravský kraj i řada dalších institucí. Proti jsou v Brně kromě Zelených a Žít Brno zejména ekologické občanské iniciativy a neziskovky.
Nádraží u řeky se může začít stavět za dva roky
Nové hlavní nádraží u řeky má stát od 42 do 45 miliard korun, varianta pod Petrovem by přišla podle propočtu Kanceláře architekta města Brna na 42 až 56 miliard korun. Podle studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty, jsou obě varianty možné.
U řeky by se mohlo začít stavět již v roce 2020, zatímco pod Petrovem nejdříve v roce 2026. Severojižní kolejový diametr, čili „brněnské metro“, však žádné propočty nezahrnují. Samotné stěhování hlavní stanice pak označili experti za nejdůležitější krok k rozvoji Brna od zbourání městských hradeb.
Pohled na Brno hlavní nádraží a tzv. dolní nádraží z AZ Tower Hynek Zdeněk
Vokřál: U řeky může žít 30 000 lidí
Rozhodnutí zastupitelstva lze označit za politickou výhru primátora Petra Vokřála (ANO). „Je třeba začít stavět co nejdříve. Pokud možno za peníze z Evropské unie. Uvolní se tím konečně rozvoj města směrem na jih, což se kvůli poloze a diskusím od roku 1928 dosud nepodařilo,“ zdůraznil Vokřál.
Brnu podle primátora chybí kultivované jižní centrum. „Podle architektů tam může vzniknout plnohodnotná městská část s bydlením pro 20 000 až 30 000 lidí,“ tvrdí Vokřál. Odmítnutá stavba nádraží pod Petrovem by podle něj naopak celé Brno zatížila na mnoho let obrovskými dopravními výlukami.
