V Česku stoupá úmrtnost miminek a počet předčasně narozených: I kvůli stresu matek

Málo plodné Česko?

Podle průzkumů počet narozených dětí kopíruje počet žen v plodném věku. A úhrnná plodnost v Česku významně narůstá. V roce 2016 dosahovala 1,63 narozeného dítěte jedné ženě, přesto ale stále leží hluboko pod hranicí prosté reprodukce 2,1 narozeného dítěte jedné ženě, uvádí výzkum.

Hodnotou úhrnné plodnosti se Česká republika řadí mezi země s nejnižší plodností, společně s některými zeměmi jihovýchodní, jižní a střední Evropy (Bosna a Hercegovina, Moldávie, Portugalsko, Kypr, Španělsko, Řecko, Itálie, Slovensko, Chorvatsko, Malta a Srbsko). Podobně nízké hodnoty úhrnné plodnosti mají i některé ekonomicky vyspělé země jako Rakousko, Německo, Švýcarsko nebo Slovinsko. Nejvyšší úhrnnou plodnost mají dlouhodobě země západní Evropy (Francie, Irsko, Spojené království) a severní Evropy, jako je Švédsko, Island, Norsko či Dánsko.

Během těhotenství Natálka přestala růst. Po předčasném porodu je teď v pohodě

Kojenecká úmrtnost mírně stoupá

Trend byl až donedávna jednoznačný. Prakticky ve všech ukazatelích české porodnictví díky skvělým lékařům a zdravotním sestrám každý rok zvyšovalo svou, ve srovnání se světem, už tak výbornou úroveň. Novorozenecká i kojenecká úmrtnost klesala, ubývalo i porodů mrtvých dětí. Z dat za rok 2016, která zpracovali výzkumníci UZIS, však vyplývá, že pozitivní trend už nepokračuje. Výsledky se mírně zhoršily. Nejméně novorozeňat zemřelo v roce 2014, bylo to v průměru 2,3 dítěte na tisíc narozených. V roce 2016 to už bylo 2,8. Celkově však u nás kojenecká úmrtnost dosahuje velmi nízkých hodnot.

A na co novorozenci umírají? Nejčastěji na dýchací potíže, problémy spojené s porodní váhou, krvácení nebo mají vrozené vady.

Jsme na tom lépe než Rumunsko

Zeměmi s velmi nízkou kojeneckou úmrtností, ke kterým se Česká republika řadí, jsou dlouhodobě Slovinsko a země severní Evropy (Finsko, Island, Norsko a Švédsko). Naopak vysoké hodnoty kojenecké úmrtnosti mají Rumunsko, Albánie a Bulharsko. Světově se Česká republika řadí mezi země s nejnižší kojeneckou úmrtností.

Předčasně narozené děti mají purpurový den. Hrozí jim i krvácení do mozku

Stres a nízký i vyšší věk rodiček

Zhruba od poloviny devadesátých let se zvyšuje podíl dětí narozených s nízkou porodní váhou a dětí, co se rodí předčasně. Co je příčinou? „Kauzální příčina není dosud plně objasněna, je však známa celá řada rizikových faktorů spontánního předčasného porodu, např. věk pod 18 a nad 40 let, špatná výživa, kouření, nízký socioekonomický stav těhotné, stres, infekce urogenitálního traktu, v neposlední řadě vrozené vady dělohy a nedostatečnost děložního hrdla,“ řekla pro Blesk Zprávy Věra Pavlů, lékařka hořovické porodnice U Sluneční brány.

„Mezi ovlivnitelné rizikové faktory patří především kouření, zneužívání drog, krátký interval mezi porody, chybějící prenatální péče, anémie a další,“ dodal Filip Brož z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. 

Dobrá zpráva je, že česká medicína je již na takové úrovni, že se často podaří  zachránit děti narozené ve 26. týdnu těhotenství nebo i dříve. Šanci tak mají díky poporodní péči i děti, které po porodu váží méně než jeden kilogram.