Tonoucí lovce kešek zachránila máma dvou dětí. Martina (35): „Nepřemýšlela jsem, šlo o život“

Co vám blesklo hlavou, když jste viděla lidi ve vodě a dalšího člověka, který za nimi skáče?

My jsme to sledovali z oddílu, já jsem měla hlavně starost o své dorostence, kteří zrovna byli na vodě a měli jet závod. Tak jsme řešili spíš, jestli se závod zastaví… A když jsem viděla ve vodě lidi, tak jsem si hned říkala, že si asi nešli zaplavat.  Bylo to těsně před pilíři Jiráskova mostu, tak jediné, co mě napadlo, že sednu do katamaránu a vyjedu tam. Výpusť chrlila strašně moc vody…

To je docela zázrak, že to vůbec přežili...

Mně říkali policisti, že šli ze shora, takže asi museli projet tou výpustí ty čtyři kilometry až dolů. Já vůbec nechápu, jak se mohli nadechnout, výpusť chrlila strašně moc vody, tam spadá ze smíchovské strany ta kanalizace. Obdivuju, že vůbec ti dva lidi přežili, že je to tady vyplivlo a že byli nad hladinou.

Záchrana tonoucích na Vltavě. | Seznam Zprávy

Co vám stihli říct?

Jen opakovali, že jim oběma chybí přítel a přítelkyně. To bylo jediné, co říkali. Slečna byla strašně pobouchaná na obličeji, tekla jí všude krev a obličej měla hodně nateklý, jak ji to asi mlelo tou výpustí dolů. Hrozně statečný byl ten pán, co skočil z toho parníku. Ten držel tu slečnu nad vodou a pak já jsem připlula a vytahovala jsem toho pána.

Jak jste je dostala na břeh?

Říkala jsem jim: alespoň se držte, já budu celou dobu couvat. Já jsem je fakt nemohla vytáhnout, když ten člověk nespolupracuje, je nasáklý vodou, tak je strašně těžký a já jsem je těžko vyrvala na ty plováky. To je hodně těžký s člověkem v takovém bezvládném stavu. I když jsem je dovezla na břeh, tak říkali: já nevylezu, vyndejte mě, nechtěli vůbec nic dělat. Bez sil, prostě…

Online přenos: Pátrání po pohřešovaném lovci kešek policisté s hasiči ukončili. Pokračovat budou v úterý

Potom, co jste je dovezla na břeh, jste se na Vltavu vrátila hledat ještě ty další dva lidi…

Pokračovala jsem. Viděla jsem, že přijela už sanitka, tak jsem se vrátila a snažila se tam jezdit dokolečka. Večer mě to pak mrzelo, že jsem víc nemohla pomoc. Ale já jsem fakt nikoho nenašela, neviděla jsem žádnou stopu člověka, že by se tam pohyboval.

Vy jako profesionální veslařka máte kurz první pomoci. Byla jste na to připravená?

Já mám normálně v sobě, že lidi vytahuju z vody, když se mi tady cvakne loď, dítě… My to tady jako veslaři běžně děláme, jsme na to zvyklí. Je jedno z jakého je oddílu, prostě ho vytáhneme. Jsem trenérka mládeže, mám kluky od 15 do 18 let, občas se nám tady koupou, když projede parník… Já nad tím prostě nepřemýšlím.

Dobrodružství i smrtelný risk: Tohle jsou 4 km podzemí Motolského potoka

A v sobotu jste takhle zachránila lidské životy…

Já jsem nikdy nezažila takovouhle situaci s počasím, měla jsem na vodě hodně dětí, byl to stres, nevím, jak bych to vysvětlovala rodičům, kdyby se něco stalo ještě dětem. Ale normální mi přišlo jet pro ty, kteří se v tu chvíli topili.

Bušilo vám srdce?

Mně se jednou stala dopravní nehoda, kdy jsem pouštěla paní na přechodu a z protisměru ji srazilo auto… Dávala jsem jí první pomoc a vůbec jsem o tom nepřemýšlela. A tohle bylo stejné. Nedošlo mi, že bych se měla zabývat stresem, nepřemýšlela jsem, jestli je tam jez, že je bouřka… Hlavně jsem je chtěla vytáhnout.

Hledači kešek hrubě podcenili přípravu, říká zástupce asociace geocacherů. Pátrání po muži pokračuje

Jste máma dvou dětí, ty u toho byly také?

Vidíte, nad tím jsem taky nepřemýšlela, jestli se něco stane mně, co pak bude s dětmi… Nebyly u toho, já jsem je kvůli počasí stačila zarazit, aby za mnou vůbec nejezdily. Já jsem sama měla ten den závodit na veteránské posádce. A ony mě chtěly vidět jet. Nakonec jsem je zarazila.