Statistika mluví jasně. Pražští hasiči zasahovali v červenci roku 2016 i roku 2017 u zhruba 160 požárů, letos to bylo 240 událostí. Nárůst je tedy evidentní, podle tiskového mluvčího hasičů v hlavním městě Martina Kavky jde zejména o přibývání událostí v přírodním prostředí, které pro metropoli nejsou oproti jiným krajům tolik typické.

„Při suchu se požáry venku šíří několikanásobně rychleji. Jde například o požáry suchého pole nebo suché trávy, která hoří mnohem lépe než zelená tráva,“ popsal Martin Kavka. Právě v takovém případě může být nebezpečným nepřítelem „neviditelný požár“ nízké vyschlé trávy. Plameny se totiž po ní šíří skoro nepozorovaně, vypadá to jako jakési „žhavé uhlíky“ při zemi, které se rozpínají všemi směry. Pak ale najednou může živel dosáhnout hranice vyššího porostu nebo lesa a otevřený požár je na světě.

„V Praze naštěstí není tolik rozsáhlých požárů v přírodním prostředí, ale i tady v horkých dnech narůstají. Stačí jiskra či nedopalek. Potíže vznikají také u silnice, kde řidiči odhazují cigaretové nedopalky z aut. Mohou to být také úlety jisker od projíždějícího vlaku, ve vedrech je například zakázáno provozovat parní vláčky. Při zemědělských pracích se zase mohou přehřívat stroje, které se vznítí,“ popsal možné příčiny venkovních požárů v souvislosti se suchem a horkem Martin Kavka.

Z pohledu hasiče

Zasahující hasiči bývají během tropických dnů vystavováni těžko představitelné zátěži. Za vysokých teplot čelí otevřenému ohni, mají na sobě zásahový kabát a další vybavení, které dohromady váží 20 kilogramů. „Hasiči se potí, ztrácejí tekutiny, dochází k dehydrataci,“ popsal tiskový mluvčí pražských hasičů.

Zásadním úkolem každého profesionála v takové situaci je, aby znal sám sebe a dokázal odhadnout své síly a možnosti. Proto je podle Martina Kavky důležité, aby hasič včas požádal velitele zásahu o vystřídání. Tím se předchází komplikacím, při kterých může hasič během akce v důsledku přehřátí organismu ztrácet vědomí.

„Pokud nejsou hasiči v terénu, běžně na stanici cvičí. Během dnů s vysokými teplotami ale mívají klidnější režim. Jsou zásahy, během kterých při vedru může velitel dát úlevu, například během úkonů jako zasypávání silnice sorbentem, otevírání bytu, kdy si hasiči mohou sundat zásahový oblek a fungovat v jiném režimu. Při větším zásahu ale tyto úlevy nejsou možné. Přilba na hlavě musí být vždy,“ popsal různé možnosti Martin Kavka.

Nutí klima hasiče něco měnit?

Přestože se v posledních letech často hovoří o klimatických proměnách a někteří odborníci varují před tím, že tropická léta budou u nás stále častějším a déle trvajícím jevem, hasiči žádné změny v rámci své dlouhodobé strategie nepřipravují.

„Máme jasné postupy při extrémním počasí, ať už je to například velká voda, mrazy nebo vedra. Víme, jak při nich zasahovat a jak se chovat. Pak už z našeho pohledu nezáleží na tom, jak dlouho trvají,“ uvedl Martin Kavka, podle kterého se v tomto ohledu dá jedině zdokonalovat samotné zázemí hasičů. Některé stanice jsou totiž ve starších zástavbách bez klimatizovaných místností.

Martin Kavka závěrem ocenil spolupráci s dobrovolnými hasiči, kteří na území metropole působí a kteří jsou v současnosti kvůli horku a suchu ve větší pohotovosti. „Jsou připraveni. K požárům v přírodním prostředí totiž dochází více v okrajových částech Prahy, kde nám dobrovolní hasiči velmi pomáhají,“ dodal mluvčí pražských hasičů.

Fotogalerie
10 fotografií