Zásoby pitné vody i kvůli současným vedrům klesají: Bude z Česka suchopár?

S výjimkou severovýchodu, kde v polovině července výrazně pršelo, je situace ohledně množství vody špatná na celém území republiky. „Z hlediska vlhkosti půdy je situace nejkritičtější v Polabí, Poohří a okolí Prahy, kde je množství využitelné vodní kapacity téměř na nule,“ řekl Blesku hydrolog z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jan Daňhelka.

Chybí srážky

Nejvíce jsou postižena povodí Sázavy, Jizery, Ploučnice, Smědé, Jihlavy, Orlice, ale i dalších menších toků na Moravě. „Od začátku roku chybí asi jedna čtvrtina srážek, okolo 100 mm, hlavně v podzemních vodách se však projevuje i dlouhodobý deficit začínající už v roce 2014,“ vysvětlil Daňhelka.

V proudění vzduchu se dosud střídaly dvě fáze. Studená a teplá. Normálně převládá západní oceánské proudění, které přináší vláhu do západní a střední Evropy, nad fázemi, kdy se například nasune výběžek vyššího tlaku ze středomoří, a pak zase třeba přijde studená fronta od severozápadu,“ popsal hydrolog z ČHMÚ Martin Pecha. To se ale podle něj letos neděje. „Proto byl únor velmi studený a naopak zase duben až červenec byly 4 až 6 °C nad normálem. Navíc počasí navazuje na sucho z předchozích let, které se tak prohlubuje,“ dodal Pecha.

Vedra ničí zahrádkáře i zemědělce. Pro pivaře má bioklimatolog špatnou zprávu

Víte že?

Podzemní vodu pije podle ministerstva životního prostředí každý druhý Čech. Více než z poloviny navíc tvoří zdroj pitné vody.

Chybí kyslík

Sucho zapříčiňuje úbytek vody. Vysychají potoky a řeky, klesají dokonce i hladiny přehrad a rybníků. S tím souvisí i úhyn ryb, kdy se voda při menším průtoku neokysličuje a ryby tak nemají jak dýchat. Z řek jsou na tom nejhůře Jizera, Odra, Berounka nebo Sázava. V Ústí nad Labem dokonce téměř vyschlo Labe. Úplné vyschnutí díky přehradám ale nehrozí. „Kdyby nebylo vltavské kaskády, tak tam teče ještě mnohem méně vody,“ vysvětlil Martin Pecha.

Zákon o vodě na příděl?

Vláda kvůli nedostatku vody dokonce připravuje novelu tzv. vodního zákona, jež má být zásadní. „Vyhlásí-li se výstraha na nedostatek vody, sejdou se komise a vyhodnotí, jestli je potřeba omezit odběry vody. Nejprve samozřejmě omezí zalévání či napouštění bazénů pitnou vodou a postupně to může dojít až do fáze omezení odběrů vody na pití. Jakkoli voda na příděl zní hrozivě,“ řekl teď v týdnu v MF Dnes vicepremiér a ministr životního prostředí Richard Brabec. Nové paragrafy by chtěl prosadit do roku 2020.

„Kontinent je extrémně přehřátý,“ varuje šéf meteorologů. Bude běžně 40 °C?

Bazén je v Česku na každé třetí zahradě. Podle ČTK se jejich počet odhaduje na 400 tisíc a podobný je počet nafukovacích sezonních bazénů, čímž se Česko dostává v Evropě na špici. Jak při nedávném testu spočítal Český rozhlas, za den do nich nateklo neuvěřitelných 13 300 000 000 litrů, zatímco se za stejnou dobu do WC spláchlo 214 570 350 litrů.

Záhrana? Více lesů

Určitou záchranou je podle botanika Václava Větvičky dostatek lesů. Nenechávat bezlesí, jako to udělali na Šumavě, kde nyní dochází k meziklimatickým změnám. „Les byl jako houba, pouštěl vodu po chvilkách, naopak na obrovských pasekách se voda druhý den během několika hodin vypaří,“ vysvětlil Větvička. Důležité je podle něj zadržovat vodu v krajině, vrátit se k systému mezí a nepěstovat širokořádkové plodiny, jako je řepka a kukuřice, kdy všechna voda pak odteče.

Podzemí vysychá

Pitná voda ze spodních zásob je nejkvalitnější. Na své cestě totiž projde půdním a horninovým filtrem. Stav podzemních vod je ale téměř v celé republice kritický. Nejhůře je na tom Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj i Vysočina. Nejlépe naopak Beskydy a Bílé Karpaty. Tam jsou zásoby spodních vod průměrné.

Sever Moravy je na suchu: Povodí Odry varuje, že omezí dodávky vody!

Na prohloubení se čeká i půl roku...

Sucho a nedostatek vody trápí celé Česko. I majitelům vlastní studny už dochází zdroje a jsou nuceni prohlubovat. Na studnaře se ale leckde čeká týdny i měsíce. Voda je nedostatkovým zbožím a stejně tak pomoc studnařů. Mají totiž práce nad hlavu. „Jedno z nejsušších období posledních let znamená opravdu nápor na naše služby,“ řekl Blesku majitel stavební firmy Jan Sokol (43) s tím, že největší zájem je o nové vrtané studny a prohloubení stávajících. „Práce jako taková nám zabere zhruba den, daleko déle trvá vyřízení všech povolení na úřadech, klidně i měsíce,“ uvedl také. Bez vlastní studny se podle Sokola neobejdou lidé všude tam, kde se dešťová voda nestihne při občasných přeháňkách vsáknout a odteče do vodních toků. Hladina spodní vody pak klesá.

Vladimír Felcman (66) ze Zlína: Vodu máme díky 80 metrů hluboké studni

Na sucho si stěžují lidé i na Zlínsku. Vladimír Felcman (66) bydlí v Baťově městě na pořádném kopci a měl by mít proto s vodou adekvátní problémy. Ale nemá. „Tak to ani náhodou. Teď se osvědčuje, jak bylo prozíravé, když jsem si nechal udělat osmdesátimetrový vrt. To bylo po roce 2000, když jsme dům nad městem stavěli,“ povídá, když zalévá zeleninu ve své zahradě. „Velkou zásluhu na tom, že máme vodu, má dnes už zesnulý proutkař, který mi tehdy báječně poradil,“ dodává.