Zácvik pozorovatelů počasí trvá rok, říká mluvčí Českého hydrometeorologického úřadu

Jaká je »škola na počasí«?

„Předpovídání počasí, klimatu nebo stavu vodstva jsou matematicko-fyzikální vědy. Proto se také studují buď na matematicko-fyzikální fakultě či na přírodovědecké fakultě.“

A co se tam učí?

„Když student projde prvními ročníky, kde se seznamuje s vyšší matematikou i fyzikou, dostane se na katedru, kde pak znalosti aplikuje v takových vědách, jako je fyzika atmosféry, fyzika oblaků a srážek, dynamická meteorologie, matematická statistika, klimatologie nebo matematické modelování.“

Z toho je jasné, že počasí nemůže studovat každý…

„Může to dělat jen ten, kdo je zdatný v matematice a fyzice, případně v dalších přírodních vědách, například v chemii. Je však spousta hobby meteorologů, kteří mají o počasí dobré znalosti, dělají vlastní pozorování a záznamy. Právě z takovýchto nadšenců se často stávají studenti a později pracovníci meteorologické služby.“

Co když nejsem vystudovaný meteorolog?

„Vedle meteorologických prognostiků v ČHMÚ pracují třeba pozorovatelé počasí na meteorologických stanicích, kteří počasí nepřetržitě sledují a měří. Tato data jsou pak využívána k předpovědím. I když pozorovatelé počasí nemusejí mít vysokoškolské vzdělání, musejí se tuto odbornost důkladně naučit a rozumět jí. Jejich zácvik po nástupu do zaměstnání trvá půl roku až rok.“

Ale vysoká škola je vysoká škola...

„Graduovaný meteorolog má otevřené dveře hlavně ke kariéře v předpovídání počasí. Samozřejmě, třeba Česká televize dbá na vysokou úroveň svých redaktorů počasí a vyžaduje od nich meteorologickou kvalifikaci. Díky tomu se z televizní obrazovky dovídáme spolehlivé informace o tom, co nás čeká. Ostatně, redakce počasí z České televize úzce spolupracuje s meteorology v ČHMÚ.“

A co praxe?

„Když jsem byl mladý absolvent matematicko-fyzikální fakulty a nastoupil jsem do ČHMÚ jako letecký meteorolog, myslel jsem si, že jsem nejchytřejší, nejkrásnější a úplně ze všech meteorologů ten nejmeteorologovatější. S odstupem více než 20 let jsem dostatečně prozřel k tomu, že nic nebylo vzdálenější pravdě, než můj tehdejší názor. Až po mnoha letech praxe, kdy se věnujete všemu rozmanitému počasí a začnete pomalu chápat jeho vrtochy a začnete být trochu úspěšní.“