„Momentálně podle předpovědi počasí to má setrvalou tendenci. V tuto chvíli další zvýšení (lavinového stupně) nepředpokládáme,“ uvedl.

Na hřebenech Krkonoš je okolo 70 centimetrů sněhu, fouká silnější vítr. Větší množství sněhu je uloženo na závětrných stranách a v žlabech. Podle horské služby by se lidé neměli vydávat mimo značené turistické stezky.

Horská služba na svých webových stránkách upozorňuje, že v lavinových lokalitách se mohou vyskytnout laviny malých až středních rozměrů rozměrů z nového sněhu nebo laviny deskové. V polohách pod 1000 m n. m. může být sněhová pokrývka ve spodních vrstvách mokrá, a to především na jižně orientovaných svazích. Tam se podle horské služby mohou vyskytnout klouzavé laviny. „Sněhové profily vykazují střední až malou stabilitu,“ uvedl na webu horské služby Robert Dlouhý.

Krkonošské laviny si v minulosti vyžádaly oběti

Lavinovými lokalitami v Krkonoších jsou Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl. Na cestách, které směřují do těchto lokalit, jsou upozornění. Lidé, kteří se pohybují v těchto lokalitách, by měli mít lavinovou výbavu, uvedl Cingr.

Důkazem toho, že Krkonoše by lidé neměli v zimě podceňovat, je pád obří laviny v únoru 2015 do Modrého dolu.  Odtrh byl dlouhý 550 metrů a dráha laviny měřila přes 1100 metrů, dokonce vyjela do protisvahu. Také tehdy platil v Krkonoších druhý stupeň.

Druhý stupeň totiž neznamená, že se lavina nemůže utrhnout, i v rámci jednoho svahu nebo údolí mohou být místa, kde je lavinové nebezpečí zcela jiné. Záleží na mnoha faktorech, třeba na tom, jestli je svah více ve stínu, nebo naopak na slunci.

Ročně v horách sjede několik desítek lavin. V minulých letech byl v Krkonoších dosažen nejvýše čtvrtý stupeň. Poslední obětí laviny v Krkonoších se 5. února 2015 stal při sjíždění Malé Studniční jámy osmadvacetiletý skialpinista.

Video
délka: 02:27.60
720p 480p 360p 240p

Horolezec na Everestu natočil pád smrtící laviny Youtube.com

Fotogalerie
19 fotografií