Bouřkové počasí pokračuje, neděle nebude výjimkou. Obavy panují především z přívalových dešťů a krupobití, které bouřky provázejí. „Už během dopoledních hodin se začne tvořit bouřková oblačnost, a to zejména na Liberecku, Královéhradecku, Pardubicku a na Moravě a ve Slezsku. Bouřky mohou být místy silné – tj. doprovázené přívalovým deštěm o intenzitě kolem 40 mm, krupobitím a zesílením větru na rychlost v nárazech na 70 km/h,“ upozornila ve své předpovědi meteoroložka Dagmar Honsová.

Blíží se k vám bouřka? Sledujte radar

Déšť v Moravskoslezském kraji: Zatopené sklepy

A právě ve Slezsku v neděli mají hasiči opět napilno. Vodu ze sklepů čerpají po dešti především na Frýdecko-Místecku. Déšť v Moravskoslezském kraji doprovázely v noci na neděli a v neděli ráno silné bouřky, po kterých se zvedla hladiny několika řek.

„Celkem od půlnoci evidujeme 35 zásahů spojených s čerpáním vody. Nejvíce jich bylo na Frýdecko-Místecku. Hlavně řešíme odstranění vody ze sklepů. Občas se objevily zatopené silnice,“ řekl mluvčí hasičů Jakub Kozák.  

Dodal, že většinu zásahů zvládají dobrovolní hasiči. Ve Větřkovicích na Opavsku například budují z pytlů s pískem preventivně protipovodňovou hráz. První stupeň povodňové aktivity platí na čtyřech místech. Na Olešné v Palkovicích na Frýdecko-Místecku, Stonávce v Hradišti na Karvinsku a na řece Lubině v Petřvaldu a Vlčovicích na Novojičínsku. I na dalších místech v nejbližší době hladiny mohou stoupat.

Ohrožení obydlených lokalit se ale neočekává. „Podle předpovědi má déšť ustávat. Situace se bude uklidňovat,“ řekl mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Dodala, že podle měřicích stanic pršelo nejvíce na Třinecku a v okolí Českého Těšína, v průměru spadlo okolo 50 litrů vody na metr čtvereční. Byla ale místa, kde tato hranice neplatila. „Například na Babí hoře u Třince spadlo během tří hodin víc než 70 milimetrů srážek,“ řekla Vlčková.

Bleskové záplavy hrozí i v dalších týdnech

Se silnými bouřkami musíme na našem území počítat ještě nejméně do poloviny příštího týdne. V bouřkách i nadále hrozí přívalové srážky - tj. velké množství srážek během několika desítek minut. Protože tato situace v Česku přetrvává už od poloviny dubna, je místy vysoká nasycenost půdy vodou a při prudkých slejvácích hrozí rozvodnění menších toků nebo potoků. Hovoříme o tzv. přívalových nebo bleskových povodních, varuje meteoroložka Dagmar Honsová.

Přívalové povodně, které jsou spojeny s intenzivními bouřkami, se na našem území vyskytovaly vždy. Katastrofální dopady měly přívalové povodně na našem území v letech 1043, 1094, 1122, 1127, 1401 a 1672. V Praze došlo k přívalovým povodním na Vltavě v letech 1141, 1250, 1433 a 1563.

Přívalové povodně v roce 2009

V období od 20. června do 6. července 2009 se na území ČR každodenně vyskytovaly srážky, v tomto období byly nejvíce přívalovými povodněmi zasaženy oblasti Novojičínska, jižních Čech, Jesenicka, Děčínska, Fulnecka a Vysočiny. Zaznamenávané srážkové úhrny dosahovaly v horských oblastech více než 50 mm za den. Vůbec nejvyšší celkový srážkový úhrn (od 21.6. do 6.7. 2009) byl zaznamenán na stanici Filipova Huť na Šumavě 331,3 mm. Nejvyšší jednodenní srážkové úhrny byly zaznamenány ve stanici Bělotín 123 mm a Hodslavice 120 mm.

Bleskové povodně přinesla východní cyklonální situace, která byla výjimečná v délce trvání – a to celých 12 dnů. Důvodem byla tlaková výše nad severní Evropou, která neumožňovala další posun tlakové níže od jihovýchodu. Přitom typické setrvání této situace jsou 3 až 4 dny (od roku 1946, kdy se hodnotí délka synoptické situace, bychom takové dlouhé setrvání v záznamech nenašli). Kromě vysokých teplot jsme se na našem území setkávali s vysokou vlhkostí vzduchu, která v noci dosahovala 90 až 95 % (běžné letní hodnoty dosahují 40 až 50 %).

Video
délka: 00:59
720p 360p

Kroupy v Dobřichovicích „bombardovaly“ nádraží Blesk - Richard Veselý

Jsou přívalové povodně důsledkem klimatické změny?

Intenzivní bouřky a přívalové povodně se většinou vyskytují v teplých letních měsících. V důsledku klimatické změny a vzrůstající průměrné teplotě vzduchu se tedy může zdát, že přívalových povodní s katastrofickými důsledky bude přibývat. Ale nemůžeme dělat jednoznačné závěry. Z historických záznamů je patrné, že se přívalové povodně vyskytovaly v minulosti i v chladnějších obdobích, př. 25. a 26. května 1872 na přítocích Berounky a Ohře, 23. května 1908 povodí Doubravy a 18. srpna 1985 na Novojičínsku.

Fotogalerie
24 fotografií