9°C
Největší mráz v noci z pondělí na úterý panoval v Bedřichově, kde teploměr ukázal minus 24,6 stupně Celsia. O teplotní rekord ale nejde, jelikož tamní meteorologická stanice měří jen tři roky.
Největší rekord tak padl v Hradeckém kraji. Na Labské boudě teploměr naměřil minus 21,2 stupně Celsia, čímž překonal 32 let starý rekord s hodnotu minus 17,4 stupně Celsia. V Peci pod Sněžkou spadly teploty na minus 19,8 stupně Celsia, nejméně tam meteorologové naměřili v roce 2001, a to minus 15,9 stupně Celsia.
Rekordy padaly i v Jeseníku, meteorologové tam naměřili 15,1 stupně pod nulou, což je o jednu desetinu stupně více, než byl rekord z roku 2006. V Olomouckém kraji však nešlo o nejnižší teplotu, na mnoha místech bylo ještě chladněji, byť rekordy tam nepadly. Například na Šeráku bylo až 22 stupňů pod nulou.
Stejně tak v městské části Brno-Žabovřesky padl 25 let starý teplotní rekord. Teploměr ukázal minus 11,5 stupně Celsia, rekord z roku 1993 měl hodnotu minus 9,4 stupně.
Celkem mrazy v Česku třetí noc po sobě přepisovaly teplotní rekordy na 15 ze 148 stanic meteorologických stanic, které fungují alespoň 30 let.
Švýcaři naměřili -37,7 °C
Ještě větší zimu zažívaly v noci alpské země. Na nejvyšší německé hoře klesla v noci na úterý rtuť teploměru na nejnižší teplotu, jakou tu za posledních více než sto let na konci února naměřili. Alpský vrcholek Zugspitze v noci sevřel mráz minus 30,5 stupně, informovala agentura DPA.
Už v pondělí němečtí meteorologové informovali, že měřicí stanice na Zugspitze zaznamenala nejnižší teplotu této zimy v Německu. V noci na úterý však rtuť teploměru na alpském vrcholku klesla ještě o 3,5 stupně. Absolutní únorový rekord na hoře ale drží teplota minus 35,6 stupně z roku 1940.
Zatímco jih Německa svírá mráz, na severovýchodě bojují také se sněhem, který dál komplikuje dopravní situaci. Sněžilo především na baltských ostrovech Rujáně a Usedomu. Na Odře, která tvoří hranici mezi Německem a Polskem, se vytvořily plovoucí ledové kry. Řeka byla následně uzavřena pro lodní dopravu.
Teplotní rekordy zaznamenali meteorologové také v Rakousku a Švýcarsku. U jižních sousedů Česka naměřili minus 31,9 stupně. Šlo o teplotu na alpském vrcholku Brunnenkogel u italských hranic. Ve Švýcarsku na horské louce Glattalp nad obcí Muotathal v kantonu Schwyz naměřili minus 37,7 stupně.
Za teplem na Arktidu
Že v únoru mrzne, není zas tak překvapivé. Překvapivé ale je, že v Česku panuje aktuálně mnohem větší zima než v Arktidě. Zde se teploty pohybují kolem nuly, tedy až o 25 stupňů nad zdejším dlouhodobým průměrem. Správně by tu mělo být 30 stupňů pod nulou.
Důvodem tohoto nebývalého tepla je náhlé oteplení ve stratosféře. To také způsobilo aktuální studeno v Evropě – místní chlad se ve zkratce odsunul na náš kontinent. Kvůli klimatickým změnám je navíc možné, že k podobným neobvyklým jevům bude docházet častěji.
Například meteorologická stanice Cape Morris Jeus v Grónsku už letos zaznamenala 61 hodin teplot nad bodem mrazu. To je na místní poměry extrémně výjimečné. „Nikdy se to nestalo,“ sdělila serveru Telegraph Ruth Mottramová, meteoroložka z Dánského meteorologického institutu.
Že k teplým vlnám v těchto oblastech dochází, potvrdila i nedávná studie. Podle vědců za to pravděpodobně může klesající míra ledu v Arktickém oceánu, díky kterému se do atmosféry dostane více tepla. „Dříve se to nestávalo. Mezi lety 1980 a 2010 se to stalo jen čtyřikrát. Během posledních pěti zim ale k jevu došlo čtyřikrát,“ řekl tehdy vedoucí studie Robert Graham pro Washington Post.
Oteplovat se v Evropě začne v sobotu a neděli. Příští týden se pak teploty vyšplhají až na 5 stupňů Celsia.
