Zatímco dnes meterologové z ČHMÚ předpovídají počasí pro jednotlivá území o velikosti přibližně 24 kilometrů čtverečních, od ledna příštího roku by to mělo být necelých šest kilometrů. Takovou rozlohu má například malá obec Hůry na Budějovicku s přibližně 500 obyvateli.

„Nyní máme předpovědi na čtverce 4,9 krát 4,9 kilometru. A v tuto chvíli chceme jít na 2,4 krát 2,4 kilometru,“ říká v rozhovoru pro Blesk Zprávy ředitel ústavu Mark Rieder s tím, že to znamená přibližně pětkrát více výpočtů než doposud. Předpověď tak bude cílena na území, které je výrazně menší, než u některých evropských modelů. Ty třeba pracují s územím 100 kilometrů čtverečních (10x10 km). „Toto zjemnění plánujeme od ledna 2019,“ dodává.

Kolikrát se „trefí“?

Předpovědi jsou podle něj nejpřesnější na den dopředu a v drtivé většině vycházejí. „Nejúspěšnější je předpověď na druhý den, kdy ta úspěšnost se pohybuje okolo 95 procent. Pak úspěšnost klesá, třeba na šestý den už je pravděpodobnost 80 procent,“ vysvětluje s tím, že nejméně přesné a mezi meteorology nejméně oblíbené jsou dlouhodobé předpovědi na týdny a měsíce dopředu.

„Tam je úspěšnost nižší, protože vycházíme z toho, jak se vyvíjí aktuální situace. Hledají se paralely v minulosti. Je to historicko-analogová metoda, podle které řekneme, že by mohlo být takhle. Úspěšnost je mezi 50 až 80 procenty,“ uvádí šéf meteorologů.

Zároveň nevylučuje, že v budoucnu by bylo možné předpovídat počasí i mnohem přesněji než dnes, třeba i s minutovou přesností. „Teoreticky je možné cokoliv, ale se znalostmi a technickými prostředky, které dnes máme, je to věc sci-fi, protože do těch předpovědí vstupuje tolik proměnných,“ dodává v rozhovoru Rieder.

Fotogalerie
9 fotografií