Nad západní Evropou by se měl po většinu meteorologického jara, tedy v měsících březnu, dubnu a květnu, držet vysoký tlak. Ten zablokuje studený vzduch nad východní Evropou, a tak do ní bude jaro přicházet jen pomalu. Naopak do střední Evropy, tedy i k nám, má okolo tlakové výše proudit teplý vzduch z jihu.

„Zatímco severní Evropu čeká deštivé počasí a budou hrozit povodně, pro Pyrenejský poloostrov a střed kontinentu předpovídáme sušší a teplejší počasí než obvykle,“ uvádějí meteorologové z americké společnosti AccuWeather. Balkánský poloostrov čeká zřejmě sezona jarních bouřek.

Jejich slova potvrzuje i Dagmar Honsová z Meteopressu: „Modely předpokládají, že všechny tři jarní měsíce budou jako celek teplotně významně nadprůměrné. To ale neznamená, že nemůže krátkodobě třeba v březnu proniknout do Česka chladný vzduch a ještě nasněžit.“

Deště? Jen přívalové

Suché a extrémně horké by mělo být i léto. „Teplé počasí bude zpočátku prospěšné pro zemědělce, protože umožňuje předčasné vysazování plodin,“ domnívají se meteorologové z AccuWeather.

Teplé dny bez deště budeme vnímat nejprve pozitivně. Pak ale začne být sucho problémem. Většina srážek totiž podle předpovědi při tomto typu počasí spadne při přívalových deštích a v bouřkách, proto zem skutečně nezavlaží.

El Niño je tady. Co udělá s počasím?

Chladný Humboldtův proud u břehů Jižní Ameriky zeslábl a tamní vody se oteplují. Jev nazývaný El Niño neboli Chlapeček už v tomto týdnu potvrdili američtí meteorologové. Jako první ho pojmenovali v 16. století peruánští rybáři. Protože se objevoval okolo Vánoc a znamenal bohatý úlovek, říkali mu El Niño Jesus, tedy Jezulátko.

Dříve přicházel zhruba jednou za sedm let, nyní se frekvence zkracuje. Meteorologové vědí, že je součástí složitějšího systému a ovlivňuje počasí na celé planetě. Pro Evropu obvykle El Niño znamená především celkově vyšší teploty než v letech, kdy se neprojeví.

Fotogalerie
8 fotografií