„Snímek je tzv. nočním mikrofyzikálním RGB produktem, složeným ze tří tepelných kanálů přístroje AVHRR (o vlnové délce 3.7, 10.8 a 12 mikronů), přičemž na ohně je citlivý první z nich, v pásmu 3.5 - 3.9 mikronů. Velikost jednotlivých obrazových bodů snímku je přibližně 1x1 km; pokud je tedy na území této velikosti, zachyceném jednotlivými pixely, více ohňů, nelze je od sebe odlišit - na snímku se spojí do jediného tepelného zdroje,“ přibližuje problematiku interpretace družicových snímků Martin Setvák z družicového oddělení ČHMÚ.

Jednotlivé tečky na snímcích z meteorologické družice Metop-1. reprezentují oheň, případně blízkou skupinu ohňů, zachycených ve večerních hodinách 30. 4. 2019 kolem 21:20 SELČ (19:20 UTC). Ohně jsou samozřejmě vidět pouze tam, kde bylo zcela jasno, kde je nezakrývala při pohledu shora oblačnost. Zajímavé je podle meteorologů geografické rozložení ohňů - téměř stejné jako před dvěma roky.

Video
Video se připravuje ...

Plameny bylo vidět až zdaleka. Lidé ohromeně přihlíželi na impozantní vatru. David Malík

Němci to „rozjíždí“ více než Češi

Na snímcích jsou vidět i vatry v sousedních zemích. „I ze snímků z předešlých let vypadá, že Morava ani západ Čech „čarodkám“ moc neholdují. Zato v sousedním Německu to na některých místech rozjíždějí mnohem víc, než Češi,“ uvádí meteorologové na facebooku. 

Stejný princip je používán pro družicové monitorování požárů v hůře dostupných oblastech - např. rozsáhlých lesních porostech Severní a Jižní Ameriky či na Sibiři, nebo řídce obydlených afrických savanách.