Řeky vyplavují obrovské množství antibiotik, léky už nezabírají, varují vědci

Znečištění řek antibiotiky je jednou z hlavních cest, kterými bakterie získávají imunitu vůči léčbě. „Velká část těchto rezistentních genů pochází od takzvaných enviromentálních bakterií,“ řekl mikrobiální ekolog, profesor William Gaze z univerzity v Exeteru.  

Češi jedí tuny antibiotik, ty přestávají působit. Superbakterie zabije 10 milionů lidí

Antibiotika se do řek dostávají z lidského i zvířecího odpadu prostřednictvím kanalizací. „Je to poněkud děsivé. Máme tu velké části životního prostředí, ve kterých mohou být dost vysoké hladiny antibiotik na to, aby došlo k ovlivnění rezistence,“ řekl jeden z vedoucích pracovníků studie z Newyorské univerzity Alistar Boxall. 

Výzkum ukázal, že kontaminovány jsou nejznámější světové řeky, včetně Temže. Naměřeny v nich byly nebezpečně vysoké hladiny léčiv, která lékaři používají k léčbě vážných infekcí. 

Nejznečištěnější je Bangladéš, problém je i na Dunaji

Vzorky z Dunaje obsahovaly celkem sedm druhů antibiotik. Mezi nimi byl i clarithromycin, který se používá při léčení infekčních chorob dýchací soustavy, jako například bronchitidy a pneumonie. Ve vodě je čtyřikrát více tohoto léku, než odborníci považují za bezpečné. 

Riziko ale představují i méně kontaminované řeky. „Také řeky s menší koncentrací antibiotik mohou přispět k evoluci rezistentních bakterií,“ uvedl Gaze. Vědci testovali 711 lokalit v 72 státech, přičemž našli antibiotika v 65% z nich. V 111 lokalitách překročily hladiny antibiotik bezpečnou mez. Nejhůře z výzkumu vyšly chudé africké a asijské země v čele s Bangladéší. V tamních vodách výzkumníci naměřili třistakrát větší hladiny antibiotik, než je bezpečné. 

„V boji proti antimikrobiální rezistenci je nejdůležitější zdokonalit zdravotnické a hygienické služby v chudších státech,“ zhodnotila situaci analytička charity Water Aid Hele Hamilitonová.