9°C
„Květen byl srážkově výrazně nadprůměrný. Nad Prahou spadlo dvakrát tolik srážkových úhrnů oproti průměru. Možná jsme teď šťastní, protože máme kolem sebe nádherné zelené parky, dobře se nám dýchalo, ale bohužel nemůžeme říct, že díky jednomu deštivému měsíci je po suchu,“ uvedla situaci na pravou míru Dagmar Honsová.
Pozitivní informací je alespoň skutečnost, že díky květnovým srážkám je zažehnané takzvané meteorologické sucho, takže nepanuje momentální akutní nedostatek vláhy. Také takzvané hydrologické sucho, které se týká stavu vodních toků, je v současnosti z tohoto hlediska uspokojující.
„Z pohledu půdy a rostlin se hovoří o suchu v případě, že má půda pod 10 procent takzvané využitelné vodní kapacity. To znamená, že rostliny už nemají možnost brát vodu. Takovou situaci nyní nikde nemáme. Je ale otázkou, co udělá příští týden, kdy budou teploty šplhat ke 30 stupňům Celsia. Vegetace bude v plném proudu, může přijít vysoká evapotranspirace neboli zjednodušeně vypařování,“ uvedla k výhledům meteoroložka, podle které každá srážka, která ještě spadne, bude do plusu.
Některým Pražanům je déšť jen na obtíž
Podle meteorologů stále v metropoli existují lidé, kteří navzdory suchu vnímají déšť pouze jako překážku. „Když jsme realizovali ankety o suchu, první lidé, kteří se zajímali, byli většinou až ze Středočeského kraje, kde mají lidé více zahrádek, něco pěstují, mají studny. Lidé v hlavním městě místo deštníku raději vezmou auto. Někteří lidé déšť v Praze vlastně tolik nevítají,“ sdělila Dagmar Honsová.
Dalším specifikem velkoměsta je podle meteoroložky vysoká zastavěnost území, kde se voda nemá možnost vsakovat do půdy. „V takovém případě jde voda rovnou do kanalizace. V horším případě něco rychle zaplaví. Když přijde bouřka, stává se, že metro je velice rychle zaplavené, protože voda nemá kam odtéct,“ dodala k tématu meteoroložka.
Tráva s „vysokým střihem“
Všechny zmiňované patálie s klimatickými změnami vedly k tomu, že na mnoha místech metropole se přikračuje k novým opatřením. Radnice Prahy 7 komunikovala vyhlášení stavu klimatické nouze, právě v souvislosti se vsakováním vody do půdy zavádí na místech, kde je to možné, alespoň částečně propustné materiály. Hovoří se také o nutnosti nechat trávníky více vyrůst. K čemu je to dobré?
„Extrémní sucho se již nyní znatelně podepisuje na snížené vitalitě rostlin, je potřeba tomu přizpůsobit i péči o městskou zeleň. Vzrostlé trávníky lépe zadrží vodu a naberou síly pro přežití horkého letního období. Žádoucí je také přeměna některých travnatých ploch na luční trávníky s méně častou sečí, které jsou odolnější, méně náročné na údržbu a pozitivně podporují biodiverzitu,“ uvedla k pozitivům takové praxe bioložka Veronika Oušková.
Jedním příkladem za všechny je vznik lučního trávníku v Levského ulici u lesoparku v Kamýku. Jak redakci Blesk.cz informovala místostarostka Prahy 12 Eva Tylová (Piráti), dobrovolníci louku oseli suchomilnými kvetoucími rostlinami. Tato změna má mít návaznost i na živočišnou říši. Cílem je přilákat více motýlů a další zástupce fauny.
