7°C
Ani české metropoli se tropické dny v létě nevyhýbají a teploty se mnohdy přehoupnou i přes 35 stupňů. S tím je spojená otázka, jak se lépe připravit na horké dny. Jedna z možností by mohla být jednoduchá. Vrátit se k tomu, co fungovalo po staletí. Po městě je podle historika Petra Zídka rozeseto dvě stě až tři sta ručních vodovodních pump. On sám je začal mapovat v roce 2016 a v tuto chvíli jich eviduje sto osmdesát.
„Přišlo mi zvláštní, že nejsou – až na výjimky vyznačené na mapách – a že se o ně, zase až na výjimky, nikdo nestará. Některé jsou v dost žalostném stavu, funkčních je jen malá část. Chtěl jsem se o tom dozvědět více a začal systematicky pročesávat pražské čtvrti. Původně jsem si myslel, že jich v Praze bude mezi padesáti a stovkou,“ vysvětluje Zídek, proč se vydal po stopách pump.
Kovové pumpy, jak je známe dnes, mají svůj počátek před vznikem vodovodů a nejstarší pocházejí z doby před vznikem republiky. „Například v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice, který byl vybudován před první světovou válkou, je jich desítka. Svou funkci ztratily, když byla v areálu vybudována vodárna,“ uvádí příklad Petr Zídek. A stejný osud postihl i další veřejné pumpy.
Zánik pump
V roce 1922 vznikla Velká Praha. Město potřebovalo pořádnou zásobu kvalitní pitné vody, a proto se ve 20. letech minulého století zahájila výstavba a rekonstrukce vodovodní sítě. Od používání pump se upouštělo a pomalu se stávaly jen dekorací ve veřejném prostoru. Po desetiletích však mohou sehrát opět důležitou roli. Jejich vodní zásoba by mohla sloužit jako užitková voda pro zalévání zeleně, smočení v horku nebo jako osvěžení pro zvířata.
Z devíti oslovených městských částí ruční pumpy eviduje Praha 1, 3, 6 a 7. Praha 7 začala s jejich opravami v minulém roce a mluvčí městské části Martin Vokuš přičítá ručním pumpám několik výhod. „Pumpa je vodním prvkem, který je téměř bezúdržbový, v zimě nezamrzá a je velmi málo poruchový,“ prozrazuje a doplňuje, že letos by měly být v Praze 7 v provozu čtyři pumpy. Další dvě se prověřují.
Voda zadarmo
Oprava jedné pumpy vyjde přibližně na 60 tisíc korun. „Na již zprovozněných místech jsme nechali vyčistit studny, vyměnit potrubí a repasovat samotné pumpy včetně vnitřní mechaniky,“ popisuje Martin Vokuš, co obnáší obnova starých pump. Co ale s vodou z podzemních studní?
V tom se názory rozcházejí. Podle Martina Vokuše nemůže městská část využívat vodu z ručních pump k zalévání rostlin, protože podle předpisů musí zalévat pouze pitnou vodou. Lidé však volně dostupnou užitkovou vodu mají používat ke smočení těla v parných dnech či umytí rukou, jako vodu pro vyprahlé pejsky nebo k zalévání vlastních rostlin. A kde na vrzající a funkční pumpy v hlavním městě narazíte?
V Praze 1 je podle mluvčí Kateřiny Písáčkové volně přístupných šest vodovodních pump, které jsou funkční, procházejí údržbou a v dubnu se pravidelně kontrolují a zprovozňují. Na Jarově v Praze 3 jsou podle mluvčí městské části Michaely Luňáčkové z roku 2016 opravené tři pumpy s užitkovou vodou, jež mají sloužit jako náhradní řešení při dlouhodobém výpadku elektrické energie.
Z oslovených městských částí se chystá také Praha 6 do oprav ručních vodovodních pump. Ve spolupráci s občany evidovali zhruba třicet starých pump a v příštím roce by měly být podle místostarosty Jakuba Stárka (ODS) některé uvedené do provozu. „Cílem není natřít a opravit betonové části, aby byly pumpy hezké, ale pumpy i zprovoznit, aby z nich vytékala voda,“ řekl pro Blesk.cz
Komu patří?
Ostatní oslovené městské části Praha 2, 4, 5, 8 a 9 se nechystají zprovozňovat ruční vodovodní pumpy, nebo je neevidují. Z odpovědí jejich zástupců pak vyplývá, že jim není ani zcela jasné, pod koho studny s pumpami spadají. Jestli patří pražské Technické správě komunikací (TSK), pražskému magistrátu, Pražské vodohospodářské společnosti (PVS), Pražským vodovodům a kanalizacím (PVK), nebo jim samotným.
Podle tajemnice Pražské vodohospodářské společnosti Hany Kletečkové mají většinu pump ve správě samotné městské části. PVS, PVK a pražský magistrát nemají zájem pumpy zprovozňovat a hledají jiná řešení. „Od zprovoznění historických pump na vodu s použitím jakékoli vody včetně užitkové se PVS, PVK i magistrát distancuje, neboť není možné zajistit hygienické zabezpečení kvality vody,“ vysvětlila Kletečková. Místo toho se město chystá opravit stará pítka, rozšířit nová a do frekventovaných ulic umístit mlžítka jako jeden ze způsobů boje proti klimatickým změnám.
