Dle tiskové mluvčí ČHMÚ Martiny Součkové nelze tvrdit, že v Praze byly v květnu nadnormální srážky. Podle zatím operativních srážkových dat z pátého měsíce letošního roku se v porovnání se srážkovým normálem z let 1981 až 2010 procentuálně srážky pohybovaly mezi 101 procenty v Ruzyni a 126 procenty v Kbelích, což je dle odborníků stále v normálu.

Jak je patrné z mapy hydrometeorologů, která se věnuje kumulativnímu úhrnu srážek za celý rok 2019, nachází se Praha mezi lokalitami republiky, kde zatím spadlo srážek nejméně, a to do 140 milimetrů.

Hydrometeorologové poskytli také srovnání stavů hladiny podzemní vody v mělkých vrtech z poloviny a konce května. „Je zde vidět mírné zlepšení po srážkovém období hlavně na východě republiky, ale ve středních Čechách a v Praze se výška hladiny podzemní vody v mělkých vrtech zvýšila v období po 20. květnu v řádu centimetrů. U hlubokých vrtů k ovlivnění nedošlo vůbec,“ upozornila Martina Součková, podle které se sice půda po dešti nasytila vodou, ale z dlouhodobého hlediska květnové srážky spásu nepřinesly.

Kde v Praze sucho „řádí“ nejvíc?

Podle odborníků z ČHMÚ nelze popsat konkrétní místa metropole, kde by bylo sucho nejzávažnější. Tuto skutečnost totiž ovlivňuje spousta faktorů; díky zeleni mají specifická místa lepší mikroklima, naopak prostory s výraznou betonovou zástavbou znamenají větší vedro.

„V každé pražské městské části existují příklady pro oba případy. Z hlediska náchylnosti na sucho přírodního prostředí jsou to obecně polohy vystavené přímému slunečnímu záření a vystavené větru. Jsou to tedy hlavně vrcholové polohy a jižní svahy,“ dodala Martina Součková.

Fotogalerie
7 fotografií