9°C
Antarktida zničí svět a přinese super antibiotika. Otázka je, čeho se dočkáme dřív
Antarktida se rychle mění a přestává mít funkci „lednice“ naší planety. Pokud nedojde ke změně, do roku 2100 přijdeme o Maledivy, Bangladéš i velké části Indie. Zbytek světa bude pak sledovat neúměrně stoupající rtuť v teploměru. Varování přinesli přední vědci během setkání ke Smlouvě o Antarktidě, ve které má Česko důležité postavení. Ledový kontinent je vzácným důkazem toho, že státy o území nemusí válčit. A pokud se lidstvo bude chovat k přírodě s respektem, možná se dočká odměny v pdobě nových, účinných antibiotik.
„Ve druhé polovině 20. století narostla teplota na Antarktidě o 5,5 až 6 stupňů,“ řekl šéf českého antarktického výzkumu Daniel Nývlt. Takto vysoký nárůst teplot způsobil, že především na západní straně mrazivého kontinentu rychle ubývá ledovců, které do slané vody míchají vodu sladkou.
Kromě toho, že má tání ker vliv na hladinu vody v oceánu, mění se tím i stav oceánských proudů. „Stávalo se to v dobách ledových, kdy například severoatlantský proud v jednu dobu tekl kolem Evropy a jindy zas více na jih. Máme doložený nárůst teploty i o 10-15 stupňů,“ vysvětluje Nývlt Blesk Zprávám.
Největší problém podle expetů nastane, pokud se dramaticky nezmění chování lidské populace. Pozvolné výkyvy teploty jsou totiž normální záležitostí, nyní je ale změna moc rychlá.
„Právě proto, že do hry přišel nový hráč, člověk. Máme skleníkových plynů v atmosféře tolik, že i kdybychom si dneska řekli, že už je nebudeme produkovat, tak se pořád bude ještě 50 let oteplovat,“ varuje Nývlt.
Oceán zaplaví pobřežní státy, Evropu sežehne vedro
Pesimistické předpovědi počítají s tím, že v roce 2080 zmizí nejen alpské ledovce, které už nyní odhalují svá hnědá místa, ale také Grónský ledovec, jenž pokrývá 80 % ostrova. V tu chvíli by se došlo i na vnitrozemí Antarktidy, které se doposud zdá klimatickou změnou nedotčené. Země plná ledu by pak měla velký vliv na zvyšující se hladinu oceánu.
„Z hlediska lidského života to není dramatické, ale dožijí se toho naše děti a vnoučata. Do roku 2100 by pak nárůst hladiny oceánu byl o 60 cm až o 2 metry. To jsou velké plochy u pobřeží, které jsou hustě osídlené. Evropa možná nebude mít problém, ale Bangladéš, Pákistán, Indie, Maledivy – ty jsou 2 metry nad hladinou, tam bude ten nárůst radikální a dopady mohou být významné,“ prorokuje přední český antarktický výzkumník.
Evropa by ale neměla vyhráno. Potýkala by se s prudkými změnami klimatu, kdy by docházelo k velkým přílivům vedra křížícími se s masivními liáky, na které lidé vyrůstající v klidném podnební nejsou zvyklí. „Oceánské proudy mají dopad na atmosféru a vzduchové masy. Teď jsme tu měli například teplou epizodu velmi suchého a teplého vzduchu z Afriky, jako suchozemci si to neuvědomujeme,“ míní expert.
Antarktida pod palbou turistů a vědců
Země ledu má problémy i se stále častějíším náletem turistů. „Turistika na Antarktickém kontinentu narůstá, nyní až na 56 tisíc lidí ročně,“ zmínil náměstek ministra zahraničních věcí Martin Smolek. To značně znečišťuje, především pak kvůli lodní dopravě, místní přísně chráněnou krajinu.
Platí tak přísná pravidla pro všechny, kteří ať už pracovně, nebo za zábavou zamíří na Jižní pól a do jeho okolí. Ředitel České geologické služby Zdeněk Venera Blesk Zprávám prozradil, že se například už nesmí používat ani psí spřežení, aby se na téměř nedotčený kontinent nezatáhly cizí organismy.
Zákaz cizích organismů je na místě, na Antarktidě totiž žije několik stovek druhů hub, sinic a mikroorganismů, které jsou naprosto jedinečné a je potřeba je chránit.
„Jedna bioložka objevila bakterie produkující protilátky před okolními bakteriemi, které je mohou zabíjet: do budoucna by to mohlo znamenat nové typy antibiotik. Ty naše už jsou resistentní, protože se proti nim bakterie naučily bránit, ale ty antarktické jsou jim neznámé,“ vidí naději ve výzkumu Nývlt.
Mrazivý kontinent nepatří žádnému státu, o jeho osudu tak společně rozhoduje 29 států, které mají tzv. konzultativní status, tedy v podstatě možnost správcovství. V roce 2014 si tento post vysloužila právě i Česká republika.
Signatářů Smlouvy o Antarktidě je 54, konzultativní status si musí pak zasloužit svou vědeckou a výzkumnou činností. „Antarktida je jedinou oblastí na světě, která je spravována prostřednictvím smluvní spolupráce. Pro Českou republiku je to významná záležitost,“ řekl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.
„Tento kontinent je dobrým příkladem toho, že státy jsou schopny řešit své spory mírovými prostředky a že mezinárodní právo funguje,“ dodal ministr při příležitosti konference k 60. výročí od vzniku Smlouvy o Antarktidě, na které se bude mimo jiné řešit i zařazení Turecka k 29 státním šéfům a také přijetí tzv. Pražské deklarace. Ta má určovat a zastřešovat vědecký výzkum, podmínky pro stavbu stanic a zároveň potvrzuje, že je Antarktida místem míru a mezinárodní spolupráce.
Témata:
Související
Existuje řešení.