8°C
„Každý chlap chtěl jako kluk být kosmonautem. Přestože člověk stárne, myslím, že se o to stále nějakým způsobem zajímá. Záležitosti kolem Apolla mě vždy bavily. Sbírám také hodinky, a tak jsem si pořídil jedny přesně takové, které měli kosmonauti na této misi. To mě do fanouškovství kolem projektu Apollo 11 ještě více dostalo,“ hovoří autor videomappingu František Pecháček o počátcích toho, jak se ke zmiňovanému projektu vůbec dostal.
Projekce na Žižkovské věži o víkendu zmapuje celou misi od startu raketoplánu až po přistání na Měsíci. Pro zdárné vytvoření takového vizuálu by však samotné nadšení pro věc nestačilo. František Pecháček je ale absolventem Fakulty umění a designu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP). Tady se věnoval takzvanému oboru „time-based media“ (z anglického „časově závislá média“ – pozn. red.) na katedře elektronického obrazu. „Je to specifický a u nás zřejmě jediný učební obor tohoto typu, který se takovým produkcím věnuje,“ uvádí vizuální umělec, který na stejné univerzitě nyní studuje doktorandský obor.
Videomapping
Projekce videa na budovy a další rozměrná místa je velice komplexní záležitostí. V případě přenášení obrazu na Žižkovskou věž se použijí čtyři rozměrné projektory, přičemž každý z nich váží asi 250 kilogramů. Když se osadí na rám, pomocí kterého se pak tyto speciální přístroje připevní na projekční věž, váží jeden takový projektor úctyhodných 360 kilogramů. Všechny čtyři tyto přístroje se osadí na jednu věž, kde bude pro všechny případy k dispozici pátý projektor do zálohy.
Video z jednotlivých projektorů se na cílové místo překrývá dohromady přes speciální systém šachovnic. Pokud by měl odborník dostatek vybavení, dokáže podle Františka Pecháčka touto metodou pokrýt videomappingem prakticky jakoukoliv plochu na světě.
Nejsložitější úkoly
„Nejtěžší na projekci pro Apollo 11 byl kouř a oheň. Součástí startu samozřejmě musí být zážeh. Software, který se k projekcím používá, dokáže dnes z vizuálního hlediska replikovat cokoliv. Dělá se tak i voda, velké boje tisíců bojovníků armád ve filmech a podobně. Kouř se chová stejně jako tekutina, jen je jiné hustoty. Při vzniku videa sleduji, jak vše počítá počítač, koukám na procesování a doufám. Když je to špatně, musím to opravit,“ vysvětluje k práci na vzniku vizuálního díla František Pecháček.
Na projektu „Moon 50“ v současnosti pracuje 65 lidí. Každý člen týmu se přitom věnuje svému specifickému oboru. Podle vizuálního umělce je těžké odhadnout, jak dlouho z hlediska celkové realizace mapping vznikal. „Složitě se říká, kdy začala samotná práce. Jestli to bylo už během prvních myšlenek, nebo ne. O této práci se musí hodně přemýšlet, plánovat, aby byl člověk efektivní v jednotlivých krocích. U samotného počítače sedím posledních asi 14 dní,“ popisuje František Pecháček.
Projekce na konstrukci Žižkovské věže potrvá zhruba 13 minut. Po oba víkendové dny ale součástí akce bude další doprovodný program, do kterého budou zakomponované filmy, debata s hosty nebo noční tiché kino. Akce se koná v sobotu a neděli 20. a 21. července vždy od 17:45 hodin, videomapping startuje v obou případech přesně ve 22:17 hodin.
