10°C
Vedra můžou přivodit zlý průjem. Živočišné uhlí ne vždy stačí
Nepříjemné spaní a neustále mokrá trička nejsou jediné problémy, se kterými se lidé během veder musí potýkat. Časté jsou i průjmy, které vysoké teploty výrazně zhoršují. Podle odborníku se riziko střevní chřipky neboli gastroenteritidy zvyšuje s každým horkým dnem o 4,6 procenta. Nejvíce přitom průjmům svědčí tropické teploty, které letos zažívalo i Česko.
Že vysoké teploty mají neblahý vliv na střevní potíže, se obecně ví. Ještě donedávna ale neexistoval žádný výzkum, který by spojení vědecky potvrzoval. Nakonec vznikl až v roce 2013 a podal jasný verdikt – horké počasí zhoršuje syndrom dráždivého tračníku (IBS) a může vyvolat průjem.
Švýcarští lékaři tehdy zjistili, že u lidí, kteří byli s IBS hospitalizováni, se riziko návratu nemoci zvyšovalo o zmíněných 4,6 procenta s každým horkým dnem, který panoval. Odhalili také, že střevní bakterie byly více aktivní ještě několik dní poté, co tropické období skončilo.
Bolesti břicha, křeče a nadýmání
Syndrom dráždivého tračníku by se dal popsat jako chronické střevní potíže. O IBS se mluví, pokud jimi člověk trpí déle než tři měsíce a nebyla zjištěna jiná příčina, například bakteriální infekce. Mezi projevy patří bolesti břicha, křeče, nadýmání, zácpa nebo právě průjem.
Lékaři tehdy k výsledkům studie dospěli zkoumáním meteorologických dat a údajů lidí s IBS v nemocnicích. Když během jejich léčby rtuti teploměrů dosahovaly tropických teplot, museli být hospitalizováni déle.
Proč přesně tomu je, dosud není známo. Spekuluje se, zda vysoké teploty nezpomalují množení prospěšných bakterií ve střevech a naopak nepodporují ty škodlivé. Dehydratace, která obecně představuje problém při průjmech, také může hrát roli, jelikož v horku se ještě zhoršuje.
Průjem je rovněž jeden z možných projevů úpalu. Ten obvykle nebývá tolik závažný, pokud se člověku podaří rychle zchladit, ale pokud ne, nastává zvracení, bolest hlavy nebo například horečka.
Tři skupiny léků, neslazený černý čaj a minerálky
Léčba průjmu spočívá především v úpravě toho, co člověk konzumuje a klidu na lůžku. Velmi důležité je doplňovat tekutiny, a pokud zrovna panuje horko, pak dvojnásob. Vhodný je vlažný tmavý čaj, nedoslazované minerálky a iontové roztoky, jaké používají sportovci. Pokud žádný doma nemáte, můžete si ho vyrobit – do zhruba litru převařené vody stačí vložit trochu medu, kypřícího prášku a kuchyňskou sůl.
Z hlediska jídla je nejlepší první den nejíst nic nebo jen hodně málo. Dále pak suché pečivo, vařenou rýži, vařenou mrkev a podobně. Hlavně aby potraviny nebyly tučné.
Může se přistoupit i k lékům. Dělíme je na tři různé skupiny, přičemž tu nejlepší zvolíme, pokud víme příčinu svých střevních potíží. První se nazývá střevní antiseptika a mají antibakteriální účinek. Sahá se k nim například u cestovatelských průjmů a jejich zástupcem je populární Endiaron.
Další skupinou jsou adsorbencia. Tyto léky mají schopnost vstřebat do sebe toxiny a patří mezi ně například Smecta nebo živočišné uhlí. Jejich využití při vážnějších problémech je omezené, účinkují především při otravě jídlem.
Jako poslední jsou inhibitory střevní mobility, které dokážou zpomalit práci střev a tím pádem bojovat s průjmem. Pracuje tak Imodium, které lze užívat při široké škále střevních potíží.
Na nákupy v létě s termotaškou
U průjmů se o prevenci mluví složitě, obecně platí především dodržování správných hygienických návyků. Ve vedrech pak ještě více. Jídlo se rychleji kazí a člověk může jednoduše sníst potravinu, na které se rozmnožily bakterie. Týká se to především masa a mléčných výrobků.
Lidé se také častěji pohybují venku a nejedí doma, tudíž potraviny je třeba vždy omýt a očistit si ruce. Pokud kupujete jídlo u stánku, podívejte se, zda dlouho neleží na slunci a jak s ním prodejce zachází. Nic nezkazíte ani návštěvami supermarketů s termotaškou – i krátká cesta pod poledním sluncem může nakoupené potraviny znehodnotit.
