Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Přežil zřícení mostu v Janově: „Ještě nejsem na Itálii připravený,“ říká český kamioňák

Autor: Martin Valeš - 
15. srpna 2019
06:05

Právě před rokem se Martin Kučera (47) podruhé narodil - jak říkal, měl „z p*dele kliku“. S kamionem se zřítil z 45 metrů i s Morandiho mostem, ale zachránily ho bezpečnostní prvky v kabině. Vyvázl s pěti zlomenými žebry a pohmožděnými plícemi. Sotva to šlo, začal zase brázdit Evropu, ale Itálii se zatím vyhýbá, popsal v rozhovoru pro Blesk.

Jak se vám rok poté daří?

Cítím se normálně. Žádné extrémy. Akorát jsem takový nervóznější na mostech, ale jinak pohoda. Občas trochu cítím žebra - když kýchnu, zabolí mě hrudník, ale to je normální, nic neobvyklého.

Noční můry nemáte?

Někdy se třeba vzbudím zpocený, ale nevím, jestli je to z toho. Já si obecně sny nepamatuji, nevím, jestli se mi vůbec něco zdá. Ani když jsem koukal na utajované záběry, co nedávno italská policie zveřejnila. Viděl jsem i svůj kamion, viděl jsem, jak padám.

Jaký to byl pocit, se takhle vidět?

Je to strašně rychlé, čtrnáct vteřin. Když to vyprávím, tak by se zdálo, že snad most padal pět minut, ale byl to mžik. Seděl jsem v autě, zamlelo se to se mnou, a bylo po všem. Ani jsem nic neviděl. Ale nemám z toho zrovna trauma. Lidi mě nabádali, ať jdu poděkovat bohu. Ale ten s tím nemá nic společného, kdyby tam byl, tak tam nemohl nechat ty ostatní lidi. Byla to tragédie.

Byl jste se už na místě podívat?

Ne, to ne. Psychicky ještě nejsem na Itálii připravený. Když si představím, že jedu z Brennera na Bolzano, to prakticky 60 kilometrů jedete jenom po mostě mezi těmi skalami. Možná příští rok, za dva roky, ale teď ještě ne. Už mě tam zkoušeli poslat, ale odmítl jsem. Určitě se na to místo chci jet podívat, vlastně jsem tam byl jednou jedinkrát, a takhle to dopadlo. Janov bych si někdy chtěl prohlédnout, ne jen projíždět jako šofér, ale udělat si tam i dovolenou.

Větší zastávku si asi s kamionem udělat nemůžete…

Teď ne, teď pendluju pro automobilku (Opel), jezdím Rotterdam-Čechy, v přístavu přepřáhnu návěs a zase jedu. Předtím jsem býval třeba i čtrnáct dní ve Francii a Itálii a pak až zpátky do Čech, teď pendluju jednu trasu.

Řidič Martin Kučera přežil pád kamionu ze zříceného mostu v Janově Řidič Martin Kučera přežil pád kamionu ze zříceného mostu v Janově | Foto Blesk - Mária Rušinová

Holandským a německým silnicím asi věříte víc než italským.

Určitě. Pamatuju si, jak jsem jel poprvé z Francie do Itálie. Všude tunely, vypadají, jako kdyby je den předem vysekali do skály. Když to srovnám s našimi, to je nebe a dudy, tam mají středověk. A přitom v nich jezdí stovkou! U nás máme tunely modernější a jenom osmdesátku.

Ovšem i naše mosty měly průšvihy.

Tam říkali, že chyba byla v přepjatém betonu. Každopádně, jak ten most spadl, tak to v celé Evropě spustilo kontroly a opravy. V Německu teď vidím, jak se mosty rekonstruují, opravují, spousta je rozkopaných, nebo se i zbourají a staví pro jistotu úplně nové. I když je to i v rámci rozšiřování dálnic, některé staré dálnice tranzitu v Německu nestačí.

Architekt Renzo Piano říká, že s dobrou údržbou jeho nový most vydrží i tisíc let, věřil byste tomu?

Nevěřil, tady nevydrží tisíc let nic. Když se podíváte, jak vypadají takhle staré věci… Já myslím, že to myslel obrazně, že když o něj budou pečovat, tak vydrží strašně dlouho, ale tisíc let, co vydrželo tisíc let?

Koloseum je ještě starší...

(Smích) A v jakém je stavu! A to se o něj pořádně starají!

Kamion vám zachránil život, jak ale skončil sám?

Původně ho česká pojišťovna chtěla sem dotáhnout, já jsem doufal, že si vyndám své věci, co by šly zachránit. Ale nakonec zjistili, že by se to nevyplatilo a celý kamion se sešrotoval v Itálii, vyšlo je to levněji.

Řidič Martin přežil pád z mostu v Janově. Dostal nový kamion Řidič Martin přežil pád z mostu v Janově. Dostal nový kamion | Foto Blesk - Martin Přibyl

A vaše věci?

Přišel jsem úplně o všechno. Z kamionu mi přivezli jen doklady, peněženku, klíče od bytu… a policista mi donesl klíč od toho kamionu. To je všechno. Oblečení, počítač, mobil… Dva dny jsem tam ležel úplně nahý. Oblečení, co jsem měl na sobě, rozstříhali záchranáři. V nemocnici mi dali erár. Až potom holky z české obce v Janově mi donesly od svých manželů kraťasy, trička… A darovaly mi starý mobil. Aspoň takhle se o mě postaraly. Češi, co žijí v Janově, se scházejí a pomáhají, když se něco takhle stane. Vlastně ty holky jsou i dobrovolné záchranářky a jedna má za manžela Itala profesionálního záchranáře. Obětují se takhle nejenom pro Čechy. Byly strašně ochotné, moc na ně vzpomínám.

Už vám přišlo nějaké odškodné?

Já měl špatně udělané pojištění, jenom na smrt a trvalé následky, ale ty žádné nemám. Dostal jsem kulový. Akorát věci v autě, co jsem měl pojištěné, ale taky to nebyla plná hodnota. Samozřejmě se zdráhali, protože nemám účtenky - a nebo byly zrovna v tom kamionu. Třeba účtenku na počítač jsem vozil, abych ho mohl kdykoliv reklamovat, kdyby se po cestě rozbil. Bez nich se těžko dokazuje, jak co bylo staré, nebo nové.

A z Itálie?

To čekáme. Šéf zaplatil právníky, mají i pobočku v Itálii, zastupují nás společně, ale to je běh na dlouhou trať. Řekli mi, že se to vyřeší mimosoudně, protože soud se může táhnout i desítky let. Z Itálie nám to asi zaplatí nějaká pojišťovna a až ta se pak bude soudit. Asi vysoudí desetkrát víc než já… Mám vyčíslenou ztrátu na ušlém zisku a na majetku, ale  nemám představu, kolik bych vůbec mohl dostat. Šéf taky musel všechno zaplatit sám, kamion, náklad… Pro pojišťovny bylo jednodušší, aby on všechno zaplatil a pak si to vysoudil v Itálii.

Zobrazit celou diskusi