8°C
bedly holubinky hřiby klouzky lišky muchomůřka růžovka ryzce žampiony
Se začátkem letní sezony najdete například různé druhy holubinek, klouzky, žampiony nebo hřiby. Času na jejich sběr máte dost, protože tyto houby rostou přes celé léto až do října, některé dokonce do listopadu. Pokud se v létě chystáte na houby, podívejte se nejdřív, kde přesně je v ČR právě dostatek vláhy.
Holubinky
Hned na začátku léta vyraší ze země různé druhy holubinek. V jehličnatých i listnatých lesích narazíte na holubinku mandlovou, kterou poznáte mimo jiné podle specifického zabarvení klobouku: To připomíná barvu syrového masa smíchanou s růžovou nebo hnědou. Dalším znakem jsou bílé lupeny, které často na poraněných místech rezaví. Pouze do listnatých lesů se vypravte pro holubinky namodralé. Poznáte je především podle lupenů, které vypadají jako by byly navoskované a nelámou se.
Klouzky
Začíná i sezona klouzků. Rostou většinou hromadně. Jejich výhodou je, že nebývají červivé, a že se dají snadno rozpoznat. Nevýhodou je slizký klobouk, který je dobré už v lese pořádně očistit nebo oloupat, jinak budete mít košík plný slepeného jehličí.
Mezi oblíbený patří klouzek sličný neboli modřínový, který najdete na travnatých okrajích lesů, na zahradách nebo i ve městech, všude tam, kde jsou modříny. Za vlhka má slizký jasně žlutý klobouk, za sucha jeho zbarvení přechází až do žlutooranžové.
Pro klouzek zrnitý je zase typické to, že jeho rourky roní kapky bělavé tekutiny. Klouzek obecný má tmavě zbarvený, až čokoládově hnědý klobouk. Roste pod borovicemi a jeho slizká pokožka jde lehce sloupnout.
Žampiony
Na loukách a pastvinách se brzy po deštích objeví pečárky neboli žampiony. Pečárek ale existuje celá řada druhů, a jsou mezi nimi i ty, které můžou u člověka vyvolat velmi nepříjemné žaludeční potíže. Jedním ze znaků nejedlého žampionu je, že poté, co škrábete nehtem do klobouku nebo nohy, rychle zežloutne.
Hřiby
V teplých dubových lesích můžeme na začátku léta najít první hřiby, a to hřiby dubové. „Bohužel bývají velmi často napadené larvami hmyzu, takže se kolikrát nevyplatí je sbírat.“ V průběhu léta pak můžete narazit na většinu hřibovitých hub. „Rostou většinou až do října, Pak v lesích převažují lupenaté druhy hub,“ podotýká mykolog.
Bedly
Na bedlu vysokou narazíte hlavně na okraji lesa nebo mýtině. Pozor, ať si ji nespletete s muchomůrkou zelenou. Jedním z rozdílů je to, že zatímco muchomůrka má pod kloboukem prsten, který pevně drží na noze, u bedly se dá s prstenem posouvat. Bedla má na klobouku hnědý hrbolek, zatímco klobouk muchomůrky je hladký.
Liška obecná
Ať už z lišek děláte omáčku, polévku nebo je přidáváte do míchanice, nespleťte si je s nejedlými lištičkami pomerančovými. Zatímco klobouk lišky obecné je nepravidelně zvlněný, lištička pomerančová ho má pravidelný.
Muchomůrka růžovka
Růžovka alias masák „je nejchutnější houba v našich lesích, alespoň podle mě,“ podotýká mykolog Libor Hejl. Poznáme ji podle růžového zbarvení klobouku a podle pokožky, která jde lehce sloupnout. Pokud jde o nohu této houby, všímejte si těchto znaků: Nahoře spatříte rýhovaný prstýnek, dole je noha rozšířená. Po rozkrojení má barvu syrového masa smíchanou s růžovou. Noha bývá bohužel často napadena larvami hmyzu. Růžovku by ale měli sbírat jen opravdoví znalci, protože i tato houba má jedovatého dvojníka - muchomůrku tygrovanou.
Ryzce
Ryzce se začínají objevovat až od července a třeba ryzec smrkový, což je vynikající jedlá houba, začne většinou růst až na úplném konci léta. Poznáte ho mj. podle duté oranžové nohy a mrkvově oranžového mléka, které se objeví, když ji naříznete. „Nejlepší jsou mladé houby nakládané ve sladkokyselém nálevu nebo osmažené na sádle ochucené jen pepřem a solí. Po požití ale zbarvují moč do oranžova, což některé lidi děsí,“ upozorňuje mykolog Hejl.
Srážky v ČR: Jak zjistit, kde přesně pršelo
Hlavně v létě bývají srážky spíše lokální. Chcete zjistit, kde přesně a jak moc pršelo a podle toho si vybrat, kam pojedete na houby? Všem, kteří chtějí být ve správnou dobu na správném místě, doporučuje mykolog Zdeněk Pelda údaje Hlásné a předpovědní povodňové služby Českého hydrometeorologického ústavu, kde jsou k dispozici podrobná data za poslední týden. Stačí, když si v přehledné tabulce Aktuální srážky – data z pozemních srážkoměrů zadáte kraj, který vás zajímá, a můžete dokonce po hodinách sledovat, v jakých lokalitách kolik napršelo. Během chvilky víte, kde s největší pravděpodobností porostou.
