Summit OSN ke klimatu: Babiš mlčí, copatá Greta mluvila hodně. Čechy téma nezajímá

„Neměla bych tu být, měla bych být ve škole, na druhé straně oceánu,“ řekla během své předem připravené řeči Thunbergová. „Jak jste mohli? Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství,“ dodala třesoucím se hlasem. Mladí lidé ale podle ní již začínají „rozumět zradě“ politiků.

„Jestliže nás necháte na holičkách, nikdy vám to neodpustíme,“ vzkázala mladá Švédka světovým vůdcům. „Změna ale přichází, ať se vám to líbí, nebo ne,“ uzavřela.

Začátkem summitu hovořil rovněž generální tajemník OSN António Guterres. Ve své řeči vyjmenoval hned několik katastrof, které zemi zasáhly za poslední měsíce, a zdůraznil rovněž, že letošní červenec byl vůbec nejteplejším měsícem v historii.

„Ledovce tají, kvůli suchu vznikají lesní požáry, pouště se rozšiřují, bouře jsou mnohem silnější a více smrtící,“ zmínil Guterres a směrem ke státníkům vzkázal, že lidé chtějí vidět „konkrétní činy“. „Máme povinnost zastavit klimatickou krizi, čas se krátí, ale ještě není příliš pozdě,“ dodal.

Vysadíme 10 milionů stromů, slíbil Babiš

O svém možném vystoupení hovořil Babiš s novináři krátce před začátkem akce. „Česko plní závazky klimatické konference z roku 2015, na klimatickém summitu OSN ale hovořit nebude na rozdíl od zemí, které je nedodržují,“ řekl premiér. „Nám bylo řečeno, že pokud budeme mít nějaký velice ambiciózní projev, tak prostor dostaneme, pokud ne, tak ho nedostaneme,“ vysvětlil.

„Jsme seriózní stát a politici, proto mluvíme v konkrétních číslech,“ uvedl šéf ANO. „Slíbit něco do roku 2050 určitě není problém, ale my máme závazky z roku 2015 z Paříže a tam je na tom Česko velice dobře,“ dodal český premiér.

Babiš o „prasárně“ i „kudle do zad“: Zmínil odchod z politiky a návrat do bývalé firmy

„Je důležité, abychom si řekli, jak jednotlivé státy plní závazky z pařížské konference. Velice málo států má výsledky. Paradoxně zástupci těchto států budou dnes vystupovat a hovořit o dalších výzvách, které ale neplní,“ řekl Babiš.

Zároveň zdůraznil, že Česko má jasný plán, jak oproti roku 1990 snížit do roku 2050 emise o 80 procent. „Schválili jsme to jako vláda, máme to spočteno, máme jasný plán. Je důležité, aby závazky následovaly i jiné státy, i mimoevropské,“ řekl.

Babiš rovněž poznamenal, že globální problém není jen o klimatu, ale že je mimo jiné potřeba zadržovat vodu v krajině či vysazovat stromy. Poznamenal, že Česko chce prozatím vysadit deset milionů stromů a výhledově až 17 miliard.

Milionové stávky po celém světě

Klimatický summit svolal Guterres. Jeho cílem je stanovit si nové závazky a opatření směrem ke snížení emisí, jelikož právě ty vedou ke globálnímu oteplování a kolapsu ekosystémů. Není to poprvé, co státníci o tématu diskutovali – již dříve byli vyzváni, aby státy po celém světě do roku 2030 snížily emise o 45 procent a do roku 2050 dosáhly uhlíkové neutrality. I proto Guterres vyzval politiky, aby nepřijížděli s líbivými projevy, ale konkrétními závazky.

Den před tím se v OSN konal mládežnický summit OSN. Mladí aktivisté včetně Thunbergové vyzvali světové lídry, ať je jejich přístup ještě radikálnější. „Ukázali jsme, že jsme jednotní a že my, mladí lidé, jsme nezastavitelní,“ uvedla na akci Thunbergová.

Na Čechy doléhá tíha klimatických změn. „Někteří ani nechtějí děti,“ říká terapeutka

Oběma summitům předcházela v pátek celosvětová stávka požadující lepší ochranu klimatu, které se účastnily čtyři miliony lidí ve 163 zemích. „Toto je největší klimatická stávka v dějinách. My všichni na sebe můžeme být hrdí, protože toto jsme dokázali společnými silami (…) situace je kritická. Náš dům je v plamenech. A v tom domě nebydlí jen mladí lidé, bydlíme v něm všichni – postihuje nás to všechny,“ komentovala akci 16letá aktivistka.

Demonstrace se nevyhnuly ani Česku, stovky mladých lidí se shromáždily mimo jiné na Staroměstském náměstí v Praze a posléze pochodovaly městem. Početnou účast hlásilo rovněž Brno. Páteční akce symbolicky odstartovala protestní Týden pro klima, v rámci kterého se po celém Česku budou konat vzdělávací a diskusní večery.

Klima a Češi? Nezájem

I přes snahy Grety, odborníků i milionové demonstrace po celém světě ale zůstávají Češi klimatickými změnami spíše neosloveni. Google po pátečních protestech zveřejnil statistiku, které státy si problematiku nejčastěji vyhledávaly. Češi se do ní ani nedostali – tak chabý jejich zájem byl. Dostali se jen do skupiny států, které firma nazvala jako „s minimálním objemem vyhledávání“.

Přitom to není dáno regionem. Například sousední Poláci si klimatické změny vyhledávali tzv. „o sto šest“. Podobně vysoký zájem panoval v Německu, Francii nebo Anglii. Úplně nejvíce téma zasáhlo Australany následované Američany. Překvapivé může být, že Čechy v zájmu o klima předběhli i obyvatelé Jihoafrické republiky nebo Singapuru.

Meteorologové ve vážném varování zmínili oceány. Klima se zhoršuje stále rychleji

Neocitli jsme se však na úplném dnu statistiky. Češi se co do míry vyhledávání výrazu objevili na 50. místě z 91. zemí, za nimi se nacházeli například Španělé, Maďaři nebo Bulhaři.

Podobné závěry vyplynuly z průzkumu Eurostatu, který se uskutečnil v dubnu a byl zveřejněn v září. Zkoumal, jaké problémy vnímají členské země Evropské unie jako nejpalčivější. Češi z něj vyplynuli jako druzí nejvíce skeptičtí v EU k tomu, že přizpůsobení se klimatickým změnám bude mít pozitivní vliv na jejich životy. Jako největší problém současnosti to vnímá pouze 15 procent Čechů – oproti tomu mezinárodní terorismus uvedlo 23 procent Čechů.

V celkovém souhrnu ale Evropané neberou klima na lehkou váhu. S tím, že je třeba věc řešit, souhlasí osm z 10 obyvatel EU. Souhlasí s tím dokonce dvě třetiny obyvatel téměř každé evropské země, což je od roku 2017 výrazný posun.

I o klimatu a Thunbergové mluvil pro Blesk.cz prezident Miloš Zeman: