14°C
Je sice poměrně vzácný, i tak bychom se ale tuto nebezpečnou houbu měli naučit rozpoznat. Jak na to? Mykolog Michal Mikšík, autor knížky Hřiby - Hřibovité houby našich lesů (Universum), popisuje, na co se zaměřit.
Jak se pozná hřib satan?
- Jedovatý hřib satan roste hlavně v teplých listnatých lesích a hájích, pod duby, buky, lípami, habry a břízami.
- Má bílý až světle šedý klobouk.
- Jde o mohutnou houbu – klobouk běžně bývá široký až 35 cm.
- Pod kloboukem spatříte oranžové až červené rourky.
- I u nohy se pozorně dívejte na barvy. Nahoře je žlutá a směrem dolů přechází do červena.
- Noha je pokrytá drobnou síťkou.
- Pokud do satana říznete, zbarví se do světle modra.
- Je mýtus, že je satan hořký - naopak, má příjemnou chuť. Rozhodně ale neriskujte otravu a netestujte to!
Hřib satan, kovář nebo kříšť? Pozor na záměnu
Obáváte se, že si jedovatý hřib satan popletete s jedlým kovářem? Pro tuto houbu je totiž typická žlutá, okrová nebo načervenalá noha a pod jejím kloboukem najdete sytě červené až karmínové póry, které po otlačení modrají. To může být pro houbaře matoucí. Čeho si všímat? Největší rozdíl je podle mykologa Mikšíka v tom, že hřib kovář má hnědou barvu a zrnitou nohu, zatímco satan má už zmíněný bílý až našedlý klobouk a na noze rozpoznáte síťku.
Nejčastěji si ale lidé satana pletou s nejedlým hřibem kříštěm. Ten se od satanského hřibu liší žlutě zbarvenými póry a také tím, že roste pod jehličnany. Je pro něj typická hořká chuť.
To nejedlý hřib medotrpký je zrádný v tom, že často roste na stejných místech jako satan a navíc je podobně mohutný. Má ale žlutou nohu a stejnou barvu mají i póry, které vidíte pod kloboukem.
Satanovi se také podobá jedovatý hřib nachový, který ale bývá menší. Všímejte si také hlavně jeho nohy. Je pokrytá červenou síťkou, pod kterou po celé délce prosvítá žlutý podklad. Dospělý hřib nachový má narůžovělý klobouk. Určitě ho netrhejte, protože se jedná o kriticky ohrožený druh.
