Velkou zásluhu na rozkvětu pražských vinic měl panovník Karel IV., který nechal přivézt z Francie a Rakouska nejlepší odrůdy vinné révy. Na císařův příkaz z roku 1358 bylo možné vinice zakládat na veškeré volné půdě do vzdálenosti tří mil od Prahy. Zakladatel vinice byl navíc osvobozen na dvanáct let od všech poplatků. Díky tomuto privilegiu se okolí města stalo jednou z největších vinařských oblastí v Čechách. Naopak ti, kdo vinici škodili, byli podle císařského nařízení  potrestáni. Kdo byl při ničení révy přistižen ve dne, měl ztratit pravou ruku. Záchranou viníkovi bylo jen to, že se vykoupil 20 kopami peněz. Pokud se škoda stala v noci, měl ničitel propadnout hrdlem a majetek získal purkmistr. Rozkvět pražského vinařství pokračoval až do třicetileté války.

Příznivé vysočanské svahy

Také Vysočany měly ve středověku své vinice.  Zdejší svahy byly totiž pro pěstování vinné révy velmi příznivé. Podle písemných dokladů vznikaly vinice ve vysočansko-prosecké lokalitě zvané Na Nebeských horách dokonce už počátkem 12. století. Během staletí vinice měnily majitele, byly poničeny, především v době husitských válek a za třicetileté války, a znovu obnovovány. V pozdějších dobách pak ustupovaly rozvíjejícímu se městu a průmyslu. Definitivní konec zdejší vinice, která byla pojmenována po svém posledním majiteli Josefu Máchalovi, přineslo dvacáté století, kdy byla nahrazena meruňkovým sadem. Novou kapitolu vinařství ve Vysočanech pak začalo psát Vinařské družstvo sv. Václav, spolek dobrovolníků, jemuž se v letech 1996–2000 podařilo vinici Máchalku za podpory městské části Praha 9 znovu obnovit a který ji vlastními silami spravuje.  Nejvýznamnější událostí na vinici je Vysočanské vinobraní, které je pořádáno každoročně vždy kolem svátku sv. Václava, patrona proseckého kostela. Zde je mimo jiné možné si připomenout tradiční vinařský obřad zavírání a otevírání hory.

Ty nejlepší moky

Pražská vinice Máchalka o rozloze 1,9 hektaru se nachází na území Vysočan v městské části Praha 9, v jižním svahu s názvem Pod Prosekem.  Leží v nadmořské výšce 249 metrů a svažitost jejího terénu je 15 procent.  Tato vinice patří do první kategorie vinic pro jakostní a přívlastková vína. Na vinici Máchalka se pěstují tyto odrůdy: Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Muškát moravský, Chardonnay, Svatovavřinecké, Rulandské modré, Modrý Portugal. V r. 2000 byl na Máchalce založen  genový fond révy vinné. Pokud chcete vysočanské víno ochutnat, stačí si zajít do stánku na Máchalce, stánek najdete za branou vinice vedle bobové dráhy na Proseku.  Otevřeno je každý týden od středy do pátku od 16:00 do 19:00. a o víkendu od 11:00 do 19:00 hodin.

VÍTE, ŽE...

Naši předkové víno milovali a dokázali si ho i vylepšit?  Aby byl mok ještě lahodnější, přidávala se do sudu jedna libra bílé hořčice, hrnec mléka smíchaný s hrstí mouky či soli.  Když někdy víno „vláčkovitělo”, bylo třeba je vyčistit nebo přidat do vína sušené trnky roztlučené v hmoždíři. Na opravu kalného vína se k vyčištění používaly tlučené mandle nebo rýžový popel. Smrduté víno se napravovalo třískami jalovce. Sladkost vína se měla udržovat kousky olova. Když se víno tzv. bouřilo, přidával se drobný písek.