16°C
Jak vypadá čirůvka fialová
S čím se dá zaměnit
Jak ji zpracovat
Pěstování čirůvek na zahradě
Čirůvka fialová vyrazí při nástupu chladnějšího počasí, naleznete ji tedy většinou od listopadu až do prvních mrazíků, výjimečně i z kraje jara. Co všechno byste měli vědět, pokud se ji rozhodnete přidat do košíku? Poradí Radomír Němec, zkušený mykolog a kurátor botanické sbírky Znojemského muzea.
Jak poznat čirůvku fialovou?
- Roste hojně v jehličnatých i listnatých lesích, parcích a sadech. Vyskytuje se v místech bohatých na humus, tedy i mimo les.
- Najdete ji jednotlivě, i ve skupinách a v tzv. čarodějných kruzích. Tak se říká situaci, kdy se podhoubí z jednoho místa paprskovitě rozrůstá na všechny strany. „Na Znojemsku se lze setkat s kruhy čirůvek, které dosahují průměru až 60 m a jejich stáří se odhaduje až na sto let,“ říká mykolog Němec.
- Klobouk je zbarvený do fialové, modrofialové až do fialově hnědé barvy (od středu může barva blednout). Je masitý, nízce vyklenutý, někdy i plochý a má podvinutý okraj. Starší houba bývá často zvlněná. Klobouk může být široký až 15 cm, jeho povrch je hladký, za vlhkého počasí mastně lesklý a lepkavý.
- Pod kloboukem se nacházejí husté lupeny, které jsou fialové, v dospělosti vybledávají.
- Noha je válcovitá, někdy se směrem dolů rozšiřuje. Zbarvená je do fialova až fialověhněda a pokrytá bělavým povlakem.
- Při nakrojení houba příjemně sladce a výrazně voní. Řez je zbarvený do fialova.
S čím je možné čirůvku fialovou zaměnit?
Splést se dá s téměř jakoukoliv fialovou či nafialovělou houbou. Nejpravděpodobnější záměna může být s pavučincem fialovým, lakovkou ametystovou nebo čirůvkou špinavou. Žádná z těchto hub není prudce jedovatá.
Pavučinec fialový se od čirůvky liší v povrchu klobouku. Ten je modrofialový a posetý tmavými plstnatými šupinkami, které se objevují i na noze. Oproti čirůvce bude mít pavučinec na okraji klobouku a nohy zbytky rezavé pavučinky. Na rozdíl od čirůvky má také jinou vůni, která je popisovaná jako cedrové dřevo. Roste převážně v listnatých lesích, jde o nejedlou houbu, kterou ale některé zdroje uvádí jako jedlou. Každopádně je velmi vzácná a sbírat by se neměla. "Navíc řada druhů z rodu pavučinec je podezřelých z jedovatosti a několik je smrtelně jedovatých - ke konzumaci se tedy pavučinec fialový rozhodně nehodí," varuje mykolog Radomír Němec.
Lakovka ametystová je také fialově zbarvená houba, která roste stejně jako čirůvka fialová až do prvních mrazíků, někdy i po nich. Hlavní rozdíl je ve vzhledu. Lakovka je drobná, spíše malá houba, která dosahuje jen pár centimetrů. Má také úzkou nohu a lupeny pod kloboukem jsou řídké a tlusté. Je to jedlá houba, oproti čirůvce má ale nevýraznou vůni i chuť.
Čirůvka špinavá je na rozdíl od čirůvky fialové zbarvena spíše do růžovofialové barvy, která rychle vybledává. Roste především na loukách a v menších počtech. Je výrazně drobnější a postrádá výraznou vůni. Patří mezi jedlé čirůvky.
Recepty z čirůvky fialové jsou slané i sladké: Na co ale pozor?
„Čirůvka fialová je královnou mezi podzimními houbami a v kuchyni patří mezi delikatesy,“ říká mykolog Radomír Němec. Je nejen velmi chutná, ale i zdravá. Vědcům se z ní podařilo izolovat látku s hypoglykemickým účinkem, takže je skvělá pro diabetiky.
Na co ale pozor? Tato houba vyžaduje delší tepelnou úpravu. Za syrova je jedovatá, protože obsahuje látku hemolizin, který rozkládá červené krvinky. Důkladnou tepelnou úpravou se ho však zbaví. Je třeba ji povařit zhruba 15 až 20 minut.
Čirůvka fialová se skvěle hodí do houbových směsí, kde svojí vůní a chutí vynikne. Použít ji můžete také pod maso, ale i do omáček. Skvělá je také do sladkokyselého nálevu. Vzhledem k nasládlé vůni a zajímavé barvě lze experimentovat s přípravou čirůvky fialové i nasladko.
Jak vypěstovat čirůvku na zahradě?
Čirůvku fialovou si můžete vypěstovat i na zahradě. Není to nikterak složité. Ideální je menší místo spíše ve stínu, kde navrstvíte listovou hrabanku do výšky alespoň 10 cm, a na ni položíte houby přinesené z lesa. Pokud nemáte možnost přinést si vlastní houby, je možné použít zrnitou sadbu, kterou seženete ve větším zahradnictví. Pak stačí jen pokropit vodou a přikrýt netkanou textilií, která se v průběhu října sundá. Pokud sadbu založíte na jaře, první sklizně se můžete dočkat už ve stejném roce.
