Kde a kdy roste čirůvka májovka
Jak ji poznáte
Záměna

Čirůvka májovka voní a chutná po čerstvě namletém obilí. To je zřejmě důvod, proč na ni někteří houbaři nedají dopustit a jiným nechutná. Pokud patříte do první skupiny, přidejte si tuto lahodnou houbu do smetanové omáčky, výborná je ale i naložená v octovém nálevu nebo jako houbové škvarky. Je vhodná i pro diabetiky, protože snižuje hladinu cukru v krvi.  Co všechno byste ještě měli vědět, než májovku přidáte do košíku?

Kde roste májovka a kdy na ni vyrazit?

  • Najdete ji typicky na loukách, ale i v parcích, sadech a na zahradách. Narazíte na ni i ve světlých travnatých lesích a na jejich okrajích.
  • Jak název napovídá, roste hned na jaře, jen co se trochu oteplí. Když budete mít štěstí, najdete ji už v dubnu a sbírat ji můžete až do června.
  • „Nejlepší dobu pro sběr májovek prozradí řepka. Když začnou kvést řepková pole, přichází vhodná chvíle. Vyrazte na travnatá místa a hledejte tmavší pásy, na jejichž okrajích májovky rostou. Konec kvetení řepky obvykle znamená i konec sezóny májovek,“ radí mykolog Radomír Němec.
  • Najdete ji jednotlivě, i ve skupinách a v tzv. čarodějných kruzích. Tak se říká situaci, kdy se podhoubí z jednoho místa paprskovitě rozrůstá na všechny strany.
  • U této čirůvky máte jistotu, že ji na stejném místě naleznete i příští roky.

Jak vypadá čirůvka májovka?

  • Klobouk čirůvky májovky je bělavý, u žluté odrůdy okrově žlutý. Na povrchu je suchý a hedvábně hladký. V mládí je klobouk vypouklý, později nízce vyklenutý až plochý a s podvinutým okrajem. Ve stáří bývá často zvlněný. Může být široký i více jak 10 cm.
  • Pod kloboukem se nacházejí husté úzké lupeny připomínající listy zavřené knihy, které jsou bílé, krémové někdy i okrově žluté.
  • Noha je válcovitá, silná, podélně vláknitá. Barvu má bělavou až okrově žlutou.
  • Při nakrojení houby je dužnina bílá a pevná, s výraznou moučnou chutí i vůní.

Pozor na záměnu s jedovatými houbami

Čirůvku májovku je možné zaměnit s jedovatou vláknící začervenalou, která jí je v mládí podobná. Pozor je třeba dát i na další smrtelně jedovatou houbu závojenku olovovou. Pokud se ale naučíte jejich rozdíly, čas a místo výskytu, bát se nemusíte. Další možná záměna je i mezi čirůvkami, např. s čirůvkou bílou.

Vláknice začervenalá (Patouilaradova) je jedovatá houba, která je v mládí čirůvce podobná a dá se rozlišit dotekem - po zmáčknutí se otlak zbarví do rumělkově červené. Ve stáří už záměna nehrozí, změní totiž barvu z bělavé do rumělkově červené. Tato houba také postrádá moučnou vůni, která je pro čirůvku májovku typická.

Závojenka olovová je smrtelně jedovatá. K záměně by dojít nemělo, závojenka totiž roste až v létě a v listnatých lesích. Navíc je poměrně vzácná. Od čirůvky se dá odlišit např. barvou lupenů, které jsou masově růžové nebo tvarem nohy, který se směrem k zemi rozšiřuje a je baňatý, kdežto májovka má nohu spíše válcovitou a lupeny jsou světle bílé. "Pozor je třeba dát u mladých plodnic, které ještě lupeny vybarvené nemají," upozorňuje mykolog Němec. 

Čirůvka bílá je nejedlá houba, takže případná záměna není tak závažná. Vzhledově si jsou sice podobné, ale liší se místem i časem výskytu. Čirůvka bílá roste většinou od srpna do listopadu pod listnáči, a tak byste je společně najít neměli. Má také jinou vůni - spíše zapáchá, než že by příjemně voněla jako májovka. Kvůli její nahořklé chuti byste si na ní navíc nepochutnali.