7°C
Zajímavé je, že ještě na začátku 20. století rostl hřib královský celkem hodně a patřil dokonce mezi běžné tržní houby. „Později ale začal být jeho výskyt tak vzácný, že je od roku 1992 zákonem chráněný a sběr je pod pokutou,“ říká mykolog Miroslav Rudolf ze Spolku houbařů Čelákovice.
Jaká je pokuta za sběr?
Hřib královský patří do kategorie kriticky ohrožených druhů. „Za jeho zničení může být uložena sankce až do výše 100 tisíc korun,“ říká Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí s tím, že u právnických osob se částka může vyšplhat až do 2 milionů.
Kde roste? Lokalit je jen pár
Šance, že na něj narazíte, je ale malá, protože se v současnosti vyskytuje jen v několika málo lokalitách. „Při velké dávce štěstí spatříte tuho houbu například v jižních Čechách, konkrétně na Třeboňsku, Budějovicku, v okolí Písku a Orlíku,“ říká mykolog. Je to teplomilná houba, která roste od května do září ve světlých lesích, často na hrázích rybníků. Najdete ji výhradně pod listnatými stromy, skoro vždycky pod duby, ale výjimečně i pod buky a břízami.
Co dělat, když ho najdete?
„Houbu vyfoťte, zapište souřadnice a následně ji zakryjte listím a větvemi, aby ji nikdo nemohl sebrat. O nálezu je vhodné informovat mykologický spolek, pracoviště nebo mykologické oddělení nejbližšího regionálního muzea,“ říká mykolog Miroslav Rudolf. Přispějete tak k tomu, aby měli odborníci přehled, jak to v Česku s touto raritní houbou aktuálně je.
Jak poznat hřib královský?
- Má typický růžový až růžovočervený klobouk, jehož barva není jednolitá, ale je posetý skvrnkami. Klobouk měří od 5 do 15 cm, je plstnatý a ve stáří se na něm objevují lysinky.
- Pod kloboukem jsou jasně žluté nebo žlutozelené rourky, které mohou být u starších hub až žlutoolivové.
- Noha je také jasně žlutá, statná a má válcovitý nebo kyjovitý tvar. Pokrývá ji na první pohled nevýrazná žlutá síťka, která může být u země lehce začervenalá.
- Je to „hřib samotář“, roste tedy jednotlivě.
Pozor na záměnu
Hřib královský má sice své typické zbarvení, i tak by ho ale méně zkušení houbaři mohli zaměnit s jinými načervenalými hřiby. Pojďme se na ně podívat podrobněji.
Hřib růžovník je hřibu královskému nejpodobnější. Tato jedlá houba ale roste také hodně vzácně, a proto ji netrhejte. Stejně jako hřib královský je růžovník teplomilný a líbí se mu pod duby, v lesích nebo na hrázích rybníků. Odlišíte ho podle zbarvení nohy, které je do poloviny růžové.
Jedlý hřib červený je spíše taková menší babka s červeně zbarveným kloboukem. S hřibem královským ho mohou nezkušení houbaři zaměnit hlavně proto, že také rád roste na hrázích a pod duby. Poznáte ho např. podle barvy nohy – podklad je sice žlutý, jsou na něm ale drobné červené vločky, které bývají směrem k zemi výraznější. Tato houba je také mnohem menší a měkčí.
Hřib přívěskatý také s oblibou roste pod duby, na hrázích rybníků a krajích lesa. Rozeznáte ho hlavně podle barvy klobouku, který je zbarvený vždy do hnědé barvy, může být i narezlý jako skořice, nebo světle hnědý. Roste také vzácně, takže i když je jedlý, měli bychom ho spíše chránit.
Jedovatý a zároveň vzácný hřib Le Galové naleznete stejně jako hřib královský na hrázích a dalších světlých místech, rostě téměř vždy pod duby. Rozeznáte ho podle klobouku, který bývá často rozpraskaný. Může mít sice různé barvy, většinou je ale šedobílý nebo jemně narůžovělý a zajímavostí je, že při dešti nebo vlhku se zbarví do červena. Typická je pro něj také žlutá nebo oranžovožlutá noha, na které je červená síťka.
Hřib rudonachový je další vzácná jedovatá houba. Od toho královského ho rozeznáte třeba podle zbarvení rourek pod kloboukem, které jde spíše do červené nebo červenooranžové. Dalším znakem je barva nohy, která může být od žlutooranžové až po světle červenou, zatímco hřib královský má nohu žlutou. Také klobouk hřibu rudonachového může mít různé barvy: od žlutorůžové až po do červenošedou.
