Cukrovka zkrátí život o deset let: Nadějí pro pacienty jsou revoluční senzory

„Určitě jsem se podílel na změně konceptu péče o pacienty s cukrovkou a přístupu k nim,“ říká skromně mladý diabetolog, pokud mu položíte otázku, zda má pocit, že stál na začátku celosvětové revoluce v léčbě diabetu.

Počet pacientů s diabetem prvního typu v Česku mírně stoupá. Raketově naopak stoupá počet lidí s diabetem 2. typu, kterým momentálně podle statistik trpí milion lidí, tedy desetina populace.

„Diabetes jakéhokoliv typu je chronické onemocnění a člověka omezuje, např. i v tom, jaké zaměstnání si vybírá. Mnohokrát denně si pacient musí aplikovat inzulín pomocí pera nebo pumpy, kterou musí neustále nosit, měřit si glykémii a také poslouchat o tom, že je u něj závažné riziko diabetologických komplikací,“ řekl v Epicentru Jan Šoupal.

Podle něj cukrovka zkracuje život o osm až deset let a zejména poslední roky kvalita života velmi trpí.

Cukrovka hrozí i náctiletým, varují lékaři: Může způsobit slepotu nebo amputaci nohy

Revoluce v léčbě - glukózový senzor

V roce 2012 Jan Šoupal poprvé slyšel na konferenci v Kodani o glukózových senzorech. O rok později rozjel v Praze unikátní studii, která ukázala, že v léčbě diabetu není rozhodující inzulínová pumpa či pero, ale právě senzor, který může podle něj vrátit pacientovi osm let života, o který by je cukrovka připravila.

„Glukózový senzor vypadá jako drobný čip, který je implantovaný do podkoží a měří každých pět minut glukózu v podkoží a informace odesílá na displej inzulínové pumpy a mobilního telefonu,“ vysvětluje princip fungování lékař. Senzor může pacienta na pokles hladiny cukru v krvi upozornit i v noci alarmem. Pro ty, co mají poškozený zrak, je výhodou vibrace, kterou přístroj vysílá.

Podle Šoupala se lidem, kteří používali senzory, život natolik zlepšil, že se mohli vrátit do práce.

Senzor zatím jen pro velmi nemocné pacienty

Běžné senzory jsou již k dispozici. Co se týče implantabilního systému, tak Šoupal upozorňuje, že výzkum je na začátku a jediné pracoviště v Česku, které tuto léčbu poskytuje, je Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.

„Jsme  naprosto zaplnění, proto zatím senzory dáváme hodně nemocným pacientům, ale je to otázka několika měsíců, než se proškolí ostatní pracoviště,“ vysvětluje Šoupal.

Jsou senzory vhodné pro dětské pacienty? Zjistíte v rozhovoru: