Přijdou Češi o pět miliard kvůli koronaviru? Klaus varuje, Babiš hrozbu ekonoma mírní

Propočty, na kolik by mohly narůst ekonomické ztráty kvůli koronaviru, se různí. Ekonom Lukáš Kovanda míní, že by koronavirus mohl českou státní kasu jen za letošní rok připravit zhruba o pět miliard.

Bude opravdu tak zle? Nejistotu ohledně dalšího vývoje přináší i obavy, že rozsah epidemie může být větší, než Čína připouští. Oficiálně se momentálně pohybuje počet mrtvých o něco více než 2100, počet nakažených s novým systémem sčítání však skokově vzrostl. A hlasy, že jde o značně zkreslené údaje, přetrvávají. Co je jisté, je však to, že pro čínskou ekonomiku přinesl nový koronavirus COVID-19 nemalé potíže. 

Babiš to tak dramaticky nevidí

Andrej Babiš (ANO) se však ohledně černého scénáře s miliardovými ztrátami pro Česko v pořadu Ptám se, pane premiére podivoval. „Nevím, jak to pan ekonom spočetl. My samozřejmě z Číny hlavně nakupujeme, to je vlastně druhý největší náš dodavatel. Bohužel exportujeme jenom desetinu. Ale samozřejmě nepřímo to může mít vztah,“ připustil předseda vlády.

„Čína je obrovský trh, a když přestane nakupovat nějaké komodity nebo zboží, Škodovka tam vyrábí auta, tak tam ten dopad podle mě na nás není. A myslím si, že ani dividendy z Číny nechodí k nám. Takže nevím, jak to pan ekonom spočetl,“ uvedl premiér.

„Může to mít samozřejmě dopad, protože v rámci Evropy jedinou pozitivní bilanci má Německo. I vůči Spojeným státům, i vůči Číně. Pokud Čína přestane nakupovat německé zboží, nepřímo to dopadne na naše firmy, které tam exportují nějaké součástky, ten dopad tam může být. Ale zatím to tak dramaticky nevidím,“ dodal Babiš.

Kovanda ale upozorňuje, že i mezinárodní finanční instituce kvůli dalšímu šíření koronaviru zhoršují svůj odhad letošního růstu čínské ekonomiky.

„Svůj výhled zhoršují vskutku prakticky všechny globální instituce a banky. Českých institucí jako by se ovšem koronavirus netýkal. Třeba ministerstvo financí i ve své aktuální prognóze vychází z předpokladu růstu čínské ekonomiky v letošním roce ve výši 5,8 procenta,“ upozorňuje Kovanda.

Podle experta jde o příliš pozitivní předpoklady. A s poklesem čínské ekonomiky bude hůř i v Česku, míní hlavní ekonom Czech Fund.

Ekonom: Není to černý scénář, ale realita

Kovanda přitom vychází z modelu ČNB, který vykresluje, o kolik zpomalí česká ekonomika, když zpomalí čínská ekonomika. „Česká ekonomika už teď podle něj přichází o 14 miliard korun v roce 2020 a to, co získává veřejná sféra na daních, je pak 36 procent. Kvůli tomu nám opravdu vychází oněch pět miliard, o které česká státní kasa může přijít kvůli zpomalení čínské ekonomiky,“ řekl Blesk Zprávám Kovanda.   

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Ekonom své propočty ještě upřesnil. „Pokud Čína kvůli koronaviru poroste letos tempem pěti procent místo tempa 5,85 procenta (které v průměru předpokládají ministerstvo financí a ČNB), pak letošní růst české ekonomiky nebude 2,15 procenta, ale jen 1,9 procenta,“ propočítává.

V reakci na údiv premiéra Babiše pak Kovanda Blesk Zprávám řekl: „Popravdě si nemyslím ani, že je to černý scénář. Je to poměrně realistický scénář. Nepodceňoval bych to a mně se právě zdá, že to česká vláda podceňuje.“

„Ministerstvo financí ve své poslední prognóze vychází z předpokladů před koronavirem, pro Čínu má stále 5,8 procenta růstu, ale třeba ratingová agentura Standard & Poor′s pro Čínu předpovídá pouze pět procent růstu. Je to sice rozdíl 0,8 procentního bodu růstu, ale v případě Číny to jsou obrovské finanční sumy a toto zpomalení má pak už i hmatatelný dopad na české HDP,“ kalkuloval Kovanda.

Zaspalo Česko s reakcí?

Panují tak obavy, aby Česko v reakci na ekonomické dopady nezaspalo. „Česká vláda to zatím vůbec nereflektuje a nepřekvapuje mě to, že tím byl premiér možná i zaskočen. Oni to zatím nespočítali a nemají to ve své prognóze. Je třeba ale být obezřetnější, aby třeba i upravili výdaje státní kasy, když mohou být nižší příjmy,“ varoval Kovanda před tvorbou českého rozpočtu na rok 2021.

Souhlasí přitom, že ke zpomalení české ekonomiky může dojít právě i prostřednictvím dopadů na Německo. „V tuto chvíli není ta situace tak dramatická na to, abychom mohli usuzovat, že by to závažně mohlo zpomalit i českou ekonomiku, ale prostřednictvím dopadů na Německo, které je velkým obchodním partnerem Číny, k jistému zpomalení dojít může,“ podotkl ekonom.

Klaus: Hrozí dominový efekt

Nebrat ekonomické dopady nového koronaviru na lehkou váhu, to doporučil i exprezident Václav Klaus, který je stejně jako premiér Babiš rovněž také bývalým ministrem financí.

„V každém případě je naprosto jasné, že světový obchod stojí a padá s otevřeností ekonomik a ta otevřenost stojí a padá s cestováním a neuzavřením hranic a nepřidáním dalších kontrol. Nebo-li to, že to teď všechno nastane, tak to velké ekonomické dopady mít bude a Čína je ekonomická supervelmoc, takže to se projeví v dalších zemích. Určitě bych to nepodceňoval,“ řekl Klaus v Epicentru na Blesk.cz.

Babiš v Blesku: O „kytkovém milenci“, svatbě syna, „peklu“ na dovolené s Monikou i odchodu

A stejně jako Kovanda varoval před zpomalením ekonomického růstu v Číně. „Čína, když zpomalí svůj ekonomický růst o několik procent, a to se mi zdá určité, tak to na spoustu dodavatelských firem a spoustu firem, které odebírají z Číny po celém světě, bude mít nezanedbatelné efekty a tam může být i dominový efekt. Přiškrtí se jedno a působí to na to druhé. Takže určitě světová ekonomika ne poklesne, ale její růst se téměř vynuluje,“ varoval Klaus.

V Číně působí řada českých firem, ty nyní mohou mít potíže. „Nemyslím, že bezprostředně veliký dopad na naše HDP bude mít, co se stane s tou, či onou firmou u nás a jaký to bude mít dopad, to myslím, že relativně malý. Spíš jde o ty celkové dopady,“ řekl Klaus.

Čínská výroba se nezastavila, výpadky však již nyní jsou. „Některé české firmy mají pobočky v Číně, kde fabriky stojí. Třeba i firmy, které montují z čínských součástek v ČR auta či elektroniku, se mohou dostat do problémů,“ podotkl Kovanda.

Firmám hrozí ztráty a neplnění zakázek, dramatické dopady jsou však i na samotném čínském trhu již nyní v řadě segmentů. „Dramaticky se třeba propadá poptávka po autech, protože pochopitelně Číňané mají teď úplně jiné starosti, pakliže vůbec mohou vycházet běžně ven, tak si teď asi nebudou kupvoat auta. To je další způsob, jak jsou české firmy bity,“ upozornil ekonom.

Křeček: Řadě firem se tenčí zásoby

Zatímco třeba výrobci roušek a respirátorů se těší z nebývalého zájmu o své produkty, čeští odběratelé z Číny nyní řeší tu menší, tu větší problémy.

„Máme informace z prvních českých firem, které začínají mít problémy se zásobováním z Číny,“ uvedl pro Blesk Zprávy ekonom Štěpán Křeček.

„Musíme si uvědomit, že dneska společnosti fungují na principu ′just in time′ a v zásadě se snaží minimalizovat své zásoby, aby neplnily sklady, takže se snadno jejich zásoby vyčerpají. U malých společností, které ty zásoby mají nízké, už tento problém nastává a hrozí, že budou muset omezovat svoji výrobu,“ zmínil Křeček s tím, že nejde o problém větších firem, které své zásoby řídí sofistikovaněji a dokáží si pořídit rychleji zásoby z jiných částí světa. 

Jak vidí hlavní ekonom BHS možné dopady koronavirové epidemie na Česko? „Přijde mi to přehnané, myslím si, že ty ztráty z pohledu státního rozpočtu budou výrazně nižší a není na místě strašit. Spíše zatím ty dopady se projevují právě u lokálních malých výrobců,“ řekl Blesk Zprávám Křeček.

„Samozřejmě každá ta společnost se snaží problém řešit, každý se snaží, aby ty dopady byly nakonec o nejmenší a tím pádem i dopady do státní kasy z odvodů daní budou menší, než pět miliard korun. To by opravdu musela ještě ta epidemie se více rozšířit a musela by narůstat. Podle současného průběhu ale ty ztráty budou menší,“ prohlásil ekonom.

Levnější benzin a nafta i v Česku

Co pro Čechy naopak nyní zlevnilo, je benzin a nafta. A to kvůli nižší poptávce Číny po ropě.

„Už máme levnější benzin i naftu, ta situace bude přetrvávat delší dobu, nicméně samozřejmě OPEC je nespokojený se současnými cenami ropy a proto začíná omezovat těžbu. Tím, že ropy bude pak na trzích méně, tak cena zase může stoupnout,“ řekl Křeček.

Na trhu na sebe různé subjekty reagují, ale ten prvotní impuls byl takový, že cena ropy se propadla a v důsledku toho se propadly i ceny nafty a benzinu a řidiči dnes jezdí levněji, náklady na dopravu klesají,“ upozornil.

Stát tak sice vybere díky levnějším pohonným hmotám méně na DPH, ale ani v tomto případě nejde zdaleka o miliardy, ale o koruny, podotkl ekonom.

Problém pro letecké společnosti i hoteliéry

Ekonomické dopady však již nyní pociťují mnohé firmy v oblasti turismu. „Prvotní náraz zaznamenávají samozřejmě podniky a firmy navázané na turistický ruch -  cestovní kanceláře, částečně hoteliéři v ČR, restaurace, ale zatím epidemie netrvá tak dlouho, aby to byl nějaký znatelný náraz. Nicméně už se to projevuje. Například Praha může realisticky přijít o miliardu korun, kterou nebude mít kvůli tomu, že sem přijede méně čínských turistů,“ uvedl Kovanda další aktuální propočet.

„Koronavirus se k nám dostane,“ míní hygienička. A 23 obětí chřipky je jen začátek

Potíže podnikatelům přineslo rušení přímých letů s Čínou, což je jedno z hlavních opatření nejen v případě české vlády, ale i jinde v Evropě. Ztráty samotných leteckých společností jsou přitom ohromné.

„Strach z létání se netýká jenom pevninské Číny, ale letecké společnosti evidují nižší poptávku i po létání do Japonska, Singapuru či Hongkongu. Ztráty tak nebudou jen na letecké přepravě s pevninskou Čínou, ale i v dalších asijských lokalitách. Samozřejmě pro společnosti, které byly výrazně navázány na asijské destinace, to bude výrazná ztráta. Třeba u společností i Air France-KLM a australské Qantas jdou do miliard korun,“ přitakal Křeček.

680 miliard v luftu?

Právě Air France-KLM odhaduje, že kvůli koronaviru přijde od února do dubna 2020 až o 200 milionů eur, tedy necelých 5 miliard korun, Qantas ztrátu odhaduje na cca 2,3 miliardy korun. A tím to nekončí. Zatímco během epidemie SARS v roce 2003 se uvádělo, že letecké společnosti přišly až o sedm miliard dolarů (cca 160 miliard korun), nyní to na tomto poli vypadá mnohonásobně hůře.

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) ve čtvrtek varovalo, že by letecké společnosti mohly přijít o tržby v hodnotě 29,3 miliardy dolarů (zhruba 680 miliard korun). „Nacházíme se v obtížném období pro globální leteckou dopravu,“ postěžoval si šéf sdružení Alexandre de Juniac.