Výhodou carsharingu jsou především jasně dané podmínky užívání. Auta jsou zaparkovaná na volných místech mezi běžnými osobními automobily, a tudíž nepřekážejí jako třeba sdílené koloběžky.

„Už v roce 2016 vydal magistrát seznam 13 podmínek, které provozovatel musí splnit, pokud chce se svojí službou vstoupit na pražský trh. Musí jít o právnické osoby, které k vozům nepřidělují své vlastní řidiče. Carsharingové firmy také musejí městu odevzdat seznam použitých vozů včetně registračních značek a vytvořit veřejný registrační rezervační systém, který bude k dispozici na internetu a jeho součástí bude i mobilní aplikace. Jednotlivé automobily musí být dostupné 24 hodin denně, průměrné stáří vozů nesmí být starší čtyř let a musí splňovat emisní normu Euro 5,“ řekl Adam Scheinherr (Praha Sobě), náměstek primátora pro oblast dopravy.

Úplně první firmou tohoto typu byla v Praze Car4way, která začínala s nabídkou deseti vozů. Dnes je na trhu největší s flotilou kolem sedmi stovek aut včetně elektromobilů. Ty nabízí také několik dalších firem, třeba Re.volt nebo úplný nováček na pražské scéně, maďarská firma GreenGo. Elektromobily mají pro uživatele výraznou výhodu, kterou je především bezplatné parkování v modrých a fialových zónách.

Zmenší se provoz?

Podle odborníků mohou carsharingové služby společně s dobře fungující hromadnou dopravou a taxislužbou přimět část společnosti k rozhodnutí auto nevlastnit. „Ve velké aglomeraci typu Prahy může jedno sdílené auto nahradit až deset zaparkovaných aut v ulicích,“ řekl už dříve Kryštof Kruliš, předseda správní rady Spotřebitelského fóra.

Není třeba vlastnit auto

Pražané si službu sdílených aut vesměs chválí, i když spíše než pro pohyb v centru města ji využívají k dopravě do méně dostupných míst na okraji Prahy a k výletům. „Carsharig využívám kdykoliv, kdy nedostačují nohy, kolo a veřejná doprava. Tedy cesta na hory, s babičkou z nemocnice, z IKEA s nábytkem, do sběrného dvora s odpadem a tak podobně. V noci, kdy by mi cesta MHD trvala hodinu, je to lepší než taxík, pokud ovšem nepijete (smích),“ řekl Blesku jeden z pravidelných uživatelů sdílených aut Honza Š. Podobně službu využívají i další. „Používám pravidelně, jak na cesty po Praze (nakoupit/převézt nějakou větší věc nebo i místo taxi), tak na víkendové výlety po ČR,“ řekl své zkušenosti se službou Martin K.

Vadí odstavená auta

Ovšem ne všechno je růžové. Nejvíce stížností se objevilo na firmu Car4way. Především lidem vadí, že jejich auta stojí po Praze dlouho na jednom místě a nikdo je nepoužívá. Ale i aplikace má své „mouchy“. Ani novinář Seznam Zpráv Janek Rubeš s ní nemá nejlepší zkušenost.„Ztratil jsem kartu a zapomněl heslo, což jsou samozřejmě moje chyby, nicméně appka na takové problémy nenabízela žádné řešení. Zároveň je plno aut kolem mého bydliště odstaveno třeba i několik měsíců, jsou zapadaná listím a tak dále,“ uvedl Rubeš.

Odstavená auta a nutnost fyzicky vlastnit čipovou kartu vadí i dalšímu uživateli. „Car4way je buď totální tunel/pračka, nebo jsou fakt mimo. Sice mají stovky aut, ale věčně nějaké problémy. A v roce 2020 otevírat auto čipovou kartou a ne mobilem, mi přijde šílené. Anytime je lepší, i když mají horší pokrytí. Na rozdíl od Car4way využívají nové technologie a dávají carsheringu smysl,“ řekl Blesku Zdeněk V.

Při registraci carsharingové služby je obvykle nutné zaplatit členský poplatek. Poté se při samotném užívání platí za dobu pronájmu a najeté kilometry. Oproti klasickým autopůjčovnám se platí za hodinu. Cena se pohybuje od dvou korun za minutu provozu.

Fotogalerie
6 fotografií