Koronavirus přiletí oknem? Obavy z větrání Prymula zahání, expert zmínil potíž klimatizací

„Pokud je člověk nemocný v domácím léčení, má kašel, samozřejmě větrá. Je možnost, že viry se dostanou do ovzduší venku a tedy je možnost se takto nakazit?“ tázala se epidemiologa Romana Prymuly čtenářka Blesku paní Šebestová.

Prymula na to reagoval jasně. „Větrat lze,“ uvedl pro Blesk Zprávy. „Pohyb částicemi je poměrně omezen, rychle to sedimentuje a není popsán ten klasický vzdušný přenos touto cestou.“ Bez obav lze větrat stejně v panelákovém bytě v Praze jako v domě na maloměstě.

Koronavirus na potravinách

„Jak dlouho vydrží virus, který je třeba na potravinách, které si nakoupím?“ dotazovala se dále čtenářka Alena.

Koronavirus je možné si z nákupu přinést domů, varuje Prymula. „Je to možné, určitě. Záleží, co je to za typ potraviny. Hovoří se o tom, že na nějaké dva tři dny by se ta potravina měla odložit, pokud ji nechci nějak dezinfikovat, a potom by ten virus měl uhynout,“ podotkl epidemiolog.

I kvůli hrozbě přenosu koronaviru při samotném nákupu přistoupily i řetězce na opatření - u vchodů nainstalovaly stojany s jednorázovými rukavicemi, případně alespoň igelitovými pytlíky, které mají zákazníci po dobu nákupu nasazovat na ruce.

Jakému teplu viry odolají?

To čtenář Petr Vranka přidával další dotaz na Prymulu prostřednictvím formuláře na Blesk.cz. „Chtěl bych vědět rozmezí teplot (tzn. chlad - teplo), při kterých koronavirus jde účinně likvidovat,“ obrátil se na Prymulu.

„Viděl jsem studii z Číny, ale moc tomu nechci věřit. Byla tam uvedena hodnota až 56 °C při 30 minutách. To se mi zdá jako velmi vysoké číslo. Další konkrétní poznatky tady nejsou. Viděl jsem i jinou studii, která hovořila o rezistenci do 40 °C, ale to není ověřeno, jsou to více méně předpoklady,“ odpověděl náměstek ministra zdravotnictví.

Koronavirus na oblečení: Prymula radí, co po příchodu domů. Promoří se celé Česko?

„Jinak ale běžné přípravky koronavirus hubí, on je poměrně citlivý na dezinfekci. Chlorové preparáty ho zásadně hubí, ale na ruce je nemůžeme používat, protože mají samozřejmě destruktivní charakter na povrch kůže apod., takže se používají alkoholové preparáty, které tady jsou,“ dodává Prymula.

Docent: Klimatizace mohou být v práci problém

Otázka přenosu koronaviru je však nadále značně živou. V Česku se nyní s ohledem na riziko šíření nákazy prodloužila platnost restriktivních opatření do 11. dubna. Řada zaměstnanců má home office, do práce tak dojíždět nemusí.

Docent Aleš Rubina ze Stavební fakulty VUT Brno také podotýká, že není doma potřeba bát se přirozeného větrání okny. „Virus se sám o sobě neumí přenášet vzduchem, přenáší se na prachových částicích a nevydrží nekonečně dlouho. Neumí se zapouzdřit, a co se týká šíření vzduchem, není to takový problém,“ řekl Blesk Zprávám.

Řada studií však zkoumá přenos koronaviru prostřednictvím klimatizací - např. v kancelářských prostorech. „Zařízení, která nepracují pouze s čerstvým vzduchem, ale točí vzduch oběhový v místnosti, což jsou nař. systémy dílčích klimatizací v kancelářských místnostech, tak tam se samozřejmě to, co se tam někde vyskytne i na těch prachových částicích, vrátí zpět do místnosti a koncentrace toho viru vzrůstá,“ upozorňuje.

Větrání doma bez obav

Větrat doma lze tedy bez obav, klimatizace jsou někde problémem - ale ne všechny.

„Nebál bych se větrat okny nebo vzduchotechnickými zařízeními s čerstvým vzduchem, která mají třeba dva stupně filtrace. Tam se, řekněme, 50 procent i z toho minima, co by bylo v ovzduší, chytne. Ta hrozba je minimální, pokud se nejedná o cirkulaci vzduchu. Zvlášť ale když jsou lidé na home office, tak už by se nemuseli bát vůbec. Je ale pravda, že open spacy jsou většinou klimatizovány oběhovými jednotkami,“ pokračuje inženýr. 

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Cirkulace vzduchu v nemocnicích se řeší

Je přitom i odborníkem v problematice větrání zdravotnických zařízení. „Moderní vzduchové systémy, které jsou instalovány v těchto zařízeních, využívají čerstvého vzduchu s vysokým stupněm účinnosti zpětného získávání tepla bez cirkulace, nicméně ty starší systémy, pokud někde jsou, se řeší. Jsem v kontaktu s techniky z různých nemocnic a snažíme se ta zařízení přenastavit, ať už po stránce cirkulace vzduchu, nebo tlakových poměrů. Snažíme se je přenastavit tak, aby odpovídaly současné době a nebyly pro ty prostory nebezpečné,“ upozorňuje Rubina.

Cirkulace vzduchu a přenos viru přes klimatizace se v minulosti řešil v zahraničí např. u výletních lodí, které skončily v karanténě kvůli výskytu koronaviru. I ony mají uzavřené systémy, kde se na prachových částicích mohl koronavirus šířit - dle některých studií až na vzdálenost 4,5 metru.

„Je to možné, protože energetická náročnost při návrhu vzduchotechnických systémů hraje velmi důležitou roli a ty cirkulační systémy, které pracují s větším množstvím vzduchu, jsou na provozu, co se týká energií, jsou na provoz levnější než ty čerstvovzdušné,“ dodal docent z VUT.