Moderní zalévání pomocí poloautomatických a automatických systémů šetří nejen vodu, ale zejména čas a námahu. To může být argument pro majitele zahrad, kteří možná víc než ekologii řeší pohodlí. Pokud opravdu nechcete zalévání řešit, nebo třeba na několik týdnů odjíždíte a nemá kdo o zahradu pečovat, máte po starostech. Zahrada bude i po vašem návratu svěží a v plné síle.

Podle míry automatizace dostanou tyto systémy vláhu, kam a kdy je třeba. Spustí se totiž v časech, které jim určíte. Aniž byste museli vstávat za kuropění nebo opouštět večerní společnost, zalijí trávník brzy zrána i po západu slunce, kdy je zálivka nejefektivnější. Pro tato zařízení může být využívána voda z vodovodu, ze studny, z vrtu nebo dešťová voda z jímky. Možná je i kombinace několika různých zdrojů.

Autor: Shutterstock

Inteligentní čidla

Stejně jako ve většině oblastí současného života i na zahradu vstupuje inteligence a ta mimo jiné zajistí úspornější zacházení s energiemi včetně vody. V případě automatických zavlažovacích systémů je schopnost přizpůsobit činnost aktuálním podmínkám až neuvěřitelná. Začněme třeba dešťovým čidlem. Pokud jím zavlažovací systém vybavíte, přizpůsobí svou činnost i tomu, zda půda není náhodou dostatečně vlhká díky včerejšímu lijáku, a naprogramované zalévání podle toho odloží. Dále třeba čidlo půdní vlhkosti – to můžete umístit ke kořenům rostlin, kde je dostatek vláhy nejdůležitější, závlahový systém se pak sepne, až bude-li opravdu třeba.

Geniálně dokonalé 

Využívat můžete i tzv. evapotranspiraci (vypařování vlhkosti z půdy a rostlin). Čidla průběžně sledují stupeň vypařování z rostlin, teplotu a vlhkost vzduchu, sluneční záření, množství srážek. Z toho se poté vypočítává množství vody, které rostliny potřebují. Zohlednit lze i druh a stáří rostliny, složení půdy atd. Tato metoda je velmi přesná, a pokud jde o vodu, nanejvýš úsporná.

Autor: Shutterstock

Počítač či manuál

Manuální ovládání zavlažovacích systémů není náročné – otočíte kohoutkem a zalévá se. Nezbaví vás ale nutnosti být na zahradě přítomen. Větší komfort nabízejí časovače (hodiny), na kterých podle potřeby nastavíte intervaly i délku zavlažovacích cyklů. Plně automatizovaný systém pak v praxi funguje tak, že jsou jednotlivým zavlažovacím kanálům předřazeny ventily, které se otevírají a zavírají v závislosti na impulsech vyslaných od zavlažovacího počítače a senzorového systému. Následně je závlaha rozvedena do kapačů, rozprašovacích trysek, zadešťovačů a zavlažovačů.

Snadná instalace

S instalací zavlažovacího systému je dobré počítat už v projektu zahrady, ale lze jej samozřejmě pořídit i pro již existující zahradu. Pro tento krok je ideální začátek jara. Pečlivě pak zvolte vhodné postřikovače, jejich kombinaci a rozmístění. Zavlažovací systém můžete buď skrýt pod povrchem trávníku, což je estetičtější a trávníku to ubližuje méně, nebo ho vést nad zemí, a to jak samo rozstřikovací zařízení, tak i potrubí.