Obchody bez banánů i masa? Expert popsal dopady koronaviru, zmínil „chytré“ traktory

Jak na tom nyní zemědělství je? Co trápí lidi ve Vašem oboru?

Trápí je ze základu to, co trápí všechny ostatní v souvislosti s covid-19. Jsou to obavy o své zdraví i zdraví svých kolegů. V zemědělství pracují lidé na rodinných farmách, rovněž tak ve větších podnicích s velkými týmy. A každá ruka je teď dobrá, notabene když přihlédneme k tomu, že dlouhodobě chybí lidi na trhu práce. V oboru navíc stále chybí mladí lidé.

Mám to chápat tak, že se věkový průměr u zemědělců zvyšuje?

Ano, aspoň podle toho, co slýcháme od našich klientů. Zemědělství je náročné. Je to práce sezónní, mnohdy musí zemědělec obětovat i svůj volný čas, aby se sklidilo či zaselo. To je věc, která mladé lidi dnes prostě neláká. V Česku je zemědělství hodně tradiční, takže se snažíme lidem ukázat, že se to dá dělat i jinak. Snažíme se o digitalizaci s odkazem na větší produktivitu, efektivitu i hospodárnost. To vše s využitím moderních technologií, které jsou vyvíjené v Česku.

Kde v Česku jsou nakažení koronavirem a kde nákaza řádí ve světě? Podívejte se na mapu

Mají problémy jen zemědělci, nebo se bavím i o chovných stanicích?

Samozřejmě se to týká i těchto oborů. Tím, že se omezily provozní doby restaurací, tak chovatelé zaznamenávají velký propad i od těch největších odběratelů. Nouzový stav znamenal i omezení prodeje ze dvora a vše má samozřejmě vliv  na prvovýrobu, protože se omezily i kulturní akce včetně například trhů, které byly silným prodejním kanálem. Tohle pocítilo celkově zemědělství jako takové. Bude to mít vliv i na cenu výkupních komodit. 

Strach z léta: Ovocnáři hledají posilu

Když mluvíte o ceně, co si pod tím mohu představit? Mohl byste popsat, co to znamená pro zemědělce, ale i pro spotřebitele? 

Prvně je důležité říct, že v zemědělství se díváme na krátkodobý a dlouhodobý horizont. V tuto chvíli, to má vliv na poptávku, které je méně. Dlouhodobě to může být takto: Snížení ceny odkupní u některých surovin, nějaké komodity pak může být extrémně málo, což se může projevit u spotřebitele. Jako příklad bych mohl uvést vepřové maso.  Drtivá většina tohoto masa se sem vozí, jsme soběstační jen z jedné třetiny. V tuto chvíli sice embargo na vývoz potravin nefunguje a krátkodobě se asi nic neovlivní, ale dlouhodobě to znát být může. Prostě nebude maso anebo bude extrémně drahé. Pocítit bychom to mohli o prázdninách.

Prázdniny mohou být celkově problémové...

Ano, to slýcháme často. Je to i kvůli manuálním pracím - jak už bylo zmíněno, je málo rukou a už nyní chybí až třetina sezonních pracovníků, především síly z východu a z Balkánu. A to se teprve zasívá. Velkou obavu mají typicky zelináři a ovocnáři. Těm budou zaměstnanci opravdu chybět především při sklizni - například jablek a dalšího ovoce. Má to tak vliv na spotřební zboží, sice ještě nemáme první čísla, ale podle prvních odhadů budou chybět vyšší jednotky tisíc brigádníků, které budou farmáři jen těžko nahrazovat. Farmy však postupně oslabují, takže není vyloučené, že by mohlo dojít v budoucnu naopak k propouštění.

Lukáš Musil Blesk Zprávám okomentoval stav českého zemědělství, pro které je koronavirus jen dalším problémem k řešení | Archiv Agdata

Napadá mě, jestli to nemůže mít i pozitivní efekt? Řada obchodních řetězců totiž některé suroviny odebírá ze zahraničí. Kolikrát od tuzemských dodavatelů odebírá zboží jen ze 40 procent. Nemohlo by toto vést k tomu, že se obchody „poperou“ o místní zemědělce? 

Obecně v toto zemědělci tak trochu doufají. Dlouho se o tom nemluvilo, ale čím dál tím více se zmiňuje, že je sice skvělé, že spoustu věcí dovezeme - typicky jsou to třeba banány - ale pak nepatřičně a na úkor našich chovů se sem dováží věci, jako je už zmíněné vepřové - tedy zcela na úkor našich vlastních chovů.

Pivo v ohrožení? Zemědělci se bojí jara, studenty mají na chmelu i v traktorech

Zemědělci tohle dlouhodobě berou nelibě právě i kvůli řetězcům, které o tom rozhodují. Mají z mého pohledu rozumný pohled na věc, tedy že by se mělo ukazovat na přidanou hodnotu toho, že si to vypěstujeme a vychováme tady. Možná si to díky situaci lidé více uvědomí, běžný spotřebitel dnes v podstatě nechápe, jak je domácí produkce důležitá. 

Zmiňoval jste, že jistá záchrana by mohla být v digitalizaci a ve využívání moderních technologií. Mohl byste našim čtenářům přiblížit, co si pod tím mohou představit?

Z našeho pohledu nabízíme za Agdata jednu zásadní věc: cloudový systém pro řízení zemědělského podniku. A to pro management, konkrétního zaměstnance, nebo i sedláka na rodinné farmě. Mohou všechny informace o stavu svého zemědělství sledovat na jednom místě v zařízení, které stačí mít připojené k internetu. Zařízení je připojeno na státní registry a má zde záznamy o svých strojích, má tam záznamy o tom, co se mu děje ve stáji, co se děje na poli, kolik napršelo, kolik má vody v půdě, což mu zajišťují sondy a čidla. Naprostou většinu papírování udělá za něj, zemědělec si tak může lépe zorganizovat práci či se věnovat jiným věcem. 

O jaké organizaci práce se například bavíme?

Máme třeba GPS systémy. Ty mohou být využity na navádění strojů v reálném čase. Sbíráme informace o pohybech a rychlosti strojů - například traktorů. Zemědělec má díky spojení s digitální mapou přehled o tom, jak má dělený pozemek, má tam informace o erozi a během jízdy v traktoru ví, kam má jet, aby dodržel třeba protierozní opatření. Ví, co musí za den dodržet, aby svou práci stihl dodělat a například i tím neporušil dotační titul. Rozplánovat si trasu, aby neplýtval palivem.

Musil: Za USA jsme deset let pozadu

A jak toto může pomoci? Nahrazuje to lidskou sílu?

Určitě. V momentě, kdy všechny tyto úkony musel zemědělec provádět ručně a teď to systém generuje za něj. Počítá stavy zvířat, zatížení dusíků na poli. Nemusí odečítat teplotu, nebo odečítat srážky, ale automaticky se mu tato informace několikrát do hodiny v systému aktualizuje. To vyloženě šetří lidský čas v hodinách týdně. Můžeme se vlastně bavit o konkrétních úvazcích. Není to jen pomoc v těchto dnech, ale i do budoucna. Systém mu rovněž pomáhá i v kanceláři s nutnou administrativou, neboť zemědělci musí v současné době vyhovovat naší i evropské legislativě, což může být pro farmáře složité.

Když říkáte pomoc i do budoucna, jak na tom vlastně s využíváním moderních technologií v tomto oboru jsme? Například ve srovnání s jinými státy? 

Co se týče evropského kontinentu, tak když sledujeme konkurenci, tak rozhodně pozadu nejsme. Západní státy mají náskok ve státní podpoře, v možnostech se tolik nelišíme. Nicméně, když to vezmeme celosvětově, tak to, co momentálně řešíme my, tak ve Spojených státech řešili před deseti lety. Rozhodně se je kam posouvat. Ale primárně musíme překonat tu bariéru mezi moderní technologií a konzervativním farmářem, který má pocit, že ji na stará kolena do života nepotřebuje. Přestože samotná digitalizace farmy je jednoduchý proces.

Jak takový proces digitalizace funguje? 

V podstatě jednoduše. Zemědělec nakoupí čidla - u nás to jde dokonce i na e-shopu -  sám si je nainstaluje a propojí s našim systémem. Pokud chce, uděláme to samozřejmě za něj. Těch čidel, senzorů nebo sond je obrovské množství a každý rok se otevírají nové možnosti. Takže ta digitalizace je vlastně průběžný proces. Ale každý krok přinese celou řadu nových možností. Pro čtenáře bych to přirovnal jednoduše k tomu, jako když si koupíte domů nový kus moderní technologie a za chvíli nevíte, jak jste se bez něj mohli obejít.

Agdata jsou na trhu čtyři roky a pořád se vnímáme jako technologický startup. Každou chvilkou, i teď, jak si spolu povídáme, se technologie vyvíjejí. Takže pro lidi děláme online i offline návody, jak s nimi zacházet. Nyní během pandemie nemůžeme individuálně dojíždět na pole, tak aspoň děláme zdarma webináře. Tam procházíme postupně celý systém podle toho, co chce klient vědět. Systém mu pak šijeme na míru. Možná máme i drobnou výhodu, že nyní můžeme dělat schůzky pro celý kraj naráz, jelikož nemusíme přejíždět. 

Moderní technologie měří stav vody v polích, vypočítává teplotu a dokonce i hlásí stáje | Archiv Agdata

Spolupracujete ohledně digitalizace, ale i kvůli jiným problémům, které nyní pro tento obor vyvstaly, i s ministerstvem zemědělství?

My si to řešíme v tuto chvíli vlastními dílčími kroky. Děláme spíše osvětu v tom slova smyslu, že ostatním přetlumočíme to, co ministerstvo dělá. Oni nemají čas koukat na web a číst si tiskové zprávy. Nevšimnou si, že nějaká vyšla, zkrátka to nemají čas sledovat. Aktivně jim tak tyto texty posíláme a snažíme se je informovat. 

Je něco, co byste chtěl na závěr zdůraznit? Co důležitého tu podle Vás ještě nezaznělo? 

Určitě je důležité vyzdvihnout to, že zemědělství není ovlivněno jen pandemií, ale i dalšími věcmi. Především meteorologií, geomorfologií atd. Koronavirus je v podstatě jen další věc navíc, se kterou musí počítat, a o to je to náročnější. Spojím to na příkladu.

Česko se může vrátit do normálu v červnu, tvrdí Babiš. Proč se nenechal testovat?

Byl jsem teď na farmě na Šumavsku. Oni zde zaseli o dva, nebo tři týdny dříve, než tomu tak bylo v minulém roce. Vedla je k tomu zásadní změna v počasí. Loni totiž teprve odtával sníh. Zrovna v době, kdy měli pole obdělávat, začala karanténa. Je to zaskočilo, protože museli akutně řešit opatření a museli omezovat svůj provoz a shánět roušky. Lusknutím prstu museli okamžitě reagovat na aktuální situaci a zařídit se podle aktuálního stavu. 

A právě s tímhle vám náš systém dokáže pomoci - v době, kdy se není možné řídit pranostikami, vám prostě umožní reagovat na přesná a velice detailní data, která vám jednoduše posbírají moderní technologie.