Jenom pěna nestačí
Proč se tedy v 90. letech montážní pěna tak často drolila? Problém nebyl v pěně samotné, ale v jejím ošetření. „Montážní polyuretanová pěna, která se v rámci montáže standardně používá dodnes, má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti. Ovšem ty zůstávají funkční pouze v případě, že pěna zůstane suchá a bez vlivu UV záření, protože jak nežádoucí vlhko, tak sluneční záření ji celkem rychle degradují - proto je potřeba ji co nejrychleji přikrýt, a to jak z exteriérové, tak i interiérové strany,“ vysvětluje vlastnosti montážní pěny Ing. Pavel Kašpar, manažer montáží české okenářské jedničky VEKRA.
Jak je tedy dnes montážní pěna vyplňující připojovací spáry oken chráněna? „Obecně je postup řešen v ČSN 74 6077. Skladba těsnění připojovací spáry musí zajistit trvalou tepelnou izolaci okenních výplní, tedy jasnou prevenci vzniku nežádoucích tepelných mostů,“ popisuje současný postup Ing. Pavel Kašpar a dodává: „Na stranu interiéru se lepí na okenní rám parotěsná fólie zabraňující průniku vzdušné vlhkosti z interiéru do prostoru připojovací spáry, a tedy i do montážní pěny. Na stranu exteriéru se lepí fólie, která je jak paropropustná, tak zároveň vodotěsná – propouští případnou vlhkost směrem ven z ostění a zároveň brání vniku srážkové vody do prostoru připojovací spáry.“
Síla hliníku
Jak jsme tedy zjistili, připojovací spáry jsou při montážích ochráněny parotěsnou fólií. Co tedy znamená to zmiňované „okno na hliníku“? Ing. Pavel Kašpar nám prozradil: „Ač se to nemusí na první pohled zdát, okna je třeba proti vlhkosti chránit zvláště z interiérové strany. Běžné aktivity jako vaření, praní, zalévání květin nebo třeba i dýchání vytváří uvnitř domu vlhkost, která může připojovací spáry vážně poškodit. Nároky na parotěsnost fólií z interiérové strany jsou proto velmi vysoké. Právě z tohoto důvodu se používá při montáži speciální vnitřní fólie, která je posílena o hliníkovou vrstvu, která parotěsnost výrazným způsobem posiluje.“
Éra 90. let měla jistě své kouzlo, a na některé trendy té doby tak dodnes s nostalgií vzpomínáme. Rozdrolená montážní pěna 90. let ale díky oknům na hliníku rozhodně patří na „smetiště dějin“.