7°C
Valdštejnská zahrada je pravděpodobně první vybudovaná palácová zahrada v Praze. Raně barokní zahrada geometrického tvaru náleží k Valdštejnskému paláci a dále se rozprostírá mezi Valdštejnskou jízdárnou a Letenskou ulicí a uzavírá ji ohradní zed. Palácový komplex včetně zahrady vznikl v letech 1623 - 30. Císařský vojevůdce Ferdinanda II. Albrecht z Valdštejna vybudoval areál na místě 25 domů, 7 zahrad, cihelny a dalších pozemků.
Zahrada byla upravena v letech 1954 - 55 podle návrhu ing. arch. Miloše Vincíka a Julie Pecánkové, od roku 1985 proběhla částečná obnova zahrady podle návrhu arch. Jany Tupé. V roce 1997 byl slavnostně otevřen třetí vchod do zahrady novou branou u stanice metra Malostranská. V roce 2000 a 2001 proběhla komplexní rehabilitace zahrady podle návrhu architektů Václava Dvořáka a Zdeňka Sendlera.
Sala terena s antickými výjevy
Dominantou Valdštejnské zahrady je sala terrena. Tato monumentální otevřená stavba neměla v době svého vzniku v palácových zahradách obdoby. Vnitřní výzdoba saly terreny navazuje na interiérovou výzdobu paláce. „Celkem se zde nachází 32 malovaných výjevů především z antické mytologie a jsou výsledkem práce pokračovatele italského malíře Baccia del Bianca. Strop zdobí fresky zobrazující řecký Olymp. Uprostřed je Zeus s manželkou Hérou a bohyní Afroditou (v římské mytologii Jupiter, Juno a Venuše), na severní straně jsou znázorněni helénští bohové, na jižní straně trojští. Medailony lemující Olymp vyobrazují motivy z trojské války,“ popisují vnitřní výzdobu sala terreny v knize Velká grotta Valdštejnského paláce v Praze Jarmila Čiháková a Martin Müller
Tajemná grotta
Do saly terreny bylo možné z paláce vstoupit přes umělou krápníkovou jeskyni, takzvanou grottu. Celá grotta působí tajemným, až mýtickým dojmem a pozorné oko návštěvníka v ní uvidí ukryté hady, žáby, a jiná zvířata, dále ale také různé příšery nebo naopak srandovní obličeje. Stěna má také několik tajných chodeb a průchodů.
Ráj pro zvířata v centru Prahy
Napravo od jeskyně je drátěná voliéra s výry velkými. To ale nejsou jediní zvířecí obyvatelé barokní zahrady. K chloubě Valdštejnské zahrady patří pávi korunkatí a bílí. „Chovají se zde od roku 2000 a takřka každé jaro vyvádějí mladé. Zahrada poskytuje útočiště slípkám zelenonohým nebo kachnám divokým. Ty sice nepatří ke zdejšímu stálému ptactvu, ale Valdštejnskou zahradu si evidentně oblíbily a pravidelně se sem vracejí,“ popsala Sue Nguyen, tisková tajemnice Senátu ČR, jehož součástí zahrada je.
Podle Nguyen se v rámci preventivních opatření proti šíření infekce zatím neplánují obnovit víkendové prohlídky přilehlého Valdštejnského paláce . Ze stejných důvodů se prozatím nebudou pořádat ani akce pro veřejnost, mezi něž patřily pravidelné čtvrteční koncerty v rámci Kulturního léta v Senátu.
