7°C
Daně nezvýšíme, slibuje Schillerová. Zruší superhrubou mzdu? Kalousek: Blouzní
Státní „sekyra“ se šplhá do rekordních výšin. Schodek 500 miliard korun pro letošní rok bude i ve Sněmovně ožehavým tématem. Než ale k bitvě dojde, Alena Schillerová (za ANO) v Blesku opět slibovala, že se kvůli tomu daně lidem zvyšovat nebudou. A reagovala i na jiný vládní slib - zrušení superhrubé mzdy, které se ale nadále nekoná, i když o tom chce prý Schillerová v koalici znovu debatovat. Nemají na to odborně, ani politicky, rýpl si Miroslav Kalousek (TOP 09). A expert ODS Jan Skopeček míní, že vláda tento slib nedodrží. U slibu ohledně daní doufá v opak.
„My s nárůstem daní nepočítáme,“ říká v době, kdy se blíží podzimní krajské volby a příští rok nás čekají volby do Poslanecké sněmovny vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Schillerová: Bude se bojovat o holé přežití
Zvyšovat daně je nepopulární krok. Jenže příjmy rozpočtu se s krizí propadají a výdaje naopak rostou. Nůžky se rozevírají, doplatíme to na daních? Schillerová u daní zmiňuje, že po krizi v letech 2008 a 2009 se daně sice zvýšily, ale podle ní to nevedlo k ničemu prospěšnému.
„K čemu to vedlo? Že v roce 2012 jsme se dostali do nové, mělčí recese, vůbec to ekonomice nepomohlo. To nejhorší, co bychom mohli podnikatelům a občanům teď udělat, je, kdybychom jim zvedli daně v této situaci, kdy oni budou bojovat o holé přežití,“ míní ministryně.
Jenže nejde jen o „sliby, chyby“? Ekonomických slibů dala vládní koalice více. Třeba zrušení superhrubé mzdy, které se objevilo i v programovém prohlášení vlády a které by nechalo několik stovek měsíčně zaměstnancům v jejich peněženkách navíc.
Nenaplněný slib se superhrubou mzdou
Právě v kapitole financí a daní totiž Babišova vláda ve svém programu slíbila: „Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy.“ K tomuto kroku se vláda ale nemá, i když se o něm na začátku roku debatovalo. Koronavirová krize debaty zarazila.
Na neurčito? „My se k němu (zrušení superhrubé mzdy) vrátíme ještě v rámci koalice, my jsme ho úplně nezatratili. Ono by to určitě nějaký přínos pro zaměstnance mělo a zasloužili by si to,“ řekla nyní ve studiu Blesku ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
„Už mám za sebou připomínkové řízení z roku 2018, kdy jsme neměli ještě vládu s důvěrou, takže jsme nakonec nepokračovali v legislativním procesu,“ připomíná dřívější debaty o tomto návrhu. „Tam je několik problémů. Dneska efektivní zdanění pro zaměstnance, protože se počítá ze superhrubé mzdy, není 15 procent, ale je 20,4 procenta a my máme ve vládním prohlášení, že to snížíme na 19 procent, což u zaměstnanců je snížení daně, ale u OSVČ je to zvýšení daně,“ pokračuje Schillerová.
Vicepremiérka proto přemítá o možných kompenzacích pro OSVČ. „My měli naplánováno, že bychom jim to kompenzovali tím, že by si asi tři čtvrtiny zaplaceného sociálního mohli dát do výdajů, ale pořád vizuálně je to zvýšení daně. Zůstává skupina fyzických osob, která má příjmy třeba z pronájmů, nemá vedle toho ještě zaměstnání... A těm bychom zvýšili daně. Toto jsou otázky, které musíme velmi vážně v koalici prodiskutovat,“ vzkázala Schillerová ohledně superhrubé mzdy v pořadu Epicentrum.
Ekonom: Superhrubá mzda jako přežitek
Zrušení superhrubé mzdy by znamenalo na jednu stranu několik stovek v peněženkách zaměstnanců měsíčně navíc, ale také miliardové výpadky v již tak notně našponovaném státním rozpočtu. A i s ohledem na volby v říjnu 2021 letící čas ukazuje na to, že zrušení superhrubé mzdy bude problém.
Přitom ještě na začátku roku to vypadalo, že by ke změně na výplatnicích dojít mohlo. Ministryně Schillerová pak ale v lednu 2020 mluvila ve studiu Blesku o tom, že ideální by bylo, kdyby se mohla superhrubá mzda zrušit a zůstala by daň 15 procent. Jenže takovou úpravu vyčíslila na minus 80 miliard pro státní rozpočet. „To je právě otázka, kterou si musíme říct na koaliční radě. Musí o tom být debata, může se i stát, že k tomu nedojde,“ říkala 8. ledna Schillerová.
Koronakrize vehnala státní rozpočet do oblastí, jaké Česko nepamatuje. „Zrušení superhrubé mzdy je určitě správné, superhrubá mzda je přece jen určitý přežitek,“ řekl přesto Blesk Zprávám ekonom Lukáš Kovanda.
„Je třeba tady nastavit nižší zdanění práce a ztransparentnit to. Daň se odvádí ze superhrubé mzdy, která je navýšená. Je to vlastně to, co by dostával zaměstnanec, kdyby neexistovaly vůbec žádné daně. Kdyby neodváděl žádné daně z příjmu on a kdyby za něj také jeho zaměstnavatel neodváděl žádné daně. Když byla zaváděna, bylo to opodstatněné tím, že zaměstnanec uvidí, kolik stojí zaměstnavatele, ale bylo to poněkud podivně využito na to, že daň z příjmu bude počítána z ní,“ pokračuje hlavní ekonom Czech Fund.
„Umožnilo to nastavit nižší sazbu daně, což mediálně vypadalo lépe, ale byla to jistá mediální manipulace,“ zmínil Kovanda.
Daně se zvyšovat budou, míní Kovanda
Ohledně slibu Schillerové, že se nebudou zvyšovat daně, pak Kovanda dodal: „Lidi je třeba připravit na to, že se daně prostě zvyšovat budou. My si musíme říci, že ten dluh bude narůstat nejen v letošním roce, ale i v roce příštím a stát nakonec nebude mít jinou možnost, než to pokrýt z daní.“
„Teď nám tady nejede několik měsíců ekonomika, a přesto řada lidí dostává peníze. Ať to jsou OSVČ, ať to jsou zaměstnanci na kurzarbeitu, na ošetřovném. Nechodí do práce, nevytváří se hodnota a jako by v černé díře se ztrácí peníze,“ upozorňuje ekonom.
„To není nic jiného než dluh, který ovšem musí být zaplacen a bude zaplacen z našich daní, protože vláda žádné své peníze nevydělává. To není žádná jaderná fyzika, ale samozřejmě ministryně financí to teď neřekne. Ty daně mohou být navýšeny třeba za dva, tři roky, kdy tam bude už úplně někdo jiný. Blíží se volby, proč by toto téma zbytečně otevírala?“ glosuje Kovanda.
„Daně ale půjdou nahoru, aby se dluh nějakým způsobem zalátal, ale nikdo nebude v tuto chvíli, kdy lidé tak jako tak mají obavu a děs z propouštění a ze všeho, jim říkat, přijdete o práci a ještě vám návdavkem za dva roky zvýšíme daně,“ podotýká.
Podle něj jde jen o to, jaké daně se přesně budou zvyšovat. „Určitě spotřební daň - tabák apod. Dlouho nebyly zvýšeny daně z pohonných hmot, může dojít ke zvýšení daně z nemovitostí. Jestliže se udělá nějaký krůček, aby se to trochu kompenzovalo zrušením superhrubé mzdy, že zaměstnanec bude mít o pár stovek víc, musíme si zase říct, že to bude vykompenzováno tím, že zaplatí více na odvodech či některých daních,“ varuje Kovanda.
Skopeček: Snad dodrží slovo a daně nezvýší
Ekonomický expert a poslanec ODS Jan Skopeček Blesk Zprávám ke slibu Schillerové nezvyšovat daně řekl: „Zvyšovat daně v současné době, kdy potřebujeme ekonomiku rozpohybovat, by byla samozřejmě fatální chyba. Doufám, že vláda skutečně naplní to, co říká, a daně zvyšovat nebude.“
„My bychom naopak potřebovali ekonomiku podpořit snížením daňové zátěže, která díky této vládě v posledních letech rostla, a když se podíváme třeba na Německo, tak to chce rozpohybovat ekonomiku i sice časově omezeným, ale přeci jen výrazným snížením DPH,“ načrtl Skopeček.
Přidal však jednu obavu: „Pokud se vláda bude bezhlavě zadlužovat - a teď nemyslím ve smyslu letošního deficitu, který je očekávatelný a který by byl za každé vlády, byť třeba ne tak vysoký, jak plánuje paní ministryně pro letošní rok - tak se obávám toho, že paní ministryně počítá i s deficity v nadcházejících letech, což bude znamenat obří zadlužení pro budoucí generace a spěje to samozřejmě k tomu, že se budou muset zvyšovat daně v budoucnu, což určitě nebude dobré.“
Superhrubá mzda? Zrušit, ale neudělají to, zní z ODS
Nedodržený slib ohledně superhrubé mzdy však Skopečka současná vláda již nenapraví. „Superhrubá mzda by se podle mého názoru zrušit měla, ODS to opakovaně podávala jako pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně a paní ministryně Schillerová k tomu vždy dávala negativní stanovisko a hlasovala spolu s kolegy z hnutí ANO proti. Já to beru spíš jako PR rétoriku ze strany paní ministryně Schillerové,“ říká Skopeček.
Superhrubá mzda byla zavedena v roce 2008 za někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a od té doby přežila nejrůznější debaty o zrušení.
„Hnutí ANO slibovalo zrušit superhrubou mzdu ve volebních programech, Andrej Babiš to napsal do programového prohlášení vlád, ve kterých byl, ale v realitě se nic neděje. Oni o tom budou mluvit, dělat kolem toho PR, aby zakryli to, že to nejsou schopni realizovat. Ale v realitě pro to neudělají v tomto směru nic. Tu příležitost už několikrát měli, ale nikdy pro to nehlasovali. Myslím si, že tato vláda superhrubou mzdu nezruší,“ dodává Skopeček.
Kalousek: Na zrušení nemají odborně, ani politicky
Sám Kalousek Blesk Zprávám ohledně superhrubé mzdy uvedl: „Ona zrušena byla, dokonce její zrušení bylo v platném právním řádu od roku 2012. To byl návrh, který jsem navrhl já. Byla zrušena a s účinností od 1. 1. 2015 měla platit daň z hrubé mzdy 19 % a měl být sjednocen základ pro sociální a zdravotní pojištění. To bylo v platném zákoně, který měl odloženou účinnost, aby se na to všichni stihli připravit.“
„Vláda ČSSD a ANO to zrušila. Zrušili zrušení superhrubé mzdy a od té doby pořád říkají, už 6 let, jak je to třeba zrušit. A neudělali vůbec nic,“ dodal Kalousek.
Čím si to vykládá? „Vykládám si to naprostou odbornou i politickou nekompetencí. Superhrubá mzda byla zrušena, ten zákon platil a čekal na svou účinnost. Kdyby neudělali nic, tak jsme od 1. 1. 2015 superhrubou mzdu neměli. Od té doby stále blouzní o tom, jak ji zruší, ale nemají na to ani odborně, ani politicky,“ dodal Kalousek.
K tomu STB, případně Bureš. Členové KSČ se podpisem také zavázali práskat nepravosti proti soc./ kom. režimu. V padesátých letech praskali vzajemně na sebe, později hlavně když šlo o stranické boje o "lepší postavení". Pokud byl někdo ještě navíc zapsán jako člen KSČ u STB, asi byl zajímavější než dělník zlepšující třídní složení KSč, který se mohl realizovat na nejnižší úrovni kádrováním občanů/ sousedů v ulici, na podniku ve mzodvé komisi při stanovování platu nestraníkům, atd.. V této části býv. ČSSR byl jeden milion členů KSČ, na ně napojeno s různými výhodami, např. při posuzování přijetí na školy, postavení v zaměstnání , atd., alespoň 2 příbuzní a další "burešové", i když nic nepodepsali, pouze dělali agenty členům - agentům KSč. Takže často proti Babišovi povykují přímí pohrobci KSČ agentů, nebo přímí potomci, a nebo dokonce KSČ agenti. Po 1989 byly trestány z hlediska profesního uplatnění jen skupiny KSČ agentů, např. členové Lidových milicí. Ale byl jejich obušek nebo kulky ze zbraní při demonstracích jiné než příslušníků SNB / VB, kteří byli též KSČ agenty? Oni i vyšší řídící členové ROH byli pěkná banda.