Jak poznat pavučinec    otrava      příznaky      záměna

Pavučinec plyšový vypadá jako hezká houba vybízející k utrhnutí, zdání ale klame. „Smrtelná dávka syrové houby činí 30 g, zatímco u muchomůrky zelené je to zhruba 50 g,“ srovnává mykolog. To ale není jediný důvod, kvůli kterému je pavučinec plyšový a jemu příbuzné druhy (pavučinec červenooranžový, skvělý, příbuzný…) považován za mimořádně nebezpečný.

Jak je to s otravou

Otrava touto prudce jedovatou houbou je nejen závažná, ale i záludná. Je to způsobeno tím, že orellanin, což je toxin pavučince plyšového, způsobuje nevolnost teprve 2. až 21. den po jídle.

Právě proto, že prodleva je tak dlouhá, se zdravotní potíže s konzumací pavučince plyšového dlouho nespojovaly. Až do 60. let minulého století považovali mykologové tuto houbu dokonce za jedlou, což můžete dodnes najít ve starých atlasech. Teprve po hromadných otravách, ke kterým došlo v 50. letech minulého století v Polsku, se lékaři Stanislawu Grzymalovi podařilo prokázat souvislost s jídlem uvařeným právě z pavučince.

Jaké jsou příznaky

Pokud jde o příznaky, jako první se objeví průjem a zvracení, následují poruchy močení (postižený nejdříve močí příliš, potom málo) a selhání ledvin. „První pomoc, pokud je vůbec možná, je uměle vyvolat zvracení a co nejdříve přivolat lékaře,“ konstatuje mykolog Pavel Dombaj.  

Problém je ale v tom, že pacienty většinou ani nenapadne v ordinaci zmínit, že před několika dny jedli houby. Pro lékaře je pak těžké zjistit správnou příčinu selhání ledvin a podle toho zacílit léčbu. Nejtěžší případy končí smrtí nebo trvalým poškozením ledvin, které vyžaduje pravidelnou dialýzu nebo transplantaci. „Prevence je možná jen na začátku: sbírat houby, které dobře znám a vím, že jsou jedlé,“ dodává mykolog.

 Jak poznat pavučinec plyšový?

  • U nás se vyskytuje dosti vzácně, více ho je v Polsku, severním Německu a ve Francii. Daří se mu v suchých slunných lesích pod duby, buky nebo břízami, méně často roste ve smíšených nebo borových a smrkových lesích.
  • Charakteristickým znakem je sametový, plstnatý klobouk (odtud název plyšový), na kterém se teprve ve stáří začnou objevovat lysiny. Barva klobouku je oranžová až načervenale hnědá.
  • Lupeny jsou řídké, dosti tlusté, široké a tzv. břichaté. To v řeči mykologů znamená, že nejsou po celé délce (od nohy k okraji klobouku) stejně vysoké, ale uprostřed jsou vyšší. V mládí jsou fialovožluté, později oranžovohnědé, a nakonec skořicově hnědé.
  • Noha je válcovitá, žlutavá až zlatožlutá, pokud ji pomačkáte, trochu zhnědne a do tohoto odstínu jdou i starší houby. Dužnina je žlutavá až nahnědlá.
  • Pavučinec plyšový má slabě ředkvovou vůni nebo je cítit po syrových bramborách.

Záměna: Pavučinec plyšový vs. václavky

Uvádí se, že pavučinec plyšový se zaměňuje s různými druhy václavek, podle mykologa Pavla Dombaje by ale ze strany houbaře muselo jít o hrubou nepozornost. Pro václavky je totiž typický prsten, který pavučinec plyšový nemá. A navíc rostou na pařezech a kmenech stromů.

Foto pavučince plyšového i některých václavek si prohlédněte ve fotogalerii.