14°C
Záchvat migrény je stejný jako porodní bolesti: Karolína protrpěla celé těhotenství
Migréna není „jen“ bolest hlavy. Řada lidí při ní zvrací, ztrácí rovnováhu, nemůže mluvit, má zimnici, průjem, je zmatená a dezorientovaná. Společnost přesto migrénu nevnímá jako vážnou nemoc, pacienti se neustále setkávají s názorem, že jde „jen o bolest hlavy.“ Plně rozvinutý záchvat migrény si přitom podle lékařů nic nezadá s porodními bolestmi. Své o tom ví Karolína (37), která svůj první záchvat zažila před maturitou. Od té doby měla i deset záchvatů měsíčně. Kvůli migréně se vyhýbá větším společenským akcím.
První záchvat migrény měla Karolína při maturitě. Poprvé zjistila, že při migréně se dá trpět i několik dní. To byl teprve začátek její boje a života s něčím, o čem si lidé myslí, že jde jen o „bolest hlavy“.
Když mladá žena nastoupila na vysokou školu, záchvaty pokračovaly. Po neurologickém vyšetření lékař potvrdil, že Karolína opravdu trpí migrénami. A úterý se kvůli nim stalo dnem, na který se v týdnu těšila nejméně.
„Záchvaty se mi ustálily v tento jediný den, kdy jsem měla volno ve škole. Lékaři mi potvrdili, že se to stává. Jakmile je člověk v zápřahu a nemá čas myslet na nic jiného, tak se nic neděje. A pak ve dny, kdy chcete vypnout a odpočívat, se spustí migréna,“ popisuje Karolína. Ovšem období pravidelnosti, kdy migréna přicházela každý týden, střídalo i období, kdy se záchvaty nedostavily vůbec, nebo zase naopak častěji.
Léky na bolest, epilepsii i antidepresiva jako prevence
V době studií Karolína od lékařů dostávala doporučení na léky na bolest, které však vždy nestačily, zvlášť když se intenzita záchvatů stupňovala. „Před státnicemi v pátém ročníku už byly bolesti často tak nesnesitelné, že jsem musela jezdit na pohotovost. Tam mi lékaři většinou dali injekci proti bolesti a proti zvracení a já to šla domů zaspat,“ vykládá Karolína. Studium vysoké školy musela nemoci často přizpůsobovat. „Třeba před zkouškami jsem vždy počítala s tím, že migréna přijde a že musím mít nějaký den navíc, kdy se nebudu moci připravovat,“ vysvětluje.
V současné době jí kromě prášku na bolest pomáhají zvládat záchvaty především antimigrenózní léky, tzv. triptany. Ty však podle jejích slov nezaberou vždy a často mají nepříjemné vedlejší účinky. „Jako preventivní léčbu jsem pak užívala i léky proti epilepsii, ty ale nezabíraly, jen jsem se po nich cítila unavená a hubla jsem. Teď mám předepsaná antidepresiva jako další typ možné preventivní léčby,,“ říká Karolína.
Migréna jako nápor na psychiku
Vedle fyzické bolesti dostává kvůli migréně zabrat i psychika. „V práci se snažím nikde nenechávat resty a mít věci hotové, protože opravdu nikdy nevím, kdy mě migréna zase na den dva vyřadí. Občas to ale nevychází, a když se pak stresy nakupí i v kombinaci s osobním životem, je to docela velký nápor,“ říká Karolína, která se živí jako makléřka v pojišťovnictví. Může pracovat z domova a vedoucí mají pochopení. Ví, že pokud zrovna přijde záchvat, potřebuje odpočívat. Ale nebylo to tak vždy.
„Dřív jsem pracovala v centru Prahy. Z práce mě při záchvatu vždycky pustili, to nebyl problém. Ale už to, že vás všichni ostatní vidí ve stavu, kdy je vám opravdu špatně, zvracíte a jste mimo sebe, je dost nepříjemné. Navíc se z té práce musíte nějak dostat domů a 40 minut v MHD nebo i taxíku při záchvatu je dost náročné,“ popisuje.
Protrpěné těhotenství a zvracení každou půl hodinu
Ve změnu doufala Karolína při těhotenství. Migrény totiž někdy ovlivňuje i hormonální rovnováha v těle ženy, a při těhotenství tak záchvaty zmizí. „To bohužel nebyl můj případ. Naopak záchvaty byly o dost horší, a jelikož jsem si nemohla ani tolik pomáhat prášky, dost jsem trpěla,“ říká Karolína. „Jediné období, kdy jsem se migrény zbavila, bylo při kojení. Jakmile jsem ale přestala, záchvaty se vrátily v plné síle. Starat se o roční dítě, když vás neskutečně bolí hlava a co půlhodinu chodíte zvracet, je opravdu výzva. Migréna bohužel ovlivní i další dny, člověk je po záchvatu unavený,“ dodává. Často tak Karolíně vypomáhal manžel, který si bral z práce volno a pečoval o dítě, když ona nemohla.
Migréna nepříjemně ovlivňuje i blízké
V práci Karolíně kvůli migréně vychází vstříc a profesně ji nemoc příliš nelimituje, i v rodině mají pochopení. „Spíš než mě samotnou to často nepříjemně ovlivňuje blízké. Třeba na manžela už se občas v práci dívají divně, když si kvůli mně bere volno. Ale jenom proto, že to neznají a neumí si úplně představit, v jakém jsem zrovna stavu,“ vysvětluje. Kvůli migréně se ale raději vyhýbá větším společenským akcím. „Není příjemné neznámým lidem vysvětlovat, co mi vlastně je a jaké mám zdravotní problémy. Často je taky člověk v období, kdy jsou migrény častější, tak unavený, že na nějaké společenské vyžití nemá vlastně ani náladu,“ uzavírá.
Pacienti migrénu tají nebo se za ni stydí
To, jak se žije lidem s migrénou v Česku a v dalších 9 evropských zemích, zjišťoval online průzkum v rámci kampaně Beyond Migraine: The Real You (Tvé pravé Já ukryté za migrénou). Průzkumu, provedeného nezávislou agenturou za podpory společnosti Teva Pharmaceuticals, se zúčastnilo 7520 pacientů s migrénou, více než 500 jich bylo z Česka.
„Snažíme se veřejnost upozorňovat, že migréna není obyčejná bolest hlavy, ale chronické onemocnění, které pacienty výrazně omezuje v jejich životech. Výsledky průzkumu to jenom potvrzují,“ říká Rýza Blažejovská předsedkyně pacientské organizace Migréna-help. Podle průzkumu se 58 % dotázaných pacientů cítí vyčerpaně, 54 % pociťuje deprese a smutek, 51 % frustraci. Přesně 85 % tázaných říká, že společnost nebere jejich nemoc vážně, v Česku to takto vnímá dokonce 91 %. Téměř polovina lidí s migrénou v Evropě podle průzkumu svoji nemoc tají před okolím, a to i před partnerem a dětmi. V Česku skrývání nemoci před blízkými dokonce přiznává přes 60 % dotázaných.
„Pacienti se před svým okolím stydí nebo si připadají neschopní. Jiní se zase setkávají s nepochopením a zlehčováním svého stavu. Přitom ve chvíli, kdy prožívají deset a více celodenních záchvatů každý měsíc, je kvalita života výrazně narušená,“ vysvětluje Blažejovská.
Migréna ovlivňuje vzdělání i kariéru
Kromě osobního života komplikuje migréna i přístup ke vzdělání – průzkum ukazuje, že v Česku takto ovlivňuje každého čtvrtého pacienta. Každého druhého brzdí při budování kariéry. „Jakmile nevíte, kdy vás přepadne další záchvat a kolik jich v měsíci ještě bude, je pracovní život o dost složitější. Do jisté míry to lze řešit například částečnými úvazky, ale ne každý zaměstnavatel má pro neplánované absence pochopení,“ popisuje Blažejovská. Nemocným by podle ní pomohlo zapojit se do činnosti pacientských organizací. Interní průzkum Migréna-help ukázal, že právě ony zásadně pomáhají nemocným se s migrénou sžít.
Podle lékařů – neurologů – je při léčbě migrény důležitá především rychlá správná diagnóza a poctivé užívání léčby. V Česku funguje síť třiceti Center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. „Jejich smyslem je pomoci těm pacientům, kteří už se někde léčili, ale nemoc se nepodařilo běžnými postupy ovlivnit,“ říká prim. MUDr. Jolana Marková, FEAN, vedoucí lékařka Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice.
Některým pacientům pomáhá při záchvatu tzv. akutní léčba analgetiky nebo léky přímo na „migrénu“ – triptany. U těch, kteří prožívají záchvaty častěji než čtyřikrát měsíčně, lékaři obvykle nasazují preventivní (profylaktickou) léčbu. „Pacientům dokážeme snížit počet záchvatů až o 50 %. Používáme přípravky, jež byly původně vyvinuty pro jiné onemocnění, ale ukázal se u nich pozitivní účinek na migrénu,“ uzavírá prim. Marková.
Témata:
Související
