„Zvláštní rodiče,“ napsal ke své fotce dvou muchomůrek, pod kterými se krčí hřib smrkový, houbař Petr Dobeš. Podle mykologa Jaroslava Malého jde spíše o věc náhody.

Sledujte přímý přenos: Jak rostou houby: 

„Hřib smrkový i muchomůrka červená rostou na podobných místech, a když rostou ve větší míře, tak zkrátka můžou vyrůstat vedle sebe. Vyhovují jim stejné podmínky, které na těch lokalitách jsou. Houbaři to ví, a tak často tam, kde jsou muchomůrky červené, očekávají, že bude i hřib smrkový,“ popsal Jaroslav Malý.

Zvláštní rodiče, připsal k fotce Petr Dobeš.
Autor: Petr Dobeš

Houbař Mike Koukal zase ukázal snímek tří srostlých hříbků, kdy jeden z nich „stojí“ na klobouku druhého. I pro tyto situace má mykolog vysvětlení: „Někdy pohromadě vyrůstá několik plodnic a může se stát, že jedna je částečně přirostlá k jiné plodnici, ale naopak není úplně pevně vrostlá v zemi tak, jak by měla být. Jak se zvětšuje ten hřib, na kterém roste, tak se potom oddělí od země,“ vysvětluje Malý s tím, že houba už potom příliš neroste.

„Někdy je v relativně čerstvém stavu, někdy zaschne. Děje se to docela často a vypadá to moc hezky,“ dodal mykolog s tím, že i on podobnou situaci zachytil na fotce a vystavil ji na facebookové skupině Houbařská rodina.

Hřib kaštanový s "miminkem"
Autor: Jaroslav Malý

Jaroslav Malý přiznává, že v lesích je sice aktuálně plno hřibů smrkových, jinak je to ale podle něj spíše bída.

„Chce se jim ven, ale chybí vláha a spousta druhů vůbec nezačala růst. Roste hrozně moc hřibů smrkových, takže lidé říkají, že houby rostou, ale ve skutečnosti je to letos naopak druhově slabé, i když měly letos na jaře a v létě dobré podmínky. Bylo dost vláhy a teploty také nebyly tak vysoké,“ uzavírá Malý.

Fotogalerie
36 fotografií