7°C
Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii letos kvůli pandemii koronaviru se přesouvají z ulic, muzeí, divadel a koncertních sálů do on-line prostředí. Jinak tomu nebude ani s dvěma novými výstavami, které přichystalo Muzeum paměti XX. století ve svém nové sídle – Domě pážat na Pražském hradě. Výstavy měly symbolicky zahájit fungování nového muzea, kvůli covidu ale bylo třeba plány poupravit.
„Naše původní představa byla, že 17. listopadu uspořádáme den otevřených dveří a proběhne i zahájení obou výstav, a tak jsme alespoň připravili komentovanou prohlídku obou výstav, kterou budete moci 17. listopadu ve dvě hodiny po poledni sledovat on-line, “ říká člen správní rady muzea, historik Petr Blažek.
Historik Petr Blažek popisuje chystaný projekt Muzea paměti XX. století. (2019) Jiří Marek
Rok zázraků
První z připravovaných výstav se jmenuje Rok zázraků. Československo a rozpad sovětského bloku. Vznikla už loni k 30. výročí Sametové revoluce, ale k vidění byla jen na půdě Evropského parlamentu. Nyní se tedy přesouvá i do Prahy. „Jde o unikátní fotografie světových, ale i českých agentur, které zachycují události roku zázraků, tedy roku 1989, kdy v celém východním bloku padala železná opona,“ přiblížila radní Hana Kordová Marvanová (STAN), která je zároveň předsedkyní správní rady muzea.
„Výstava také zobrazuje dominový efekt, v jehož důsledku miliony lidí získaly svobodu a satelitní státy samostatnost. Rok zázraků byl také významným přelomem v evropských dějinách, neboť umožnil otevřít novou kapitolu evropské integrace,“ doplňuje Petr Blažek, mimo jiné i autor výstavy.
Nemějte strach
Druhým letošním počinem k oslavám 17. listopadu je výstava s názvem Nemějte strach! Církev a cesta střední Evropy ke svobodě, kterou připravil Polský institut v Praze a jeho partneři, zejména Arcibiskupství pražské a Maďarský institut v Praze.
„Jejím cílem je také připomenout letošní květnové 100. výročí narození Jana Pavla II., prvního papeže pocházejícího ze střední Evropy a významného symbolu boje za svobodu v tomto regionu,“ vysvětluje Petr Blažek. Výstavou provede v rámci komentované prohlídky její autor polský spisovatel a publicista Grzegorz Górny.
Historie Domu pážat
Na parcele stály původně 3 gotické domy, ze kterých po požáru v roce 1541 nezůstalo prakticky nic. Na volném pozemku nový dům vystavěli bratři ze Šternberka. Čtyřicet let na to, tedy roku 1587 Kateřina ze Šternberka postoupila dům císaři Rudolfu II. pro císařská pážata, od toho také nese svůj název.
V průběhu staletí často měnil svůj účel a byl i několikrát přestaven. V 17. století byl využíván pro bydlení sociálně slabších pracovníků Pražského hradu. Za první republiky tu byla školka, od sedmdesátých let 20. století tu zase sídlil architekt hlavního města Prahy. Od roku 2008 byl ale dům prázdný a Praha hledala možnosti, jak ho využít.
Když přesně před rokem vzniklo Muzeum paměti XX. století a začalo se pro něj hledat vhodné sídlo, Dům pážat se jevil jako dobrá přechodná adresa než bude zrekonstruovaný Strahovský stadion a muzeum se podle plánu přesune tam.
Prozatímní domov Muzea paměti XX. století
„Jsem velmi ráda, že Muzeum paměti XX. století má své sídlo a můžeme tak začít splácet dluh, který má celá Česká republika vůči obětem a odpůrcům totalitních režimů. Taková muzea pomáhají uchovávat historickou paměť, a tím přispívají k pochopení autoritativních modelů vládnutí, což je i dnes vysoce aktuální téma,“ řekla Hana Marvanová.
„Zřízení a otevření Muzea paměti XX. století bylo jedním z hlavních bodů programu TOP 09 a STAN při posledních komunálních volbách. Pevně doufám, že návštěva Muzea paměti XX. století se v budoucnu stane i součástí školní výuky. Je potřeba, abychom si tuto dobu připomínali, a to ze dvou důvodů – s vděkem, že už je za námi, ale také s jistým varováním, kam až to může dospět,“ uzavřel Předseda klubu Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil (TOP 09).
