Tornádo na Moravě jako spiknutí? Uměle vytvořeno být nemohlo, vysvětlení je jednoduché

Možná je to rozsahem neštěstí a odmítáním představy, že k něčemu podobnému může na území Česka dojít, teorií o „ne úplně přirozeném původu tornáda“ se ale na sociálních sítích bezprostředně po tragédii objevila celá řada. Lidem zkáza jednoduše přišla až moc brutální.

„Pochybuji, že tornádo musela udělat příroda. Někdo jí musel šeredně pomoct,“ spekuluje například jeden z uživatelů na internetu. A hned se přidává další: „Tornádo nemůže uprostřed Evropy vzniknout, jsme moc daleko od pobřeží, proto tu nikdy žádná nebyla.“ Jiný pak má jasno přímo o viníkovi. „Tohle určitě příroda není. Je to organizovaná akce NATO,“ píše.

Spekulace lidí o moravském tornádu na FB. | reprofoto FB

S bohatou dávkou konspirací přišly také dezinformační weby, oprášily starý koncept „tajné americké zbraně“ HAARP, která podle nich mohla nebezpečný jev vyvolat, a aby toho nebylo málo, opřely se i do meteorologického radaru u Prostějova. Přitom samy potvrzují, že žádnou z myšlenek nemají podloženou.

Nejde o region, ale vhodnou bouři

Vezmeme to popořádku – ani jedno tvrzení nefunguje. V Česku se tornáda tvořit můžou, to byla hned první věc, kterou meteorologové potvrdili. Není to úplně otázka regionu, ale spíše příhodných podmínek po vznik tzv. supercel, se kterými se tornáda pojí. A na jihu Moravy k souhře těchto podmínek došlo.

Až pět milionů na dům a další várka pomoci. Vláda po tornádu jela na řízečky k Zemanovi

Supercel proběhlo naší zemí v minulých letech několik, dokonce s sebou také přinesly tornáda. „V Česku nejsou supercelární bouře tak časté jako v USA. Jejich zvýšený počet přinesl například 16. červen 2016 nebo 22. červen 2017. V květnu 2001 se ze supercely na území Česka vytvořilo tornádo. Tyto bouře mají delší dobu životnosti,“ vysvětlovala pro Blesk Zprávy minulý týden meteoroložka Dagmar Honsová.

Tornádo v Česku tudíž není nereálná věc, i když je stále velmi neobvyklá. A tomu, proč je neuvěřitelně komplikované před vírem dopředu varovat, jsme se věnovali například zde.

Umělé tornádo se zatím nepovedlo

Ovšem je vůbec z hlediska vědy možné takový jev uměle vyvolat? Nelze odhadovat, co bude v budoucnosti, ale zatím na způsob nikdo nepřišel. Přitom se hypotetické vyvolávání tornád skutečně testovalo, zkoušel to například kanadský inženýr Louis Michaud v roce 2007. Jeho myšlena byla ta, že by je umístil do teplé vody tropických oceánů u rovníku, kde by jejich sílu přeměňoval na elektřinu. V zásadě by tak šlo o další alternativní zdroj energie, podobný třeba větrným elektrárnám.

W3. The atmosphere is in a metastable state. It is like starting a thermosiphon or a siphon. Provide a starting impulse, low temperature heat, and rotation. Persist and you will succeed. There are many options. Mother Nature does it. #TornadoEnergy @EDFofficiel @TotalEnergies pic.twitter.com/oY7EQSP2bV

— Louis Michaud, P.Eng., Energy & Climate control (@VortexEngine) June 23, 2021

Michaud dokonce navrhl celé zařízení, které má tyto tornáda vyvolávat, nazval jej Atmospheric Vortex Engine (AVE), přičemž mu na výzkum přispěl spoluzakladatel platebního systému PayPal a miliardář Peter Thiel. Předčasné výsledky prvních pokusů byly prezentovány v roce 2015, ale technologie stále nefunguje, platí to i dnes. Michaud se sice nevzdává a stále na svých umělých tornádech pracuje, ale ani během 14 let nikdo na přesný mechanismus nepřišel.

Slavná konspirace je zpět

Platí to i pro zařízení HAARP, zřejmě nejznámější konspirační teorii spojenou s počasím. Možná si pamatujete, že před deseti-dvaceti lety kdykoliv nastalo nějaké živelné neštěstí, vždy za to část obyvatelstva začala vinit „tajnou americkou zbraň“ High Frequency Active Auroral Research Program (zkratkou HAARP), což byla v USA anténa používaná vědci a vojáky pro zkoumání vysokých vrstev atmosféry. Její oblastí zájmu byla hlavně ionosféra, která je pro svět velmi důležitá – odráží rádiové vlny, díky čemuž máme současný systém komunikace na dálku. Ionosféra se ale nachází velmi vysoko, takže pro výzkum byla třeba výkonná anténa.

Ta byla dokonce tak výkonná, navíc americká armáda notoricky o svých projektech příliš transparentní není, že lidé začali mít strach, zda ve skutečnosti není cílem pokoušet se anténou ovlivňovat počasí, nebo dokonce myšlenky lidí.

Pomohla tomu v 80. letech i uniklá informace, že Pentagon chce pomocí HAARP „smažit“ balistické rakety Sovětů, nicméně to byla nejspíš součást tehdejší propagandy, jelikož technologie nikdy nic podobného nedokázala. Nedokázala ani vyvolávat zemětřesení, ani přivolávat bouřky, jak jí bylo v průběhu let přisuzováno, protože to prostě nelze (k tomu se ještě dostaneme), také anténa nevysílala dostatek energie, aby něco reálně ovlivnila ve větší míře.

Policista Marek (44) s pěti dětmi z Moravské Nové Vsi: Žena mu zemřela, když stavěli dům, teď pomáhá postiženým tornádem

K tomu si připočtěte, že celý projekt v roce 2014 skončil, americká armáda jej rozpustila, jelikož výzkumné cíle splnila a provoz byl moc drahý. Takže spojovat jej s tornádem v roce 2021, ještě ke všemu na jihu Moravy, je prostě nesmysl. Mimochodem, ovlivňování počasí pro válečné účely je zakázáno pod Úmluvou o úpravě životního prostředí (ENMOD) při Organizaci spojených národů.

Radar jen dělal svou práci

Někteří konspirátoři nicméně uznali, že mluvit o HAARP v kontextu bouřek v Jihomoravském kraji je možná až moc „ujeté“, tak obrátili svou pozornost k meteorologickému radaru Skalky kousek od Prostějova. Ten patří Českému hydrometeorologickému ústavu (ČHMÚ) a slouží k měření srážek, díky těmto datům vznikají například varování před povodněmi.

Můžete sledovat i meteoradar Blesku

Části lidí vadilo, že z vysílače vycházejí vlny, které byly zaznamenatelné před bouřkami, ale to je proto, že dělal svou práci – měřil srážky. Mít pak obavu, že mikrovlny v takové formě mohou ovlivňovat počasí, je úplně mimo, vzhledem k tomu, kolik jich kolem sebe máme (i doma v podobě mikrovlnné trouby) to bychom tu už dávno museli být zahlceni stovkami tornád, supercel, zemětřeseními apod. Radar naopak pomáhá zachraňovat životy, protože dokáže zachytit, že se něco zlého blíží.

Lidstvo je teprve na začátku

Obecně ovlivňování počasí ještě stále spadá spíše do kategorie sci-fi, než něčeho, co je možné. Částečně funguje jen vyvolávání deště v suchých regionech, například ve Spojených arabských emirátech, Číně nebo Kalifornii, kde reálně hrozí nedostatek vody. Princip je vždy podobný, do mraků je letadlem nebo dronem aplikován jodid stříbrný, jehož částice na sobě kondenzují vodní páru v podobě ledových krystalů a na povrch dopadají jako dešťové kapky.

Má to ovšem řadu omezení – abyste déšť mohli vyvolat, potřebujete už existující mraky. „Nikdo nedokáže vyrobit oblačnost,“ konstatoval pro agenturu Reuters Thomson Roelof Bruintjes z amerického Národního střediska pro atmosférický výzkum. „V podmínkách extrémního horka a sucha mraky neexistují,“ dodal. Rovněž není možné vyvolávání deště provozovat na větším území a otazníky visí i nad dlouhodobější expozicí kvantům jodidu stříbrného, může být toxický.

Rodina známého muzikanta truchlí: Tornádo vzalo život jejich těhotné dceři Martině (†33)

Existují také pokusy, v rámci kterých se vědci snaží ničit nebo odklánět hurikány, ale v tomto ohledu se zatím každý způsob ukázal jako neefektivní. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) tomu má věnovanou celou stránku, ve zkratce nepomohl ani jodid stříbrný, ani hledání látky, která by se umístila přímo do moře, ani absorbent vlhkosti, ani střílení doslovných jaderných hlavic a ani se nepovedlo energii hurikánu přeměnit na elektřinu.

Jinými slovy lidstvo zatím není moc dobré v ovlivňování počasí a umělém vyvolává meteorologických jevů. Tornádo se prohnalo jižní Moravou, protože se tu vyskytla vhodná bouře. Nebylo to spiknutí, jen neuvěřitelně velká smůla.