35 minut a 26 kilometrů hrůzy: Jih Moravy zničilo nejhorší tornádo v Evropě od roku 1984

V předběžné zprávě ničivou přírodní sílu analyzoval a popsal Český meteorologický ústav (ČHMÚ). Silné bouřky se začaly zprvu tvořit v Rakousku, ty se postupně vyvinuly do tzv. supercel. Ničivé tornádo však podle zprávy vzniklo pouze z jedné supercely, která na naše území dorazila jako první. Ústav se nyní snaží zjistit, proč nedošlo ke vzniku více tornád a jak zpřesnit předpověď nebezpečných jevů.

Tornádo na jih Moravy dorazilo přibližně v 19:10 a zaniklo o více než půl hodiny později v 19:45. Podle informací ve zprávě ČHMÚ způsobovalo značné škody „v pásu dlouhém 26 kilometrů a širokém až 700 metrů“.

Poté, co se supercela přesunula z jihu Moravy ke Zlínskému kraji, přes zasažená místa ještě další hodinu postupovaly další bouře. Lidé hlásili silné nárazy větru a kroupy o velikosti až pět centimetrů.

Za přítomnosti supercel byli podle zprávy ČHMÚ meteorologové schopni odhadnout směr jejich pohybu, předpovědět výskyt krup a jejich velikost a vyčíslit intenzitu srážek, tornádo se však předpovědět nepodařilo.

Přírodní katastrofa si vyžádala 6 obětí, různě vážná zranění způsobila více než dvěma stům lidí. ČHMÚ zveřejnilo přehlednou mapu škod, kde vidíme trasu tornáda a následky, které po sobě zanechalo.

Mapa škod způsobených tornádem na jižní Moravě | ČHMÚ

Tornádo týden poté: Vesnice jsou k nepoznání! Pavel si postaví dům znova

Modelové bouřkové parametry předpovídaly již několik dní před katastrofou riziko výskytu silných bouřek. Právě proto ve svých předpovědích počasí zveřejňoval ČHMÚ první varování už 19. června. „V rámci systému integrované výstražné služby (SIVS) byly následně vydávány výhledy nebezpečných jevů a poté i vlastní výstrahy,“ píše ústav ve zprávě. V den, kdy se tornádo přiřítilo na Moravu, byl zvýšen stupeň nebezpečí výstrahy ze silných na velmi silné bouřky pro většinu území České republiky.

V Česku vládne nepřipravenost

Podle hydrometeorologického ústavu ČHMÚ nejsme kvůli mizivým zkušenostem s tornády na takové jevy připraveni. „Silná tornáda jsou jedním z extrémních projevů velmi silných konvektivních bouří a jejich výskyt je velmi ojedinělý. Společnost ani stavby nejsou na tyto výjimečné situace připravené. Během silných konvektivních bouří/supercel je tedy na místě velká obezřetnost a v případě, že je spatřeno tornádo, je nejvhodnější vyhledat vnitřní úkryt,“ napsal ČHMÚ. Upozornil, že mezi nejbezpečnější místa v budovách patří přízemní nebo podzemní prostory, radí také držet se daleko od oken.

Síla a ničivost tornáda se určuje za pomoci Fujitovy stupnice, která jev klasifikuje do kategorií F0 až F5. Při síle F4 je tornádo schopné zbořit domy a odnést automobily, vítr s bouřemi o síle F5 se vyskytuje jen ve dvou procentech případů. Fujitova stupnice vypadá následovně:

Tornádo na Moravě: Šest mrtvých, obří škody, ale i miliardová pomoc. Prvních 10 dní přehledně

Uplynulé dny strávili hasiči procházením poškozených budov a evidováním jejich stavu. Nejvíce poničených staveb hlásí Moravská Nová Ves – přesně 369, z nichž 62 je odepsaných k demolici. „Zahájení demolic umožnil čtvrteční příjezd armádní těžké techniky a vojáků, které jsme okamžitě nasadili na svážení suti do tří míst. To nám uvolnilo ruce a dnes ráno mohly začít demolice v Lužicích,“ uvedl jihomoravský ředitel hasičského sboru Jiří Pelikán. Práce na odklízení sutin a odpadu bude pokračovat i o víkendu.

Záběry z demolic zveřejnili jihomoravští hasiči na twitteru.

Tornád o síle F4 a F5 se v Evropě za posledních sto let vytvořilo hned několik. Nejvíce obětí hlásilo Rusko poté, co přírodní katastrofa zasáhla Ivanovo. Tehdejší Sovětský svaz přesné počty obětí zatajovalo, oficiálně se tak mluví o 67. Podle některých odhadů však při události zemřelo až 400 lidí.