14°C
Mnohé z dnešních pražských čtvrtí se vyvíjely už od středověku. Z nevelikých osad a vesniček se rozrůstaly ve větší územní celky, v městečka a města, která postupem dějin přijala za své Praha. Velký je ale i počet vsí, které to štěstí „dlouhověkosti“ neměly. Mnohé zanikly v důsledku válek, jiné jejich obyvatelé opustili, další se třeba spojily s větší vsí. To je nejspíše i případ pražských Babic.
Zaniklá ves nebo vsi?
Jestli přemýšlíte, kde vlastně ležely, jejich úplný název jistě napoví. Oficiálně se jednalo o Babice u Chval. Ty jsou dnes západní čtvrtí Horních Počernic, známé především díky svému zámku. „Pod Chvalami bývaly dvě vsi Babice řečené, ale později rozeznávaly se Babice a Babičky,“ uvádí kastelolog a historik August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze království Českého.
I díky tomu dnes můžeme říct, kde vlastně Babice či Babičky, které byly buď součástí Babic, nebo šlo o sousední vesničku, stávaly – jižně pod Chvaly, konkrétněji v povodí potoka Chvalky, který v daném místě protéká pod Pražským okruhem, který dennodenně využívá desetitisíce, ne-li statisíce vozidel. Tomu daly za pravdu i archeologické průzkumy, které probíhaly u Svépravic. V literatuře bychom se nicméně ještě mohli setkat s názvem Lhota pod Chvaly.
Avšak zatímco o jejich lokalizaci je dnes celkem jasno, „přesné zjištění, kdy se v pramenech poprvé objevuje již zaniklá ves a tvrz Babice u Chval, je velmi obtížné, protože lokalit tohoto místa bylo v Čechách celkem čtrnáct a z toho jen v širším okolí byly tři,“ dočteme se v knize Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jíž má na svědomí kolektiv historiků pod vedením Františka Holce.
Statek a tvrz
Písemné prameny se o Babicích ponejprv podle Sedláčka zmiňují k roku 1356, o němž bychom se dočetli, že zde tehdy měl jistý „Frána Janovic dědiny a oddal odtud (1359) důchod pro novou mši v kostele M. B. Na Louži.“ Míní se tím dnes již zaniklý románský kostel Panny Marie na Louži, který stával u dnešního Mariánského náměstí na Starém Městě. Archeologický průzkum nicméně odhalil známky čilého lidského života v oblasti Babic už ve 13. století.
„Statek tu mívali proboštové Mělničtí a obyčejně jej pronajímali,“ píše Sedláček dále. „Takovým nájemníkem byl Sulek z Babic l. 1379, jenž byl l. 1398 osedlý v Praze a zůstavil syna Jana (1417-1419), pak Mikuláš z Kolovrat (1382, 1383). L. 1417 držel (…) Petr ze Svojtkova tvrz v Babicích a statek v Babičkách a byl tu pánem ještě r. 1419.“
Samotná existence tvrze dokládá, že se nejednalo o zanedbatelnou osadu či ves. Nicméně jak veliká a co do obrany důmyslná byla, se lze jen domnívat – nedochoval se z ní ani kamínek. „O architektuře tvrze chybějí jakékoli informace,“ líčí kolektiv historiků.
Zkázonosná válka. Nebo to bylo jinak?
O Babicích se z historických pramenů dovídáme ještě v 16. století, kdy se dostaly do držení jistému staroměstskému měšťanovi Václavu Mydláři, v jehož rodině Babice zůstaly i po jeho skonu. A tím v podstatě skromná historie patrně neveliké vsi končí. „Zánik vesnice není v pramenech doložen,“ konstatují historikové.
Podle webu Prahy 20 Babice neexistovaly už v roce 1639 - a to právě v důsledku války. „Roku 1639, v období třicetileté války, kdy na svém tažení znenadání přitrhli do našich obcí Švédové, je dokládán zánik dvou malých vsí Babic a Babiček,” dozvídáme se.
„V období pořizování josefského katastru již jejich existenci připomínal nejvýš název rybníka Babík,“ uvádí historikové v knize Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ani ten už bychom na současných mapách hlavního města nenalezli. Josefínský katastr vznikal v roce 1785 – tou dobou již Babice neexistovaly.
Sice že písemné prameny končí v 16. století, není zcela vyloučeno, že Babice zanikly důsledkem třicetileté války v 17. století, podobně řada jiných obcí. Sedláček nicméně vyslovuje domněnku, že Babice patřily ke Chvalům, čímž de facto zanikly. Respektive se s Chvaly sloučily.
Pozůstatek
Zbylo po Babicích vlastně alespoň něco? Obyvatelům Jižního Města možná přijde povědomá ulice Babická, která se nalézá na Chodově.A ještě jeden doklad existence této vesničky bychom v Praze nalezli.
Konkrétně je to hornopočernická ulice nedaleko Chvalského zámku. Jmenuje se V Babyku, a byla „přejmenována v roce 1976 na připomenutí zaniklé obce Babice. Původní název byl Okružní,“ uvádí Hornopočernický uličník. Jelikož tentýž název nese i ulice v Komořanech, které se v roce 1968 připojily k Praze,musela být Okružní ulice v Horních Počernicích přejmenovaná. Ty se k hlavnímu městu připojily totiž až roku 1974.
