Česká republika má své zastoupení i v Evropském parlamentu, kde se každý den pohybuje až 705 politiků. Z 21 zástupců zde najdeme i sedm českých dam. Blesk Zprávy část z nich oslovily, aby se doptaly na jejich aktuální pracovní náplň, ale i na jejich názory na dění v ČR a ve světě. Zatímco některá vychvalovala současnou vládu, jiná nešetřila kritikou jak na kabinet, tak i na Sněmovnu.
Jednou ze sedmi českých europoslankyň je Veronika Vrecionová (ODS, ECR). Do svého křesla v Bruselu usedla v roce 2019, a jak se svěřila Blesk Zprávám, 90 % času se nachází právě v tomto belgickém městě. „Jednou za čas máme samozřejmě jednání ve Štrasburku a teď jsem byla i na zajímavé cestě v Polsku na hranici s Ukrajinou, kde jsme řešili jak nahradit vývoz potravin z Ukrajiny,“ říká Vrecionová. Do Česka se dostává jen sporadicky.
Svěřila se také s tím, že má velice podporující rodinu. Manžel i dospělé děti se o její práci zajímají a navíc jsou podle Vrecionové již zvyklí, že je v roli političky neustále v pohybu. „Jsou samozřejmě rádi, když jsem někdy doma a třeba uvařím oběd,“ dodává se smíchem.
Vrecionová se nyní v evropském parlamentu věnuje tématům týkajícím se zemědělství. A popsala Blesk Zprávám, co nyní bere jakou svou prioritu, ale i jako výsledek své práce v tak obrovské instituci. „Od té doby, co Rusové vtrhli na Ukrajinu, tak řešíme problémy týkající se vývozu ukrajinské pšenice, potravinovou bezpečnost a řešíme, aby se předešlo hladu na východě Evropy a v Africe, kam Ukrajina dováží potraviny jako obilí či slunečnicový olej,“ uvedla.
Její aktivní činnost tak úzce souvisí například s tím, jak nahradit dopravu přes Černé moře, které nyní hlídají ruské ozbrojené síly. V rozhovoru pro Blesk Zprávy zmínila debaty, které se vedou kolem vývozu pomocí železničního spojení apod.
Oceňuje, že se jí a její frakci povedlo dosáhnout toho, aby se ustoupilo od některých „zelených“ plánů. „Podařilo se vyjednat, že dojde minimálně k ročnímu odkladu některých opatření a tlaků na zelenou politiku, která by v konečném důsledku mohla znamenat komplikace pro zemědělce, což by mohlo v konečném důsledku znamenat i snížení úrody a tomu jsme se snažili vyvarovat. Považuji to za hodně důležité,“ uvádí a upřesňuje, že se jedná konkrétně například o to, že nebude některá půda zůstávat tzv. ladem.
U zelených plánů se Vrecionová pozastavila delší dobu. „Já bych v tuhle chvíli zastavila některé tlaky na ekologická opatření. Neřešíme jen problém s potravinami, ale i s energií. Neměli bychom přijímat teď další. Opravdu si myslím, že nás čekají těžké doby, a všechny tyto kroky, třeba zákaz spalovacích motorů, zbytečně děsí společnost,“ uvádí. „Měli bychom řešit problémy, které trápí lidi teď. Stejně v konečném důsledku, pokud budou mít lidé ekonomické problémy, tak je nějaká zelená politika přestane zajímat, a pokud pro tato opatření ztratíme podporu veřejnosti, tak se nám je povede prosadit,“ konstatovala politička.
Vrecionová vysvětluje, že prosadit nějaká opatření a vyjednat kompromis není v tak velké instituci nic jednoduchého. Ve frakcích, kde se různorodé zákony řeší, je totiž vždy směska politiků z mnoha států EU a z různých stran a hnutí. Navíc je podle ní aktuálně parlament „až moc levicový a příliš zelený bez ohledu na realitu“ alespoň na její vkus.
Vrecionová se vedle zemědělství věnuje v EP také rozvoji venkova a působí také ve vyšetřovacím výboru pro ochranu zvířat během přepravy. Je dlouhodobou zastánkyní toho, aby se omezily evropské dotace pro velké společnosti. Pro Blesk Zprávy uvádí, že se výrazně podílela na redistributivní platbě pro malé zemědělce, což mimo jiné i ukazuje to, že ačkoliv je europoslankyní, nadále se zapojuje do toho, co její strana, tedy ODS, provádí doma.
Co se týče chování ODS doma v Česku, podle Vrecionové odvádí dobrou práci, především pak obecně vláda premiéra Petra Fialy (ODS). „Jsme neustále ve spojení s vedením strany a účastním se řady jednání, protože je potřeba celou situaci v Evropě mapovat a zjišťovat jaké jsou další možnosti. Myslím si, že premiér dělá absolutní maximum a jsou to věci, které se neprojeví hned a je to běh na dlouhou trať,“ komentuje pro Blesk Zprávy současný stav v české kotlině.
Během na dlouhou trať míní opatření k zajištění energetické soběstačnosti a bezpečnosti Česka, o což se současná vláda snaží dosáhnout vyjednáváním o dostavbě Dukovan, jednáním o rozšiřování plynovodů a ropovodů - tyto věci mohou trvat několik let.
Vrecionová dodává, že ji velice mrzí to, že předchozí vláda toto podle ní zanedbala. „Nikdo asi netušil, že přijde válka, ale věděli jsme, že energetická závislost je extrémně nebezpečná a to se teď ukazuje a my to doháníme,“ uzavírá.
Veronika Vrecionová (56) je rodačkou z Českých Budějovic. Vystudovala pražské gymnázium v Michli a později Obchodní fakultu na VŠE. Do občanských demokratů vstoupila v roce 2005 a od roku 2006 do roku 2014 působila jako starostka v obci Přezletice. Vedle toho uspěla v roce 2010 ve volbách do Senátu a v roce 2017 přesedlala do křesla dolní komory. V současnosti je její funkcí místopředsedkyně skupiny Evropských konzervativců a reformistů. Společně s europoslancem Alexandrem Vondrou má syna Jáchyma.
Oslovili jsme také Kateřinu Konečnou (KSČM/GUE/NGL). Konečná nyní zastává poměrně těžkou dvojrolovou funkci. Vedle pozice europoslankyně je totiž také šéfkou českých komunistů. Zvolená byla po neúspěšných volbách do Sněmovny v říjnu loňského roku. Ke zvládání této dvojrole ji pomohla covidová krize, jak uvádí pro Blesk Zprávy.
„Poté, co skončila covidová opatření a nastupuje se zase do fyzična, tak je to ještě trošku komplikovanější. Mně poměrně vyhovovalo, když jsem se mohla připojovat online a nemusela lítat do Bruselu,“ uvádí. V době covidu totiž pracovala Konečná primárně z Česka, užívala si čas se svým malým synem a do Belgie lítala jen na důležitá hlasování.
Podle ní se ukázalo, že místy je přelítávání zbytečné - ať už kvůli ekologické stopě, nebo i kvůli času - ačkoliv nezpochybňuje důležitost osobního setkání. „Chápu, že třeba hlasování probíhá fyzicky, ale spoustu věcí jde dělat elektronicky. Občas mi přijde, že takhle pravá ruka neví, co dělá levá,“ míní s tím, že online komunikaci nastavuje v KSČM. Přeci jenom, bude mít kvůli přelétávání méně času na vedení, ale i na další činnosti.
A strana jistou pozornost potřebuje. Preference komunistů totiž neustále klesají a po fiasku v říjnových volbách potřebuje jistou obměnu. To uznává pro Blesk Zprávy i sama Konečná. Už při přebírání funkce pak mluvila o tom, že strana potřebuje mladé členy.
„Když jsem nastoupila, tak jsme to se svým týmem dávala interně do pořádku a nastavovali jsme mantinely. To se nám povedlo a teď jsme pro mladé lidi ve straně vytvořili projekt, aby nám právě oni vytvořili nové kampaně, připravili materiály,“ uvádí nyní.
Podle Konečné je strana v patové situaci, protože si drží stigma z minulosti. „Já s tím nemůžu nic moc dělat, než jen ukazovat práci, kterou máme za sebou. Vyzdvihovat naše starostu, vládu…prostě to ukazovat na pozitivním příkladu. O to silněji vnímám tu práci s mladými lidmi, co se ozývají a chtějí s námi být v kontaktu a případně i za nás kandidovat a já tyto lidi vnímám jako hrdiny,“ říká na dotaz Blesk Zpráv, jaká je vlastně image strany.
Nicméně ani v posledních letech se KSČM neukazovala v nejlepším světle, jak ukazují i výsledky voleb. Podle současné předsedkyně Konečné musí strana oslovovat lidi nejen před obdobím voleb a musí ukazovat, že není nedemokratickou stranou.
Blesk Zprávy se ptaly ale i na současnou kritiku, která se v souvislosti s komunisty objevuje. „My nejsme, my jsme protiválečný a je nám jedno, jestli to vede USA proti Iráku, nebo Rusko proti Ukrajině. My jsme konzistentní 32 let a 32 let se ve své politice snažíme prosadit politiku míru a to tu nevidím,“ reaguje na řeči o údajně proruském chování.
Kritiku schytala v únoru přímo i Konečná, když v televizní debatě uvedla, že by se na Ukrajinu neměly posílat zbraně. „Stojím si za tím a za pravdu mi dá mnoho mezinárodních expertů a profesorů. Otevřeně píšou, jak se podobné problémy řešily v minulosti, když se máme poučovat z historie a vždycky to je nakonec cesta diplomacie a zbraně konflikty prodlužují,“ uvádí pro Blesk Zprávy.
Podle Konečné vede zasílání zbraní k eskalaci konfliktu. Na dodatek, že zbraně jsou zapotřebí na obranu podotkla, že se dá Rusko k jednacímu stolu donutit jinak. „Nezpochybňuji ale, že to co nám Putin udělal je strašně špatně a vůbec nezpochybňuji, že k té válce a porušení mezinárodního práva nemělo dojít. Měli bychom si teď všichni s chladnou hlavou sednout a říci si, že eskalace vede akorát k dalším obětem a velmi často k civilním obětem,“ dodává k tématu války.
Blesk Zprávám se svěřila také se svou vizí k tomu, co by s nyní mělo dělat, aby česká - ale i evropská - společnost přežila zdražování. Dle názoru Konečné žene současná vláda lidi do dluhové pasti a je sociálně necitlivá. „To si říkáme civilizovaná společnost, že si lidé budou muset půjčovat nebo nebudou mít na obědy ve škole?“ podotýká. Podle ní by se mělo snižovat DPH, regulovat cena benzínu apod.
Konečná je v europarlamentu členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Působí také ve výboru pro dopravu a cestovní ruch a je také ve výboru proti rakovině. Její aktivity se týkají i zdraví. Podílela se například na návrzích usnesení v oblasti zdraví v souvislosti s covidovou pandemií. Jak uporozňuje server euractiv, Konečná se silně zasazovala o zrušení patentů na vakcíny proti covid-19, aby tak byla zajištěna její větší dostupnost. V poslední době se také zviditelnila kritikou rezoluce EP, která odsoudila střet zájmu expremiéra Andreje Babiše (ANO).
Kateřina se narodila 20. ledna 1981 v Novém Jičíně. Má vystudované gymnázium v rodném městě a pochlubit se může titulem z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a titulem inženýra z Vysoké školy finanční a správní. V Poslanecké sněmovně se objevila poprvé v roce 2002 jako nestranický kandidát za KSČM a rázem byla nejmladší poslankyní dolní komory. Voliči dali Konečné důvěru i ve volbách v roce 2010 a v roce 2013.
V 705hlavém parlamentu sedí také pirátská europoslankyně. Rudovlasá Markéta Gregorová byla zvolena v roce 2019 a jak se nyní svěřila Blesk Zprávám, za poslední tři roky ušla dlouhou cestu. „Vystupuji již mnohem sebejistěji. Řekla bych ale, že ze mě politika udělala většího cynika,“ uvádí.
„Prostě věci možná méně prožívám a neberu si je tolik osobně. Už nemám tendence být vášnivější. Beru to už více tak, že jsou lidé různí a mají různé názory,“ dodává na dotaz, jak se v chodbách instituce cítí.
Blesk Zprávy se doptaly, jak se vlastně mladé političce daří prosazovat - i s ohledem na pohlaví. „Myslím si, že v EP je to mnohem jednoduší, než co pozorují u svých kolegů v ČP, v českém prostředí. Je to hodně dáno tím, že hodně lidí zde pochází z prostředí, kde je to naprosto normálním nikdo to neřeší. Za druhé také proto, že je to prostředí multikulturní, že není v podstatě ani prostor řešit tyto podružné věci. Když přijdete na jednání, musíte jednat s německým křesťanským demokratem a řeckým socialistou a právě českým pirátem, tak se smazávají rozdíly, protože se musíte domluvit napříč národy a většinou i jazykem, který není primárním jazykem nikoho z nás. Nevím, myslím, že je to mnohem příjemnější a lepší, protože se neřeší kdo je mladý a kdo žena,“ uvádí Gregorová.
Co se týče témat, která europoslankyně prosazuje, její hlavní agendou je nyní vyjednávání nad protinátlakovým nástrojem, který má chránit členské země EU proti ekonomickému i jinému nátlaku od ostatních států. Jako příklad Pirátka uvádí současný problém Litvy, která je odříznutá od obchodu s Čínou proto, že na svém území otevřela ambasádu Tchaj-wanu.
Gregorová se nyní chystá také na zákon o čipech, o kterém bude vyjednávat ve výboru mezinárodního obchodu. „Je to rozhodně spolupráce mezinárodní,“ doplňuje s tím, že ona osobně se třeba tolik nepotkává se svými českými kolegy, protože s nimi nesdílí tolik výborů a frakcí.
Blesk Zprávy se optaly pirátské europoslankyně, zdali intenzivněji sleduje i dění v české politice. Na to konto se Gregorová pozastavila nad tím, že by si Česko zasloužilo změnu v jednacím řádu. „Někdo si tam jde číst nesouvisející text, což je bizarní a pro mě z pohledu evropského je to nepředstavitelné,“ pozastavila se nad řadou obstrukcí, které ve Sněmovně v posledních měsících probíhaly.
V EP mají všichni řečníci dobu na proslov omezenou. „Samozřejmě u nás je to mimo jiné dáno tím, že u nás máme 700 lidí, takže je potřeba to zefektivnit, aby každý dostal své demokratického práva, nicméně, myslím si, že je to udělané velice dobře a český parlament by se mohl inspirovat. A nemyslím si, že je to omezování demokracie, naopak. Protože pokud vám jedna země, nebo tady jeden člověk, může blokovat celé jednání, tak naopak je systém nedemokratický,“ podotýká.
Co se týče Pirátů, podle některých politologů jsou jako strana málo vidět, to Gregorová odmítá s tím, že si i nechala vyjíždět statistiky. „Je nemožné nebýt vidět – i vzhledem k tomu, že máme v této době ministra zahraničí z Pirátů, ale pokud se jeho úspěch prodává jako úspěch vlády, je to náš problém, že jsme si nedokázali zařídit u médií,“ konstatovala.
K Pirátům se nicméně váže jeden vážný problém. Jejich klíčový spojenec, STAN, se nyní zmítá v jedné z největších kauz. „Já se na to dívám kriticky a budu upřímná. Je škoda, že jsme je vytáhli takto vysoko, ale zase kdyby zůstali marginální stranou, tak se to možná nedozvíme. Když to navážu na předsednictví, tak mám strach, aby to ten výkon neovlivnilo, ale zatím slyším jen rozumné postoje z vlády. Doufám, že si nevezme na triko to, že by se rozpadlo,“ komentuje problém pirátských spojenců Gregorová. Dodává, že pokud věděl o nějakých spojení předseda strany Vít Rakušan (STAN), měl by za to vyvodit zodpovědnost.
Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/EFA) se narodila v roce 1993 v Mostě. Vystudovala Podkrušnohorské gymnázium a následně získala bakalářský titul na Masarykově univerzitě v Brně. Do Pirátů vstoupila již v roce 2012 a na kandidátce se poprvé objevila už v roce 2014. O pět let později se úspěšně probojovala do europarlamentu, kde je členkou výboru pro mezinárodní obchod, ve výboru pro zahraniční vměšování a je také místopředsedkyní delegace v Parlamentním shromáždění Euronest.
Další oslovená europoslankyně a také místopředsedkyně Evropského parlamentu je Dita Charanzová. Tato blonďatá politička působí v Bruselu už podruhé a jak zmínila v rozhovoru pro Blesk Zprávy, nyní její práci silně ovlivňuje válka na Ukrajině a její dopady na obyvatele EU.
Konkrétněji se jedná o řešení drahých a možná i brzy nedostupných energií, za Česko se pak europoslankyně - podobně jako i ty další - snaží prosadit jadernou energetiku. Charanzová doplňuje, že všechny státy EU navíc řeší, jak co nejeefktivněji pomoci svým občanům.
„Z věcí co dělám a potěšily mě, to jsou nová pravidla legislativní regulace internetu. Já se dlouhodobě věnuji ochraně online prostředí a jsem ráda, že jsme schválili pravidla, že velké firmy budou muset dělat více pro ochranu dětí online – nebudou na ně cílit reklamy apod.“ přiblížila nám pak jeden ze svých dosavadních úspěchů na poli mezinárodního vyjednávání. A tedy v aktu o digitálních službách. „A jsem také zpravodaj Evropského parlamentu pro bezpečnost,“ dodává.
Charanzová vysvětluje, že její role a role jejích kolegů je vytvářet takové prostředí, aby státy mohly cíleně podporovat své obyvatele a aby Česko mohlo využívat jadernou energetiku, jinak bychom byli ve značné nevýhodě. Velkou roli hraje i vysvětlování našich potřeb a možností u Green Deal. Tedy v Zelené dohodě, kterou v rozhovorech s Blesk Zprávami zmiňovali i další oslovené poslankyně.
Zde vidí Charanzová problém v jisté nejednotnosti Čechů. „Na GD dávají třeba důraz Piráti, ale pak je tu ODS, která je konzervativní a to se pak ukazuje v europarlamentu, protože hlasují jinak. Myslím si, že by měli v tomto Češi táhnout za jeden provaz. Jsou to věci, které se dotknou života všech občanů a je důležité, abychom jako Češi měli jednotný hlas,“ podotýká.
I Charazové dostala dotaz na to, jak zvládá roli europoslankyně, ale i maminky dvou dcer. „Práce europoslance je život na kolečkách. Každý týden balím a jako místopředsedkyně EP i více cestuji také proto, že zastupuji europarlament. Je těžké to skloubit s rodinou, to přiznávám,“ svěřila se. „Určitě se bavíme o tom, jak využít to, co jsme si nastavili během koronavirové krize, kdy jsme třeba vystupovali na dálku a jsem zastánce toho, abychom to měli flexibilnější a dali se nastavit podmínky, třeba když má europoslankyně malé děti, nebo když je někdo dlouho nemocný a chce se připojit,“ dodává. I tímto se shoduje s dalšími oslovenými Češkami v Bruselu.
Dita Charanzová se narodila 30. dubna 1975 v Praze. Vystudovala magisterský titul na VŠE a později i diplomovou akademii v Madridu a dodělala si i titul Ph.D. Osm let působila jako diplomatka a také jako manažerka televizního studia ve Štrasburku. Jak již bylo zmíněno, její agendou je řešení otázek kolem bezpečnosti ICT a kolem ochrany spotřebitelů. Evropskou komisi také interpelovala ve věci kvality dvojí potravin.
Poslední oslovenou europoslankyní je Michaela Šojdrová, která zastupuje KDU-ČSL a EPP. Ta se podobně jako Vrecionová zabývá hospodářstvím. Při rozhovoru s Blesk Zprávami zmínila jeden svůj úspěch na poli vyjednávání, a to zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat.
„Řešila jsem to i ČR, zákaz klecových chovů, aby se o to EP zasadil na celoevropské úrovni a on to opravdu přijal . Nebylo to snadné, protože to chtěla komise oddalovat, ale on opravdu přijal to usnesení, kde žádá komisi aby předložila novou legislativu o zákazu klecových chovů,“ uvádí. Důvodem oddalování podle Šojdrové může být i fakt, že ve výboru, který věc řešil, je spoustu chovatelů, kteří jsou zastánci spíše produkční funkce. Nyní se čeká na názor komise.
Vedle toho zmiňuje ještě jedno neválečné téma, které možná bude s válkou na Ukrajině souviset, a to přijetí možnosti pěstovat v EU geneticky modifikované plodiny. „Členské státy zakázaly před 20 lety, že se nemají takové plodiny pěstovat, ale mohou se dovážet. Ale ono je to šlechtění, to není nic šamanského a umělého, to se v přírodě děje, ale nám našim vědcům se podařilo najít bezpečnou metodu. Mým cílem je urychlit legislativu EU, která umožní co nejdříve vývoj a šlechtění,“ vysvětluje, na čem nyní pracuje.
Jedním dechem pak přibližuje, co se vlastně geneticky modifikovanou plodinou rozumí. „Není to křížení dvou plodin, ale dochází ke zlepšení jejich vlastností. Například rajčata s větším obsahem vitaminu D. Podařilo se vyšlechtit obilninu bez lepku, což by byl pro celiaky obrovský přinos. Nebo se zlepšily vlastnosti plodin v tom, jakou mají obranyschopnost,“ doplňuje. Podle lidovecké europoslankyně by to mohlo být účinnou zbraní v boji pro nesoběstačnosti, ale i v boji proti klimatickým změnám.
Právě potraviny či třeba energetiku mají podle Šojdrové státy řešit společně. „To jsou aktuální věci. Jsem ale zastáncem toho, že EU má dělat to, co nemohou dělat samotné státy. Pohyb plodin, energetika, klima, bezpečnosti i boj proti rakovině. To sám stát nezvládne, na to nejsou peníze a prostředky. Ale ať si rozhodují sami a EU jim do toho nemluví u věcí, které jsou vnitrostátní,“ podotýká s tím, že z jejího pohledu se jedná například o vzdělávání či rodinnou politiku.
Co se týče jejího mandátu, Šojdrová zmiňuje, že až nyní ve druhém funkčním období má dostatek koalic i kontaktů napříč zeměmi, aby se jí dařilo plně prosazovat zájmy ČR.
„Pomohlo mi i se stát předsedkyní výboru pro vzdělávání. Má to svou váhu a kolegové mě berou vážně. Dovolila jsem si tuhle navrhnout, že Evropská akamedie pro učitele se bude jmenovat Komenského akademie pro učitele, to nám schválili a teď čekáme na finální rozhodnutí,“ chlubí se poslankyně tím, jak se jí povedlo dostat do světa další českou stopu.
Paradoxně jí pak přijde, že se i mezi 27 zeměmi hledá shoda snadněji, než na české politické scéně. Sdílela také dojem, že se v posledních měsících o České republice mluví na půdě europarlamentu velice dobře. „Například minulý týden jsem hovořila s kolegy o předsednictví a například i Ursula von der Leyenová ocenila náš postoj,“ uvádí dále Šojdrová.
Co se týče osobního života lidovecké europoslankyně, nejlépe je jí doma v Kroměříži. „Jsem doma o víkendech, a když jsem v ČR, tak jezdím mezi lidi. Do školy, mezi zemědělce. K tomu bychom měli mít jeden týden za měsíc, což se moc nedaří vyšetřit, protože program EP je napnutý, že jsme ve svém volebním obvodu,“ uvádí s tím, že je cestování opravdu náročné, i když je to pro její práci prostě nezbytné.
Michaela Šojdrová se narodila 28. října 1963 v Kroměříži. Vystudovala zde gymanzium a následně postoupila na Vysokou školu zemědělskou v Brně. K lidovcům vstoupila v roce 1989. Na kandidátce v komunálních volbách se objevila v roce 1994, ač její snaha skončila neúspěšně. Nicméně o dva roky později se probojovala do Sněmovny, kde setrvala až do roku 2010. O čtyři roky později se již dostala do Bruselu, kde je členkou výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), delegace v Parlamentním výboru pro partnerství EU-Arménie, výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ázerbájdžán, parlamentního výboru pro přidružení EU-Gruzie a delegace v Parlamentním shromáždění Euronest.
I přesto si myslím, že tvůj mozek není až tak v pořádku a PRÁVĚ PROTO JSEM NAPSALA PŘÍSPĚVEK NAD TEBOU, špatně ti to myslí nebo píše, tak si ho přečti ZNOVU! Není možné aby kandidovali všichni, kterým se to nicnedělání NELÍBÍ, ať by byli vzdělaní s intelektem a schopností A NESNAŽ SE ZE MĚ UDĚLAT TO CO JSI TY SÁM!!! 
DALŠÍ ZRUŠENÁ DISKUSE, určitě ve Varech není Babiš se svou chotí, aby diskuse mohla pokračovat a byla plodná!!!
Jen si představ horalysa kolika lidem vadí to jejich válení za tak obrovské peníze ať ministrů, poslanců i ZBYTEČNÝCH SENÁTORŮ!!! NO a kdyby každý s těch lidí kteří na to NICNEDĚLÁNÍ POUKAZUJÍ chtěli kandidovat do politiky ať vzdělaní s intelektem a schopností, JAK BY TO ASI VYPADALO?????????...Než napíšeš další hloupost měl bys víc přemýšlet, asi ti ta slepencová politika leze na mozek.
9°C
Nevím, proč jste neuvedli europoslankyni za ČSSD paní Radku Maxovou. Odvádí tam spoustu práce.