7°C
Nejen o stádech kopytníků a pstruhových sádkách, ale i desítkách tisíc turistů, kteří si hladí Lišku Bystroušku a šplhají k hradu, a také o lovcích z celého světa. O tom všem musí mít správce obory na Frýdecko-Místecku přehled.
„Třeba na Štědrý den jsme běželi od večeře k rybám, protože se ucpaly přítoky. Udusily by se,“ vzpomínal Koutný, když místo obírání smaženého kapra zmrzlá rodina zachraňovala živé ryby.
Z generace na generaci
Od roku 2014, kdy se vlastníkem obory staly Biskupské lesy, se v ní opravily cesty, sklady na krmivo i amfiteátr. Postupně se podařilo zrekonstruovat také rozpadající se kamennou zeď kolem obory.
„To bylo mým největším přáním, než odejdu do důchodu. Dnes nám zbývá dozdít zhruba posledních padesát metrů. Teď může zeď sloužit klidně dalších 200 i 300 let,“ podotkl oborník, v jehož rodině se lesnické povolání dědí už nejméně pátou generaci.
Až 200 tisíc lidí
První zmínky o obornictví na Hukvaldech sahají do roku 1567. Zvěř sem po postavení kamenné zdi správci panství přestěhovali v 18. století. V oboře se dnes chovají mufloni, daňci a prase divoké. Žijí tam zajíci, veverky, kuny, tchoři, lišky, jezevci, lasice, vydry a spousta ptáků. Neodmyslitelnou součástí obory díky několika pramenům kvalitní vody je pstruhové a rybniční hospodářství.
Hukvaldskou oboru navštíví zhruba 200 tisíc návštěvníků ročně. „Jen vyvážení košů nás stojí 50 tisíc korun,“ uvedl revírník.
VIDEO: Daňci v oborách.
Daňci v oborách jsou většinou velmi plaší, pytlák tak neměl těžké jednoho z nich zabít. Zdeněk Matyáš
