Podcast: Pedofilii nelze »dostat«, je vrozená. Děti a mladistvé preferuje 1 procento Čechů, říká expertka

Pedofilie je podle odbornice z Národního ústavu duševního zdraví stálá preference osob v nezralém věku, potažmo v dětském věku. „Když preferujeme osoby, které už mají znaky třeba nějakého dospívání, pubertálního stadia vývoje, tak mluvíme o hebefilii (pozn. red. preference chlapců) a efobefilii (pozn. red. preference dívek),“ uvedla v podcastu expertka.

Pedofilie má vrozený původ, tudíž osoby, které mají tuto sexuální preferenci, sexuálně vzrušují osoby, které nemají znaky dospívání a také jim často dávají přednost jako potenciálním partnerům, říká Klapilová a dodává „Zamilovávají se do nich, tudíž to není nějaká zvrhlost, jak je to vnímáno v obecném povědomí. Není to tak, že si vyhledávají to dítě, protože je nějakým způsobem bezmocnější a podobně.“

Kdy se rodí pedofil?

Dalším mýtem, který o pedofilech panuje, že se v nich „touha po dětech probudí“, ale není tomu tak. „Dostat to během života skutečně nemůže, to jsem si jistá. Je tam vrozená, biologická dispozice, která se projeví v průběhu života, nejčastěji v průběhu dospívání, kdy si ten člověk začne uvědomovat, že osoby, které ho nejvíce přitahují, třeba zůstávají pořád ve stejném věku, zatímco preference jeho vrstevníků se prostě zvyšují. Tam už dochází k takovému prvnímu uvědomění,“ vysvětluje lékařka. Zároveň zdůrazňuje, že sexuální spektrum je velmi široké, a tak lidé mohou vyhledávat dospělé muže či ženy, ale být také přitahovaní k dětem a potlačovat to v sobě.

Premium

Podcast: Klient chtěl oběsit, jiný měl ruku v zadku až po loket. Domina odhaluje drsné praktiky

Podle některých názorů se pedofily stanou lidé, kteří byli v dětství sami obětí sexuálního zneužívání. Podle Kateřiny Kvapilové existuje zvýšená pravděpodobnost, že tyto oběti něco provedou v dospělém věku. Nelze ale mluvit o vrozené pedofilii, ale spíš o nějaké traumatizaci, která může vést k opakování scénářů. „To znamená, že když někoho zneužijete, nezpůsobíte mu pedofilii, je to o preferenci, není to o chování. Je třeba ještě opravdu říct, že ne každý, kdo byl zneužit, tak bude zneužívat dítě. To je taky nesmysl,“ vyvrátila lékařka další mýtus.

Pedofilie v Česku

Podle českých a mezinárodních statistik většina osob, která zneužila dítě, nemá pedofilní preferenci. Podle Klapilové jsou ovšem tyto statistiky zkreslené, protože jsou do ní započítané všechny trestné činy proti dětem a mladistvým, včetně držení pornografie, která je rozšířenější u lidí s pedofilní preferencí. Odhadem se ale sexuálně motivovaných činů proti mladistvým a dětem dopustí 20 až 40% osob, které mají nebo mohou mít pedofilní preferenci.

Děkujeme, že nás sledujete, odebíráte a hodnotíte. Můžete nám napsat, co si o podcastu myslíte, nebo doporučit hosta na bleskpodcasty@cncenter.cz. Více informací o moderátorce Zorye Blue naleznete zde.

Z mezinárodního výzkumu z roku 2016 prováděného v Česku vyplývá, že v tuzemské populaci je 0,6 až 1,5 procent osob, které mají sexuální preferenci pro děti nebo mladistvé. V přepočtu to vychází až na 169 tisíc lidí. „Je třeba si uvědomit, když to chcete tak nějak mediálně podat, tak je hodně pravděpodobné, že se někde ve vaší sociální síti objevuje někdo, který takovou preferenci má a vy o tom s největší pravděpodobností nevíte.“ Klapilová ale zdůrazňuje, že sexuální preference je pouze jedna část lidské osobnosti. "To, že jsem pedofil, jako neznamená, že nejsem taky třeba Petr, který dělá spoustu jiných věcí, a to si myslím, že je hrozně důležité. Sexualita nás nedefinuje."

Léčba, neléčba

Podle expertky je také mýtus, že by pedofilní preferenci měli pouze muži. Setkává se s případy, kdy do Národního ústavu duševního zdraví přicházejí také ženy, jež přitahují děti nebo mladiství. Klapilová ale přiznává, že je to oproti mužům menšina. Pedofilii nelze z lidí vyléčit ve smyslu, že se jí lidé zbaví a rázem je budou přitahovat dospělé osoby. „Motto našeho projektu je, že nemůžete za své pocity, můžete za své činy. Co tedy lze ovlivňovat je chování. Lze změnit to, zda se dopustí nějakého problematického sexuálního chování vůči okolí nebo sám sobě. Také můžeme pracovat na tom, jak akceptujeme ten fakt, že máme takové nastavení sexuality, jak jsme schopni ho zabudovat do běžného života a jak jsme schopni se s tím vyrovnat,“ popisovala Kateřina Klapilová, vedoucí Centra pro sexuální zdraví a intervenci z Národního ústavu duševního zdraví, jak lze s vrozenou sexuální preferencí pracovat.

Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince bezpečí 116 111 nebo v Centru krizové intervence 284 016 666. Jestliže chcete poradit v oblasti sexuálních tužeb vašich nebo vám osob blízkých, kontaktujte odborníky z projektu Parafilik.